I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.
Popravu odbojáře Procházky odložil Hitler, až Německo zvítězí. Gilotině nakonec neunikl
Oleg Václav Procházka byl legionářem v Rusku a plukovníkem československé armády. Těsně před nacistickou okupací se stal vrchním velitelem útočné vozby, jak se tehdy říkalo tankovému vojsku. Po příjezdu německé armády se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa.
Útěk se nezdařil
Až do února roku 1940, kdy gestapo začalo příslušníky Obrany národa v Praze zatýkat, bydlel v pražské Bubenči. Kvůli hrozícímu nebezpečí odešel na Moravu, chtěl se dostat přes hranice. „K jeho velké smůle byl u Hodonína zatčen německou hlídkou,“ uvedl historik Jan B. Uhlíř.
Nacisté Procházku převezli do sídla gestapa v Petschkově paláci v Praze, kde byl několik dní brutálně vyslýchán. „Jako český důstojník považuji současnou situaci za útisk českého národa. Protože jsem myslel na jeho lepší budoucnost, pracoval jsem v ilegální organizaci,“ stojí v jeho dochované výpovědi.
Za velezradu dostal trest smrti. Rozsudek si už vyslechl v berlínské věznici. Ale na přímluvu jeho slovenské tchyně se do případu osobně vložili prezident Slovenského státu Jozef Tiso, Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann a nakonec i Adolf Hitler.
Až Německo zvítězí
„Protože byl velkorysý vůči Jozefu Tisovi, konstatoval, že tento případ bude řešen až po vítězném konci války a plukovník Procházka byl ze seznamu smrti víceméně vyškrtnut,“ popisuje Uhlíř.
Svému osudu ale nakonec Oleg Václav Procházka stejně neunikl. Ten samý muž, který na příkaz Hitlera nechal jeho jméno vyškrtnout v roce 1942 ze seznamu poprav – ministr spravedlnosti Třetí říše Otto Thierack, podepsal těsně před koncem války, v únoru 1945, příkaz k jeho stětí gilotinou.