Muzeum Těšínska se v nové expozici věnuje stoleté historii Českého Těšína. Představuje okolnosti rozdělení tehdejšího Těšína na českou a polskou část po konci první světové války a dokumentuje, jak se z periferie muselo vybudovat nové město.
Český Těšín představuje jeden z příkladů fenoménu rozdělených měst, která vznikala po skončení obou světových válek. „Rozdělení Těšína, stejně jako celého historického celku těšínského Slezska, probíhalo v podmínkách ostrých národnostních střetů po skončení první světové války, kdy se na troskách staré střední Evropy budovaly národní státy,“ řekla náměstkyně ředitele muzea Lenka Bichlerová.
Samotný dokument o rozdělení Těšínska, včetně města Těšína, byl vydán v Paříži 28. července 1920. Slavnostní předání území oběma administrativám se odehrálo 10. srpna 1920 symbolicky na náměstí v Těšíně. Město bylo rozděleno podle řeky Olše. V Polsku zůstalo historické jádro a správní budovy. Český Těšín měl nádraží a plynárny. Z bývalého předměstí muselo vzniknout město.
Hospodářská krize se městu vyhnula
Stát bezúročně půjčil patnáct milionů korun. Hospodářská krize třicátých let se městu díky tomu vyhnula. „Protože Těšín se opravdu mohutně stavěl, takže například stavební firmy měly hodně práce,“ řekla vedoucí historické budovy Muzea Těšínska Pavlína Bandurová.
Postavila se nemocnice, poliklinika, hotel, banky. A tam, kde bývala pole a malé usedlosti, vyrostla dnešní radnice a náměstí. Pozemky muselo město vykoupit i od rodiny Tetlovy. „Paní Tetlová si vymínila, že bude v tom domečku do své smrti bydlet. Zemřela až v roce 1932, takže až do toho roku se obyvatelům a návštěvníkům nabízel netradiční pohled na náměstí,“ popsala Badurová.
Firmy byly trojjazyčné, aby nepřišly o zákazníky
Na výstavě nechybí pohledy na město s tramvají, která Těšínem projížděla deset let. V roce 1921 jezdit přestala. Na české straně pasažéry pečlivě kontrolovali čeští celníci a za řekou opět celníci polští. Hranice sice město rozdělila na mapě, i tak se v něm stále setkávalo několik kultur.
„V případě, že firma nechtěla přijít o své zákazníky, týkalo se to i úřadů, tak musela být trojjazyčná, i reklamy musely být v češtině, polštině a němčině,“ vysvětlila Pavlína Bandurová.
Výstava představuje Český Těšín v několika rovinách – politicko-správní, architektonické, hospodářské, náboženské, školské a kulturně-spolkové. Značná pozornost je pak zaměřena na meziválečné období, ale je nastíněna i situace po druhé světové válce až do současnosti.
K prezentaci jsou využity předměty ze sbírek Muzea Těšínska, městských institucí a od soukromých sběratelů, které s městem úzce souvisí. U příležitosti stého výročí založení vydalo město aršíky známek. Je jich jenom sto, a tak zřejmě budou také sběratelskou raritou.
