Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

Nahrávám video
Reportéři ČT: Okolnosti životické tragédie se rozkrývají dodnes
Zdroj: ČT1

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Tehdy byli ještě malými dětmi, ale i po osmasedmdesáti letech si rodáci na Těšínsku vybavují, co se za války v jejich obci dělo. Nacisté tam v létě roku 1944 během několika hodin zavraždili šestatřicet mužů, vraždy a represe pak ještě pokračovaly.

„Když se vezme počet obyvatel té obce a potom počet mrtvých, jedná se vlastně o jednu z největších tragédií. Pokud si připomínáme pravidelně v naší obecné paměti veřejného prostoru Lidice nebo Ležáky, tak by bylo asi dobře, aby se do tohoto seznamu nebo do toho připomínání dostaly také Životice,“ uvádí historik z Univerzity Karlovy Michal Stehlík.

Obyvatelé Těšínska žili v obavách a napětí již před válkou. Území s více než 200 tisíci obyvateli bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou, národnostní otázka hrála stále větší roli.

„Těšínsko je takový zvláštní prostor, kdy Polsko využilo situace, kdy spory byly dlouholeté od vzniku Československa,“ vysvětluje Stehlík. V září 1938 bylo Československo pod tlakem kvůli sudetskému pohraničí, ústupky Hitlerovi pak vedly 29. září k podpisu mnichovské dohody.

Dokument, který se rovněž zmiňoval o problému polské a maďarské menšiny v Československu, podepsaly Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. První republika přišla o třetinu území a 30. září v noci dorazilo ultimátum s územními nároky od Poláků.

Polská okupace trvala deset měsíců, pak oblast připadla Německu

„Mnichov není pouze o obsazování Sudet, ale i o obsazení Těšínska Polskem. Nemluvme jenom o německé agresi, protože v daný moment Poláci využili situace a obsadili na několik málo měsíců tento prostor,“ vysvětluje historik.

Polská okupace trvala deset měsíců. Během nich se zavíraly české školy a konfiskoval se český majetek. Z Těšínska odešlo na třicet tisíc Čechů a pět tisíc Němců. 1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem. Když si Hitler a Stalin na základě tajných dohod rozdělili Polsko mezi sebou, průmyslové Těšínsko s převahou Poláků a Čechů se náhle stalo přímo součástí Německa. V obcích se tak znovu měnily nápisy, úřední jazyk, prapory i vztahy.

„Hlavní cíle nacistů byly takové, že se snažili využít místní obyvatelstvo pro potřeby průmyslu čili je nechtěli vyhladit nebo vysídlit – chtěli je germanizovat. A na těchto územích právě probíhala ona germanizační akce, lidově nazývaná volkslista,“ přibližuje historik z těšínského muzea Martin Krůl.

Nacisté vytvořili systém, kdy se podle jejich ideologie za určitých podmínek mohli přihlásit k německé národnosti i lidé, kteří měli slovanský původ. Pokud to odmítli, byli různými způsoby diskriminováni. „Byla jim třeba upírána vyrovnávací dávka, byly jim snižovány příděly potravin, nemohli disponovat majetkem,“ uvádí příklady tehdejší diskriminace Krůl.

Životická tragédie

Počátkem srpna 1944 přijelo gestapo do životického hostince Izydora Mokroše vyšetřovat podezření z krádeže jídla. Podezírali partyzány. Polští odbojáři se ale o příjezdu gestapa dozvěděli a přepadli je při popíjení právě v Izydorově hostinci.

Zastřeleni byli tři příslušníci gestapa, ale také jeden partyzán a životický hostinský Izydor Mokroš. Velitel těšínského gestapa rozjel 5. srpna ráno vyšetřování a naplánoval okamžitou pomstu. Obecní úřednice musely vypracovat seznam budoucích obětí, Poláků a Čechů v Životicích.

Nacisté tak připravili o život osmadvacet Poláků a osm Čechů. Tím neporušili žádný zákon, nebyli z ničeho obviněni. Ukázalo se však, že gestapo a četníci nedodrželi ani vlastní podmínky. Muž nesměl mít německou národnost, tedy volkslistu, a musel bydlet v Životicích.

„Plná třetina ze zavražděných mužů ji nesplňovala. Svoji roli v tom sehrál jednak alkohol, o tom mluví téměř každý pamětník, a jednak třeba i osobní msta, zášti, různé předválečné řevnivosti,“ objasňuje spisovatelka Karin Lednická.

Člověk, který pomáhá lidem, se nejspíš nehodil do depresivního příběhu, soudí historik

O hostinském Izydorovi Mokrošovi, jedné z obětí přestřelky partyzánů s gestapem, byly kvůli shodnému příjmení s kolaborantským starostou Životic jen opatrné nebo negativní zmínky. „Izydor Mokroš, který posléze dostal nálepku až téměř kolaboranta, tak kolaborantem nebyl,“ říká Lednická.

„Vždy, když je nějaká historická událost, tak velmi brzy vytvoří nějaký velmi pevný obraz. A bylo jednodušší říci, že daný hostinský vlastně pomáhá nacistům, hostí je, ale že za tím je jako úplně jiný příběh Izydora Mokroše, který pomáhá lidem, který se angažuje v českém školství a umírá během té přestřelky, tak on se vlastně nehodí do toho depresivního příběhu. Ale možná bychom mohli mluvit o 37 obětech životické tragédie, a ne 36,“ soudí historik Stehlík.

Represe a vraždy ale v dalších dnech a týdnech pokračovaly. Gestapu se podařilo zatknout a popravit několik partyzánů. Do vězení v Myslovicích nebo do Osvětimi putovali jejich příbuzní. Další na řadě byli i ti, kteří partyzánům pomáhali.

„Uvádí se, že z celé obce bylo vyvezeno do koncentračních táborů na 41 osob, z nichž se vrátil opravdu zlomek. No, když si to spočítáte dohromady, tak se to mohlo blížit i stovce,“ uvádí Krůl.

Za zločiny v Životicích a okolí padlo po válce několik trestů, ale velitel akce i další nacisté a kolaboranti potrestáni nebyli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení, kandidáti opozice jsou neúspěšní

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 1 hhodinou

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 10 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 11 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 11 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 17 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 18 hhodinami

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...