Busty Lincolna i Trumana. Kurátorka Kalinovská popsala dekorace v Oválné pracovně

7 minut
Kurátorka Milena Kalinovská o Oválné pracovně
Zdroj: ČT24

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Kurátorka přiznala, že příjezdy osobností z Česka či bývalého Československa ji vždy „neobyčejně zaujmou“, podobně jako celou českou komunitu ve Spojených státech. „Dobře víme, jakou roli sehrál Tomáš Garrigue Masaryk, dobře víme, jak tady zapůsobil Václav Havel,“ připomněla s odkazem na návštěvu prvního českého prezidenta v americkém Kongresu.

Kalinovská pak vedla Institut současného umění v Bostonu a pracovala i v Hirshhornově muzeu ve Washingtonu nebo v Muzeu soudobého umění v New Yorku.

Oválnou pracovnu – kancelář amerických prezidentů – osobně navštívila během funkčního období Baracka Obamy. „Probíhají tam ta nejdůležitější rozhodnutí, která se týkají nejen Spojených států, ale celého světa,“ pokračovala.

Milena Kalinovská v Oválné pracovně s Barackem Obamou
Zdroj: ČT24

Každý z prezidentů má možnost si „vyzdobit“ Oválnou pracovnu podle svého. Kalinovská upozornila třeba na portréty nebo busty, které mají představovat symboliku, k níž se daná hlava státu hlásí. Současný prezident Joe Biden si vybírá dané prvky tak, aby představovaly možnosti – heslo, jímž se prezident prý řídí.

„Pochopitelně, že je tam Abraham Lincoln, s jehož pomocí došlo ke zrušení černošského otrokářství. Mě osobně nejvíc překvapila busta (Harryho) Trumana,“ podotkla. Její umístění do Oválné pracovny prý může mít dva důvody. Prvním může být rozhodnutí shodit atomové bomby na Japonsko poté, co se spojenec nacistického Německa odmítl vzdát ve druhé světové válce. Dvojice bomb dopadla na Hirošimu a Nagasaki – místa, kde Japonci vyráběli zbraně.

Jako druhý důvod umístění busty Trumana vidí Kalinovská jeho angažování během zakládání Charty Spojených národů. „To nám něco říká o Bidenovi – jednak ho zajímá hluboce domácí politika a lidi normálního původu, normální pracovní situace. Na druhé straně mezinárodní situace – on dobře ví, že Spojené státy mají mezinárodní dopad, a tudíž musí fungovat tak, aby dal možnosti zemím, se kterými Amerika dále spolupracuje,“ řekla.

Stůl z viktoriánského období

Pro kurátorku osobně hraje velkou symbolickou roli stůl, u nějž Biden pracuje. „Říkáme mu Resolute, což znamená rezoluce, rozhodnutí nebo určitá determinace.“ Připomněla, že stůl byl USA věnován britskou královnou Viktorií, dřevo na něj bylo použito z lodi HMS Resolute. Ta v 19. století ztroskotala, Američané ji opravili a vrátili Britům zpět.

„Prezidenti stůl používali v různých svých kancelářích, ale byl to John Kennedy, který se v roce 1961 rozhodl, že bude v Oválné pracovně,“ uvedla. Nábytek používal i Bidenův předchůdce Donald Trump, současný prezident jej ve svém sídle ponechal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...