Obrana národa

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Odbojáři z druhé světové války, vojáci i lidé pomáhající s propagací armády a jejích tradic v pátek na ministerstvu obrany obdrželi vysoká vyznamenání. Udělila jim je šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Ocenění dostaly téměř dvě desítky osobností.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

V Dobříši u tamní hájovny v pátek odhalili pamětní desku legendárnímu odbojáři a členu skupiny Tři králové Josefu Balabánovi. Od jara 1939 byl Balabán součástí užšího vedení odbojové organizace Obrana národa, podílel se na získávání zpravodajských informací a diverzních akcích proti nacistickému Německu. V roce 1941 ho zatklo gestapo, popraven byl v říjnu stejného roku.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Historikům se podařilo ve spolkového archivu v Berlíně objevit unikátní složku Němce a člena NSDAP Felixe Hasericka, kterého nacisté zabili za pomoc českým vězňům. Je to jeden z ojedinělých případů, kdy člen Hitlerovy národněsocialistické strany začal pomáhat vězněným nepřátelům Říše.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Svojí statečností umožnila hrdinství ostatních. Marie Pětrošová začala téměř ihned po vyhlášení protektorátu převádět za hranice budoucí letce RAF a československé vojáky. Bylo jí teprve 19 let, přesto vodila uprchlíky v Beskydech za hranice do Polska. Gestapo ji dopadlo přesně před 80 lety. Brutálně ji vyslýchali navzdory tomu, že byla těhotná. Díky její odvaze, která zůstala zapomenuta, bojovalo v československé armádě v zahraničí několik desítek Čechů.

Přesně před osmdesáti lety – 27. dubna 1939 – jmenoval prezident Emil Hácha druhou protektorátní vládu. V jejím čele stanul vlastenec a významná postava československé armády generál Alois Eliáš. Někdejší legionář se kvůli své podpoře protiněmeckého odboje stal jediným premiérem okupovaného státu, kterého nacisté popravili.