Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.
Praha i další města si připomínají 77 let od povstání a posledních dnů druhé světové války
Pietní akt k 77. výročí Pražského povstání (zdroj: ČT24)
V Praze se budou konat vzpomínkové akce například u Vrchního soudu v Praze, u Staroměstské radnice, u mostu Barikádníků nebo v takzvané pankrácké sekyrárně, kde bylo za druhé světové války popraveno gilotinou přes tisíc lidí.
Během hlavního pietního aktu u historické budovy Českého rozhlasu vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).
„To, že slovo je zbraň, platilo nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině,“ uvedl v projevu předseda Senátu v paralele na informování o válce na Ukrajině. Dodal, že to samé platí i v případě, když „někdo vyslovuje bláboly o tom, že neví, zda fotografie zastřelených civilistů v Buče jsou pravdivé.“
Květnové povstání českého lidu, které nakonec vedlo k poražení nacistických jednotek v Praze, spustily už 2. května 1945 fámy o kapitulaci Německa. K nejtužším střetům ale docházelo od 5. května.
GALERIE
Pražské povstání 1945
„Během dopoledne 5. května docházelo k prvním přestřelkám, byli odzbrojováni davem třeba osamocení němečtí vojáci nebo nějaké menší jednotky. Problémem bylo, že povstalecké jednotky neměly zbraně a byly odkázány na to, co se odejme Němcům,“ vysvětluje pro Českou televizi historik pražského Vojenského ústavu Jiří Plachý.
„Československá armáda připravila už v březnu 1939 jako jeden ze svých hlavních úkolů celonárodní povstání, které znemožní Německu obranu tohoto prostoru. Přes obrovské ztráty, přes obrovské zásahy gestapa se skutečně podařilo povstání provést a uskutečnit jeho hlavní cíl, to znamená znemožnit německou obranu a německé plány,“ uvedl v Událostech, komentářích historik z Vojenského historického ústavu v Praze Tomáš Jakl.
Během Pražského povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř tři tisíce lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.
Rozhovor s historikem Jiřím Plachým o průběhu Pražského povstání (zdroj: ČT24)
„My jsme tak trochu zvyklí, že povstání bylo nějakou předehrou pro velkolepé osvobození Prahy sovětskou armádou, jak se tu po roce 1945 neustále opakovalo. To je podle mě ale určité podcenění, protože povstání bylo jednou z věcí, které přispěly k definitivnímu rozvratu německé říše. Povstání totiž vypuklo nejen v Praze, ale na téměř celém českém území, které bylo do té doby pod německou kontrolou,“ doplňuje historik.
I proto si květnové události z roku 1945 připomínají další česká města. V Plzni ve čtvrtek začaly čtyřdenní Slavnosti svobody, jejich součástí budou i letos pietní akty, dobové vojenské kempy, koncerty i setkání s veterány z USA a Belgie. Podle městské radní Veroniky Jilichové Nové (ODS) očekává Plzeň příjezd desetitisíců návštěvníků z Česka a ze zahraničí. Oslavy konce druhé světové války se uskuteční také v Domažlicích či Nepomuku.
Pražské povstání