Samosprávy budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz, pokud vláda nepřijde s krizovým scénářem, varoval Svaz měst a obcí. Drtivé většině obcí končí se závěrem roku smlouvy s fixovanými cenami energií, na příští rok je tak nemají zajištěné. Podle výkonné ředitelky svazu Radky Vladykové to velmi komplikuje přípravu rozpočtů, a tedy i plánování investic. V nejhorším případě uzavírání mateřských nebo základních škol, omezování veřejných služeb a dopravní obslužnosti, upozornili představitelé svazu. Premiér Petr Fiala (ODS) ujistil, že vláda připravuje řešení, které zajistí veřejným institucím a samosprávám energie za přijatelné ceny. Zmínil státního obchodníka s energiemi.
Svaz měst a obcí provedl šetření mezi obcemi, dostalo se mu stovek odpovědí. Zhruba v 90 procentech obcí, které svazu odpověděly, je situace velmi složitá. „Přišla smršť odpovědí, kde starostové popisují raketové zdražení, které nejsou schopni akceptovat bez radikálních úsporných škrtů na straně nejen investic, ale i běžného provozu města či obce,“ řekl předseda Svazu měst a obcí a starosta města Kyjov František Lukl.
Podle výkonné ředitelky svazu Radky Vladykové je problém jednak s cenami energií, ale i s tím, že je vůbec nemohou sehnat. „Problém je větší s plynem než s elektřinou,“ upřesnila. Vladyková v 90' ČT24 upozornila, že by obce nyní měly připravovat rozpočty na příští rok, to však kvůli nejistotě nemohou. V důsledku nelze plánovat ani investice. „My to nemáme tak jednoduché jako vláda. Starosta svým podpisem stvrdí, že bude mít na krytí závazků, ke kterým obec zaváže,“ poukázala.
Svaz chce, aby vláda přikládala obcím stejný význam jako například domácnostem, průmyslu nebo krajům. Kvůli hrozící nedostupnosti energií může podle Lukla narůstat sociální napětí i kriminalita. Varoval, že případné omezení investic, by mohlo mít ten dopad, že se budou méně čerpat evropské dotace, protože by se schválené projekty nemusely kvůli úsporám realizovat.
Podle Vladykové mohou obce šetřit na energiích v několika krocích. Tím prvním by bylo omezení péče o veřejnou zeleň nebo ztlumení veřejného osvětlení. Zdůraznila ovšem, že i to by mělo vliv například na kriminalitu nebo na bezpečnost dopravy.
V dalším kroku mohou obce šetřit na veřejných službách, například na provozu sportovišť. V nejkrizovější situaci budou muset samosprávy sáhnout do rozpočtů veřejných služeb, což může být například svoz odpadu nebo údržba veřejných prostranství. Omezení provozu škol by mělo být podle svazu až posledním krajním řešením.
Ředitel ZŠ a MŠ Rohatec Zbyněk Andrýsek připustil v 90' ČT24, že kromě toho, že zatím jeho škola nemá zatím zajištěnou energii na příští rok, bude mít i problém zaplatit za dodávky na sklonku tohoto roku. Věří, že s tím pomůže radnice, ani ta však neví, jak velkou částkou bude moci škole přispět.
Proto chystá ředitel i úsporná opatření. Zmínil se o důsledném zhasínání, nepoužívání klimatizace i omezení větrání. „V záloze je i distanční výuka, ke které bychom ale nechtěli přistupovat,“ podotkl. V úvahu podle něj ale nepřipadá snížit teplotu ve třídách, přijatelné by to mohlo být na chodbách nebo v tělocvičnách. „Největší problém by to byl ve školkách,“ dodal ředitel rohatecké školy.
Svaz měst a obcí po vládě požaduje, aby samosprávy měly garantované dodávky energií prostřednictvím státního obchodníka nebo jinou formou za přiměřené ceny. Pokud si vláda neuvědomí, že jsou obce její partneři, je podle Lukla odsouzená k neúspěchu. Vláda za poslední půlrok podle svazu komunikuje nedostatečně.
Místopředseda SMO a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal upozornil, že dotazníkové šetření se týkalo obcí všech velikostí. Svaz uvedl, že vláda musí brát v úvahu, že tuzemská města a obce patří mezi významné veřejné zadavatele a tahouny regionálního rozvoje. V roce 2020 tvořily obecní zakázky podle svazu bezmála pětinu všech veřejných zakázek.
Peníze z fondů EU bude možné použít k reakci na energetickou krizi, řekl Bartoš
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) bude možné použít na zmírnění dopadů energetické krize peníze z evropských fondů určené na podpory chudších regionů. Bartoš to řekl po neformálním jednání ministrů EU, jejichž resorty mají čerpání evropských peněz na starost.
„Evropská unie a její fondy by mohly řešit současnou energetickou krizi. Už se tak ostatně děje,“ uvedl ministr, který zasedání řídil. Peníze z evropských fondů by podle něj měly státy a regiony využívat typicky na projekty k zefektivnění některých systémů, například ve vytápění nebo izolaci staveb.
Bartoš také připomněl, že Evropská unie připravila například finanční balíček Fast Care, který má regionům pomoci dotahovat rozdělané projekty, které jsou ohrožené vysokou inflací. Peníze z fondů pomáhají operativně i při různých neočekávaných krizích. Podle Bartoše je proto důležité, jak dokáže politika soudržnosti reagovat na tyto změny a jak se různé balíčky pomoci kombinují s dlouhodobými nástroji, které evropské fondy tvoří.
Eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová ovšem zároveň varovala před tím, aby se politika soudržnosti odchylovala od svého jádra. „Každý cítí, že se na nás valí spousta problémů a výzev ze všech stran. Je třeba pomáhat zemím, regionům, městům a obcím, které jsou slabší a zranitelnější a potřebují dohnat zbytek. Aby i slabší zažili, jaké jsou výhody být občanem Evropské unie,“ řekla.
Státní obchodník je ve hře, ujistil Fiala
Zřízení státního obchodníka s energiemi v pátek zmínil jako možné řešení mimo jiné pro obce premiér Fiala. „Pokud se nepodaří rychlým způsobem ceny energií zkrotit, zastropovat nebo najít nějaké podobné řešení, tak přijdeme s nástrojem, který zajistí veřejným institucím a samosprávám dostatek energie za přijatelné ceny,“ avizoval.
„Řešení jde směrem k vytvoření státního obchodníka s energiemi, který by mohl dodávat energii za přijatelné ceny všem těmto institucím,“ dodal předseda vlády.
Radka Vladyková ale považuje sliby vlády za příliš neurčité. „Neslyšela jsem ani jedno konkrétní datum. (…) Nevím, v jaké fázi návrhu zákona to je. Bylo tam hodně slov, ale ani jedno konkrétní, hmatatelné faktum,“ poukázala.
Vstřícnější je předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Státní obchodník nebo vládou též zmiňované zastropování cen považuje za přijatelné. „Je to proto, že trh poslední dobou nefungoval. Teď to musíme vyřešit a nemůžeme říct, že toto je složité řešení,“ řekl.
