Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

13 minut
Reportéři ČT: Okolnosti životické tragédie se rozkrývají dodnes
Zdroj: ČT1

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Tehdy byli ještě malými dětmi, ale i po osmasedmdesáti letech si rodáci na Těšínsku vybavují, co se za války v jejich obci dělo. Nacisté tam v létě roku 1944 během několika hodin zavraždili šestatřicet mužů, vraždy a represe pak ještě pokračovaly.

„Když se vezme počet obyvatel té obce a potom počet mrtvých, jedná se vlastně o jednu z největších tragédií. Pokud si připomínáme pravidelně v naší obecné paměti veřejného prostoru Lidice nebo Ležáky, tak by bylo asi dobře, aby se do tohoto seznamu nebo do toho připomínání dostaly také Životice,“ uvádí historik z Univerzity Karlovy Michal Stehlík.

Obyvatelé Těšínska žili v obavách a napětí již před válkou. Území s více než 200 tisíci obyvateli bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou, národnostní otázka hrála stále větší roli.

„Těšínsko je takový zvláštní prostor, kdy Polsko využilo situace, kdy spory byly dlouholeté od vzniku Československa,“ vysvětluje Stehlík. V září 1938 bylo Československo pod tlakem kvůli sudetskému pohraničí, ústupky Hitlerovi pak vedly 29. září k podpisu mnichovské dohody.

Dokument, který se rovněž zmiňoval o problému polské a maďarské menšiny v Československu, podepsaly Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. První republika přišla o třetinu území a 30. září v noci dorazilo ultimátum s územními nároky od Poláků.

Polská okupace trvala deset měsíců, pak oblast připadla Německu

„Mnichov není pouze o obsazování Sudet, ale i o obsazení Těšínska Polskem. Nemluvme jenom o německé agresi, protože v daný moment Poláci využili situace a obsadili na několik málo měsíců tento prostor,“ vysvětluje historik.

Polská okupace trvala deset měsíců. Během nich se zavíraly české školy a konfiskoval se český majetek. Z Těšínska odešlo na třicet tisíc Čechů a pět tisíc Němců. 1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem. Když si Hitler a Stalin na základě tajných dohod rozdělili Polsko mezi sebou, průmyslové Těšínsko s převahou Poláků a Čechů se náhle stalo přímo součástí Německa. V obcích se tak znovu měnily nápisy, úřední jazyk, prapory i vztahy.

„Hlavní cíle nacistů byly takové, že se snažili využít místní obyvatelstvo pro potřeby průmyslu čili je nechtěli vyhladit nebo vysídlit – chtěli je germanizovat. A na těchto územích právě probíhala ona germanizační akce, lidově nazývaná volkslista,“ přibližuje historik z těšínského muzea Martin Krůl.

Nacisté vytvořili systém, kdy se podle jejich ideologie za určitých podmínek mohli přihlásit k německé národnosti i lidé, kteří měli slovanský původ. Pokud to odmítli, byli různými způsoby diskriminováni. „Byla jim třeba upírána vyrovnávací dávka, byly jim snižovány příděly potravin, nemohli disponovat majetkem,“ uvádí příklady tehdejší diskriminace Krůl.

Životická tragédie

Počátkem srpna 1944 přijelo gestapo do životického hostince Izydora Mokroše vyšetřovat podezření z krádeže jídla. Podezírali partyzány. Polští odbojáři se ale o příjezdu gestapa dozvěděli a přepadli je při popíjení právě v Izydorově hostinci.

Zastřeleni byli tři příslušníci gestapa, ale také jeden partyzán a životický hostinský Izydor Mokroš. Velitel těšínského gestapa rozjel 5. srpna ráno vyšetřování a naplánoval okamžitou pomstu. Obecní úřednice musely vypracovat seznam budoucích obětí, Poláků a Čechů v Životicích.

Nacisté tak připravili o život osmadvacet Poláků a osm Čechů. Tím neporušili žádný zákon, nebyli z ničeho obviněni. Ukázalo se však, že gestapo a četníci nedodrželi ani vlastní podmínky. Muž nesměl mít německou národnost, tedy volkslistu, a musel bydlet v Životicích.

„Plná třetina ze zavražděných mužů ji nesplňovala. Svoji roli v tom sehrál jednak alkohol, o tom mluví téměř každý pamětník, a jednak třeba i osobní msta, zášti, různé předválečné řevnivosti,“ objasňuje spisovatelka Karin Lednická.

Člověk, který pomáhá lidem, se nejspíš nehodil do depresivního příběhu, soudí historik

O hostinském Izydorovi Mokrošovi, jedné z obětí přestřelky partyzánů s gestapem, byly kvůli shodnému příjmení s kolaborantským starostou Životic jen opatrné nebo negativní zmínky. „Izydor Mokroš, který posléze dostal nálepku až téměř kolaboranta, tak kolaborantem nebyl,“ říká Lednická.

„Vždy, když je nějaká historická událost, tak velmi brzy vytvoří nějaký velmi pevný obraz. A bylo jednodušší říci, že daný hostinský vlastně pomáhá nacistům, hostí je, ale že za tím je jako úplně jiný příběh Izydora Mokroše, který pomáhá lidem, který se angažuje v českém školství a umírá během té přestřelky, tak on se vlastně nehodí do toho depresivního příběhu. Ale možná bychom mohli mluvit o 37 obětech životické tragédie, a ne 36,“ soudí historik Stehlík.

Represe a vraždy ale v dalších dnech a týdnech pokračovaly. Gestapu se podařilo zatknout a popravit několik partyzánů. Do vězení v Myslovicích nebo do Osvětimi putovali jejich příbuzní. Další na řadě byli i ti, kteří partyzánům pomáhali.

„Uvádí se, že z celé obce bylo vyvezeno do koncentračních táborů na 41 osob, z nichž se vrátil opravdu zlomek. No, když si to spočítáte dohromady, tak se to mohlo blížit i stovce,“ uvádí Krůl.

Za zločiny v Životicích a okolí padlo po válce několik trestů, ale velitel akce i další nacisté a kolaboranti potrestáni nebyli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
13:54Aktualizovánopřed 28 mminutami

Pokud Babiš navrhne Turka na ministra, Pavel ho nejmenuje

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 6. ledna u novoročního oběda.
03:18Aktualizovánopřed 52 mminutami

Vlak v Roudnici opět poškodil trakční vedení, provoz je plně obnoven

V Roudnici nad Labem na Litoměřicku vlak během jízdy poškodil trakční vedení, v této stanici se to kvůli opravě mostu přímo nad tratí stává opakovaně. Na koridorové trati z Prahy přes Ústí nad Labem do Německa před polednem stál provoz v úseku Hrobce – Roudnice nad Labem, zhruba ve 12:45 mohly dálkové a regionální vlaky místem projíždět po jedné koleji, vyplývá z informací Správy železnic a Českých drah. Provoz byl již dle Správy železnic plně obnoven.
před 1 hhodinou

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
před 3 hhodinami

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
před 3 hhodinami

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala.
před 4 hhodinami

Ministr Zůna se už nemá vyjadřovat k zahraničním otázkám, shodla se koalice

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně toho k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, oznámil místopředseda SPD Radim Fiala. Šlo o reakci na Zůnovy páteční výroky. Muniční iniciativu, ke které se Zůna v pátek také vyjádřil, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu.
před 5 hhodinami

Nová vláda chce na provozu ministerstev ušetřit pět procent

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...