Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.
Těšín a Cieszyn jsou stále jako jedno město. Státní hranice je rozdělila před sto lety
Po skončení první světové války v roce 1918 došlo mezi Československem a Polskem ke sporu. Na většině území Československa si sice lidé už užívali klid, na Těšínsku však začala hádka o toto území, která vyústila až v sedmidenní válku mezi oběma zeměmi.
Dramatický spor o Těšínsko měl být řešen plebiscitem a do Těšína zamířily mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno dohodou, ke které došlo 28. července 1920 v belgickém Spa.
Český Těšín se po odtržení od větší části města, která zůstala Polsku, stal z předměstí okresním městem. Město mělo dohromady jenom zhruba osm tisíc obyvatel a rozkládalo se na necelých třech kilometrech čtverečních. Český Těšín tvořily tři hlavní katastrální části - Saská Kupa, Kamenec a Brandýs.
Obě města přišla o hodně
Ani pro jedno z měst nebylo rozdělení přínosem, právě naopak. Na území dnešního Českého Těšína stálo vlakové nádraží, a to na velmi důležité trati mezi Košicemi a Bohumínem. Polská část Těšína tak přišla o železniční spojení. Ta česká naopak o historické centrum.
Mezi vlakovým nádražím a centrem města dříve jezdila i tramvaj. Trať však byla po rozdělení města na polskou a českou část úplně zrušena. Nedávno se dokonce uvažovalo o tom, že by se tramvaj do obou měst zase vrátila, mluvilo se o tramvaji na autobusovém podvozku.
Český Těšín vstřebal nejdůležitější prvky moderní architektury meziválečného období. Značnou úlohu sehrál i místní průmysl a živnosti. Nejvýznamnějším výrobním odvětvím byly stavitelské firmy. Centrem kulturního života se po roce 1933 stala kavárna Avion, přistavěná ke starému hotelu National, přímo u mostu pod zámkem. Významným místním podnikem byla tiskárna a nakladatelství Karla Prochasky.
Události, komentáře: 100 let Českého Těšína (zdroj: ČT24)
Města se na několik let opět spojila
Na základě mnichovského diktátu Polsko v roce 1938 obsadilo větší část Těšínska, které bylo součástí Československa, a město Těšín se opět spojilo v jeden celek. Zůstalo také spojeno po dobu druhé světové války, kdy celá oblast patřila třetí říši. Po osvobození 3. května 1945 se znovu rozdělilo podle hranic z roku 1920.
Poválečný vývoj obou měst začínal pozvolna. Teprve koncem šedesátých let začala vyrůstat satelitní sídliště. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. V roce 2014 se střed města stal památkovou zónou.
Český Těšín a Cieszyn rozděluje pouze řeka. K sousedům se lidé dostanou během pár minut
Díky společnému vstupu Česka a Polska do schengenského prostoru v roce 2007 byly zrušeny hraniční přechody. Od té doby Cieszyn a Český Těšín opět fungují prakticky jako jedno velké město, i když každá část leží na území jiného státu.
Když zasáhne koronavirus
Vzpomínky na rozdělené město se obyvatelům Českého Těšína i Cieszyna vrátily nedávno kvůli pandemii covidu-19. Hranice mezi Polskem a Českem se totiž uzavrely, a lidé z obou měst se nemohli navštěvovat. Na opačné straně řeky Olše má přitom spousta Čechů i Poláků své příbuzné.
V období rozsáhlých restrikcí v obou státech tak bylo možné na polském i českém břehu řeky pozorovat zajímavý úkaz, kdy si lidé prostřednictvím velkých transparentů psali vzkazy a podporovali se navzájem v těžké době.
V polovině června se dokonce zhruba dvě stě lidí sešlo na mostě Přátelství, který spojuje polský Cieszyn a Český Těšín. Tichým protestem dali najevo nesouhlas s omezeními pohybu přes hranici v Těšínském Slezsku a tím, jak se o omezeních kvůli koronaviru dozvídají. Obyvatele obou měst podpořili i představitelé radnic.
Pro obyvatele Těšínů hranice neexistuje
I když oba Těšíny už sto let dělí hranice, lidé ho stále považují za jedno město. Vzájemně jsou obě města propojena nejen citově, ale i v řadě odvětví. Kdyby město Těšín nebylo před sto lety rozděleno, mělo by dnes až 60 tisíc obyvatel.
Obě města mají dnes velkou výhodu. Vzhledem k tomu, že jejich obyvatelé mohou hranici překračovat bez omezení, mají vlastně dvě divadla, dvě kina nebo dvě koupaliště. Mají také pestřejší výběr restaurací, obchodů i pracovních míst. Zajímavostí je, že dodnes vede mezi oběma městy vodovodní potrubí.
Podle místostarosty Českého Těšína Víta Slováčka (KDU-ČSL) ale blízkost obou měst přináší i některá menší negativa. Například bezdomovci z Česka využívají to, že na polské straně je větší nabídka bezplatného jídla, na české straně zase údajně lépe fungují sociální šatníky. Lidé bez domova tak mezi oběma městy pravidelně korzují.
Sto letům vzniku samostatného města Český Těšín se od úterý 28. července 2020 věnuje i rozsáhlá výstava v nedávno otevřené historické budově Muzea Těšínska.