Krátce po podpisu mnichovské dohody začala separátní akce v režii Polska. Severní soused dal Československu 30. září 1938 ultimátum. Buď mu vydá Těšínsko, nebo si území vezme sám, což se nakonec i stalo. Těšínsko ale zůstalo pod správou Polska jen do září 1939. Poté připadla i tato část země nacistickému Německu.
Na Československo se po Němcích vrhli i Poláci. Za týden obsadili Těšínsko
Ze Sudet utíkaly po Mnichovu tisíce lidí, kteří se nechtěli stát součástí Říše. Vojáci zase začátkem října 1938 opouštěli pohraniční pevnosti. Postavení oslabené země tak vzápětí využilo i sousední Polsko, které už od 4. října začalo postupně zabírat oblast Těšínska.
Těšínsko muselo opustit 35 tisíc Čechů
„Československá armáda byla v té době postavena doslova ke zdi a nemohla si dovolit riskovat ozbrojený konflikt s Polskem,“ poznamenal ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
Události: Krátce po Mnichovu zabrali Poláci Těšínsko (zdroj: ČT24)
Když přišlo z Polska jasné ultimátum, československá vláda mu 1. října ustoupila. Do 11. října Poláci obsadili území od Bohumína po Hrčavu. Začaly se zavírat české školy, likvidovat české spolky a došlo i k zákazu českých bohoslužeb.
Od října 1938 muselo anektované Těšínsko opustit asi třicet pět tisíc Čechů a pět tisíc Němců. Mnohdy měli na vystěhování jen čtyřiadvacet hodin. „Vzali jsme si jen, co jsme unesli, a šli jsme pryč,“ vzomínala pro web Paměť národa Irena Valášková.
Mapa fází obsazování Těšínska polskou armádou v říjnu 1938
Rodina dnes 92leté Wandy Fusek ale ve svém domě v Závadě na Karvinsku zůstala. Hlásila se totiž k polské národnosti. „Nic zvláštního se nezměnilo. Češi to měli horší,“ řekla ČT.
Novodobé spory o Těšínsko začaly koncem první světové války, kdy se v Paříži rozhodlo o rozdělení území mezi oba státy. Definitivní tečku za spory dal až rok 1958. Tehdy se obnovily hranice z roku 1920.
Ukázka z dobového polského propagandistického týdeníku: