Muzeum Těšínska

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Knížecí dům, nejstarší zděný objekt v Jablunkově na Frýdecko-Místecku, se změnil v Muzeum trojmezí. Tedy lokalitu, kde se v jednom místě setkávají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. V minulých letech byla budova rozsáhle rekonstruována. Náklady na opravu dosáhly okolo 55 milionů korun. Spravovat prostory jako svou pobočku bude Muzeum Těšínska. Řekla to náměstkyně ředitele muzea a mluvčí Lenka Bichlerová.

Muzeum Těšínska se v nové expozici věnuje stoleté historii Českého Těšína. Představuje okolnosti rozdělení tehdejšího Těšína na českou a polskou část po konci první světové války a dokumentuje, jak se z periferie muselo vybudovat nové město.

Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.