Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

13 minut
Reportéři ČT: Okolnosti životické tragédie se rozkrývají dodnes
Zdroj: ČT1

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Tehdy byli ještě malými dětmi, ale i po osmasedmdesáti letech si rodáci na Těšínsku vybavují, co se za války v jejich obci dělo. Nacisté tam v létě roku 1944 během několika hodin zavraždili šestatřicet mužů, vraždy a represe pak ještě pokračovaly.

„Když se vezme počet obyvatel té obce a potom počet mrtvých, jedná se vlastně o jednu z největších tragédií. Pokud si připomínáme pravidelně v naší obecné paměti veřejného prostoru Lidice nebo Ležáky, tak by bylo asi dobře, aby se do tohoto seznamu nebo do toho připomínání dostaly také Životice,“ uvádí historik z Univerzity Karlovy Michal Stehlík.

Obyvatelé Těšínska žili v obavách a napětí již před válkou. Území s více než 200 tisíci obyvateli bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou, národnostní otázka hrála stále větší roli.

„Těšínsko je takový zvláštní prostor, kdy Polsko využilo situace, kdy spory byly dlouholeté od vzniku Československa,“ vysvětluje Stehlík. V září 1938 bylo Československo pod tlakem kvůli sudetskému pohraničí, ústupky Hitlerovi pak vedly 29. září k podpisu mnichovské dohody.

Dokument, který se rovněž zmiňoval o problému polské a maďarské menšiny v Československu, podepsaly Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. První republika přišla o třetinu území a 30. září v noci dorazilo ultimátum s územními nároky od Poláků.

Polská okupace trvala deset měsíců, pak oblast připadla Německu

„Mnichov není pouze o obsazování Sudet, ale i o obsazení Těšínska Polskem. Nemluvme jenom o německé agresi, protože v daný moment Poláci využili situace a obsadili na několik málo měsíců tento prostor,“ vysvětluje historik.

Polská okupace trvala deset měsíců. Během nich se zavíraly české školy a konfiskoval se český majetek. Z Těšínska odešlo na třicet tisíc Čechů a pět tisíc Němců. 1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem. Když si Hitler a Stalin na základě tajných dohod rozdělili Polsko mezi sebou, průmyslové Těšínsko s převahou Poláků a Čechů se náhle stalo přímo součástí Německa. V obcích se tak znovu měnily nápisy, úřední jazyk, prapory i vztahy.

„Hlavní cíle nacistů byly takové, že se snažili využít místní obyvatelstvo pro potřeby průmyslu čili je nechtěli vyhladit nebo vysídlit – chtěli je germanizovat. A na těchto územích právě probíhala ona germanizační akce, lidově nazývaná volkslista,“ přibližuje historik z těšínského muzea Martin Krůl.

Nacisté vytvořili systém, kdy se podle jejich ideologie za určitých podmínek mohli přihlásit k německé národnosti i lidé, kteří měli slovanský původ. Pokud to odmítli, byli různými způsoby diskriminováni. „Byla jim třeba upírána vyrovnávací dávka, byly jim snižovány příděly potravin, nemohli disponovat majetkem,“ uvádí příklady tehdejší diskriminace Krůl.

Životická tragédie

Počátkem srpna 1944 přijelo gestapo do životického hostince Izydora Mokroše vyšetřovat podezření z krádeže jídla. Podezírali partyzány. Polští odbojáři se ale o příjezdu gestapa dozvěděli a přepadli je při popíjení právě v Izydorově hostinci.

Zastřeleni byli tři příslušníci gestapa, ale také jeden partyzán a životický hostinský Izydor Mokroš. Velitel těšínského gestapa rozjel 5. srpna ráno vyšetřování a naplánoval okamžitou pomstu. Obecní úřednice musely vypracovat seznam budoucích obětí, Poláků a Čechů v Životicích.

Nacisté tak připravili o život osmadvacet Poláků a osm Čechů. Tím neporušili žádný zákon, nebyli z ničeho obviněni. Ukázalo se však, že gestapo a četníci nedodrželi ani vlastní podmínky. Muž nesměl mít německou národnost, tedy volkslistu, a musel bydlet v Životicích.

„Plná třetina ze zavražděných mužů ji nesplňovala. Svoji roli v tom sehrál jednak alkohol, o tom mluví téměř každý pamětník, a jednak třeba i osobní msta, zášti, různé předválečné řevnivosti,“ objasňuje spisovatelka Karin Lednická.

Člověk, který pomáhá lidem, se nejspíš nehodil do depresivního příběhu, soudí historik

O hostinském Izydorovi Mokrošovi, jedné z obětí přestřelky partyzánů s gestapem, byly kvůli shodnému příjmení s kolaborantským starostou Životic jen opatrné nebo negativní zmínky. „Izydor Mokroš, který posléze dostal nálepku až téměř kolaboranta, tak kolaborantem nebyl,“ říká Lednická.

„Vždy, když je nějaká historická událost, tak velmi brzy vytvoří nějaký velmi pevný obraz. A bylo jednodušší říci, že daný hostinský vlastně pomáhá nacistům, hostí je, ale že za tím je jako úplně jiný příběh Izydora Mokroše, který pomáhá lidem, který se angažuje v českém školství a umírá během té přestřelky, tak on se vlastně nehodí do toho depresivního příběhu. Ale možná bychom mohli mluvit o 37 obětech životické tragédie, a ne 36,“ soudí historik Stehlík.

Represe a vraždy ale v dalších dnech a týdnech pokračovaly. Gestapu se podařilo zatknout a popravit několik partyzánů. Do vězení v Myslovicích nebo do Osvětimi putovali jejich příbuzní. Další na řadě byli i ti, kteří partyzánům pomáhali.

„Uvádí se, že z celé obce bylo vyvezeno do koncentračních táborů na 41 osob, z nichž se vrátil opravdu zlomek. No, když si to spočítáte dohromady, tak se to mohlo blížit i stovce,“ uvádí Krůl.

Za zločiny v Životicích a okolí padlo po válce několik trestů, ale velitel akce i další nacisté a kolaboranti potrestáni nebyli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 14 mminutami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 9 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 10 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 10 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 19 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 21 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 22 hhodinami
Načítání...