Také evropský Green Deal a s ním spojené otázky energetické bezpečnosti mohou mít vliv na vojenskou politiku Ruska na Ukrajině. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se bezpečnostní situace horší každým dnem a hrozba ozbrojeného střetu je v tuto chvíli nejzávažnější za celou řadu posledních měsíců. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se novému válečnému konfliktu na Ukrajině dá vyhnout a že Rusko spíš hraje „diplomatickou hru“. Podle něj dnes ani Rusko samo neví, co chce v dalších krocích udělat.
„Všechny země, které jsou výrazně závislé na exportu fosilních paliv, sledují s velkými obavami politiku Evropské unie,“ tvrdí Mikuláš Bek. Podle jeho názoru, pokud bude v příštích deseti letech výrazně klesat spotřeba fosilních paliv ve vyspělém světě, tak to bude znamenat obrovské dopady na ekonomiky zemí, jako je právě Rusko.
S tím souhlasí také ministr zahraničí bývalé vlády Tomáš Petříček, podle něhož i možnost budoucího zhroucení fosilní ruské ekonomiky hraje roli v současné zastrašující politice Moskvy.
„Já jsem přesvědčen, že Rusko těmito kroky chce docílit, aby se s ním seriózně jednalo a aby se zohlednily jeho obavy ohledně odklonu od fosilních paliv, který bude mít zásadní dopad na podobu ruského hospodářství a na jeho rozpočet,“ řekl v debatě Petříček a připomněl, že pro ruský rozpočet hraje zásadní roli prodej a export zemního plynu a ropy.
Možnost hrozící konflikt zažehnat
Podle něj se dialog ani diplomatická aktivita v tomto směru nevede, „přestože víme, že v jádru Zelené dohody je také to, že to není naše vnitřní záležitost, ale i globální záležitost a bude to mít dopad i na dodavatelské řetězce“.
Bek je přesvědčen, že dosud byla evropská politická scéna zaměstnaná hlavně nastavováním trajektorie k Zelenému údělu a mezinárodní dimenze byla sice zmiňována, ale mnohem méně intenzivně diskutována. Podle něj má Česká republika velkou příležitost během svého předsednictví Rady Evropské unie tuto dimenzi problému postavit do centra pozornosti.
Zatímco Bek se obává eskalace napětí na ukrajinských hranicích, podle Petříčka ještě existuje velká šance ozbrojený konflikt zažehnat. Podle něj Ruská federace sleduje spíš „diplomatickou hru“.
„Věřím, že ani Rusko nemá zájem na nějakém větším konfliktu ve východní Evropě, i pro ně by to bylo velmi nákladné,“ doufá Petříček. Motivace k eskalaci napětí podle něj spočívá částečně i v tom, že se Vladimir Putin snaží odvrátit pozornost od domácích ekonomických a sociálních problémů.
„Vladimir Putin se potýká s celou řadou problémů, covid Rusko zásadně poznamenal a jeho ekonomika nevzkvétá, čelí řadě sociálních problémů. Nepopulární sociální reformy dopadly na seniory a další skupiny obyvatel, což nepřispívá k tomu, aby podpora ruského prezidenta byla neotřesitelná,“ vysvětluje Petříček.
Podle něj je patrné, že se Putin opakovaně pouštěl do řady „zahraničních dobrodružství“ ve chvílích, kdy jeho podpora klesala.
Šance pro české předsednictví Evropské unie
Jako další motivaci zmínil i to, že ruský prezident stále chce, aby svět Rusko vnímal jako velmoc, přestože ekonomicky mezi nejvyspělejší státy světa dnes nepatří.
Kvůli výrokům, které naznačovaly, že by Evropská unie měla vyjádřit Putinovi respekt, a že to „nic nestojí“, ale již rezignoval šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach.
Nejen otázky Zelené dohody pro Evropu a obav o energetickou bezpečnost, ale také kybernetické bezpečnosti, nezávislosti médií, nebo problematiky odlesňování by podle Beka měla Česká republika nastolovat během blížícího se předsednictví Evropské unie.
Problémem, který tato vláda zdědila od předchozí, podle něj stále zůstává nedostatečný rozpočet předsednictví, který v současnosti dosahuje zhruba jedné a půl miliardy korun.
„Je zřejmé, že za tento rozpočet se dá pořídit velmi úsporné a efektivní předsednictví s vypětím všech sil, ale bez většího dopadu na širší veřejnost. Většina akcí bude soustředěna do Prahy a z hlediska regionů nebude předsednictví tak vidět, jak by být mohlo,“ obává se Bek.
Podle něj se stejně rozpočet bude muset navýšit, protože je potřeba zohlednit inflační vývoj. „Rozpočet byl kalkulován v první polovině roku 2019 a při vysokém tempu inflace v poslední době je jasné, že znehodnocení rozpočtu bude dosahovat více než deseti procent,“ varuje Bek. Považuje za možné, že se konečný účet vyšplhá na částku okolo dvou miliard korun.
Petříček považuje za nešťastné, že debata okolo předsednictví byla od začátku redukována na to, kolik nás bude stát. „Je to problém expremiéra Andreje Babiše, který to pojal tak, že se jedná o nějakou ‚žvanírnu' s chlebíčky. Nevnímal možnost posílit vliv České republiky v evropských záležitostech,“ kritizuje.
Předsednictví podle něj ale nemá být vnímáno jako možnost prosadit v EU své vlastní zájmy. „Spíše můžeme ukázat celé Evropě, že jsme schopni konstruktivně a aktivně ovlivňovat dění v Evropě, řešit krize, které mohou v příštím roce nastat. A to společně s partnery v rámci tria Francií a Švédskem. Skutečně náš vliv na některé agendy potom může být větší než velikost naší země,“ myslí si Petříček. Stejně jako Bek považuje za možné silné téma evropského předsednictví kyberbezpečnost.
Bek dodal, že právě toto je oblast, ve které má Česko co nabídnout. „Máme dobrou expertizu a spolupráci mezi privátním sektorem, univerzitami a tajnými službami státu. V tom jsme poměrně silní a zároveň se nyní v evropské legislativě rýsuje celá řada návrhů, které s touto problematikou souvisí,“ uzavírá Bek.
