TÉMA

Třetí říše

Na Polsko s „přátelským německým vojskem“ zaútočili v září 1939 i Slováci

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.
3. 9. 2024|

Verše oslavující Hitlera věnoval básník Putinovi. Nikdo to nepoznal

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.
15. 7. 2024|

Vylodění v Normandii otevřelo novou frontu a nasměrovalo Hitlera k porážce

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.
6. 6. 2024|

Van der Lubbeho popravili nacisté za požár Reichstagu, oficiální hrob dostal až teď

Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.
10. 1. 2024|

Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.
4. 10. 2022|

Praha i další města si připomínají 77 let od povstání a posledních dnů druhé světové války

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.
5. 5. 2022Aktualizováno5. 5. 2022|

Rodina si až po 79 letech mohla přečíst dopis na rozloučenou od popraveného odbojáře Bobáka

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.
1. 5. 2022|

Ukrajina vždy lákala mocné. Obyvatelé byli ochotni pro nezávislost obětovat krev i v minulosti

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.
1. 3. 2022|

Potopením Bismarcku skončila éra velkých bitevních lodí. Britové Hitlerovu pýchu zneškodnili před osmdesáti lety

Německá bitevní loď Bismarck byla pýchou Hitlerova námořnictva a jako taková měla rozsévat zkázu mezi obchodními plavidly mířícími do britských přístavů. Královské námořnictvo si bylo Bismarckova potenciálu dobře vědomo, a proto hned při jeho první bojové plavbě vyvinulo obrovské úsilí, aby ho zneškodnilo. Úkol, při jehož plnění zemřely stovky britských námořníků, se nakonec podařilo splnit a německá loď klesla před 80 lety, 27. května 1941, na mořské dno. Potopením Bismarcku de facto skončila i éra samostatných bitevních lodí. Bez letecké podpory se, v případě konfliktu, v současnosti velká válečná loď neobejde.
27. 5. 2021|

Popravu odbojáře Procházky odložil Hitler, až Německo zvítězí. Gilotině nakonec neunikl

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.
12. 4. 2021|

Řecký diktátor, který se za války postavil silnějším Italům. Před 80 lety zemřel Ioannis Metaxas

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.
29. 1. 2021|

Svět si v tichosti připomíná oběti holocaustu

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá od roku 2005 na 27. ledna, čili datum osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. V letošním roce se vzpomínkové akce konají v omezeném počtu účastníků, preventivní opatření proti šíření koronaviru v mnoha zemích limitují veřejné akce a mnoho ceremonií se přesouvá i do virtuálního prostředí.
27. 1. 2021|

To nejhorší, co se mohlo stát. Holocaust je mementem doby, která se nesmí opakovat

Dne 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim). Toto místo se stalo symbolem utrpení obětí nacistického režimu. Realizace obludných plánů Třetí říše znamenala smrt milionů nevinných lidí.
27. 1. 2021|

Nacistům prodávali levně pod tlakem, tvrdí potomci Židů a usilují o poklad Welfů za 5,5 miliardy

U Nejvyššího soudu v USA se vede spor o umělecká díla údajně ukradená nacisty. Potomci židovských rodin usilují o restituci takzvaného pokladu Welfů – středověkých památek v přepočtu za víc než pět a půl miliardy korun. Německá muzea se jich vzdát nehodlají, podle nich je stát v době Třetí říše řádně koupil.
9. 12. 2020|

Před 75 lety stanuli nacističtí představitelé před spravedlností

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
20. 11. 2020|

Filmová upoutávka týdne: Britské drama vyzývá ženy ke špionáži nacistického režimu

Stereotypy o metodách, jak vedla Velká Británie válku s třetí říší, se snaží rozbít nový snímek A Call to Spy režisérky Lydie Dean Pilcherové. Příběh má základ ve skutečných událostech a publiku představí i agentku, která byla inspirací pro postavu Moneypenny z bondovek.
8. 8. 2020|
1945

Poslední lkaní propagandy: Vůdce padl

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo třičtvrtě století. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.
30. 4. 2020|

V kalendářích by se mohl objevit „Den zrady“. Poslanci chtějí vzpomínat vznik protektorátu

Skupina poslanců chce uzákonit 15. březen dnem zrady a zániku státnosti Československa. Nový významný den by v zákonu o státních svátcích připadal na začátek okupace zbytku českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. Návrh Lea Luzara (KSČM), Jiřího Miholy (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO) posoudí vláda a potom zákonodárci.
9. 3. 2020|

Na popel a prach. Spojenecké bombardování před 75 lety srovnalo Drážďany se zemí

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.
13. 2. 2020|
Načítání...