EU se musí zapojit do dialogu s Ruskem a posílit vlastní obranu, shodli se Macron a von der Leyenová

Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.

Oba politici se v Paříži sešli v rámci návštěvy sboru eurokomisařů, kteří na začátku každého předsednictví tradičně vyrážejí do členských zemí debatovat o jejich programových prioritách. Mezi ty francouzské patří mimo jiné právě společná obranná a bezpečnostní strategie EU.

„Je na nás, abychom navrhli bezpečnostní architekturu, jakou chceme,“ prohlásil Macron na tiskové konferenci se šéfkou unijní exekutivy. Evropská unie by se podle něj měla snažit o obnovení dialogu s Ruskem včetně rozhovorů na nejvyšší úrovni s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, o které se Francie spolu s Německem pokoušejí dlouhodobě.

Ruští představitelé se kvůli vyhrocené situaci na hranicích s Ukrajinou chystají příští týden debatovat se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance, evropský blok však do jednání zapojen není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak ke společné obranné politice.

„Jakékoli bude řešení, musí projít přes Evropu,“ zdůraznila von der Leyenová zájem Unie zapojit se do dialogu o Ukrajině.

Nejednotná EU

Unie však naráží na rozdílnost postojů svých členů. Po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014 sice zavedla proti Moskvě rozsáhlé ekonomické sankce a nyní hrozí jejich rozšířením v případě nové agrese, zatím však nenašla shodu na konkrétní podobě nových postihů.

Nejednotný je i přístup ke společné obraně, kterou chce posilovat Macron. Vedle Francie o ní mají zájem i další zejména západoevropské země, členské státy z východního křídla EU naproti tomu chtějí více sázet na spolupráci v rámci NATO. Obranná politika má být podle von der Leyenové hlavním tématem březnového summitu EU.

Ukrajina má právo rozhodovat o svém členství v NATO, shodli se alianční ministři

Ministři zahraničí zemí NATO se v pátek shodli, že státy Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO.

Ministři připravovali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden. Zástupci vlád třicítky zemí NATO se podle šéfa bloku Jense Stoltenberga shodli také na tom, že Aliance má právo umísťovat zbraně ve všech členských státech.

Kyjev má obavy, že desetitisíce ruských vojáků a množství těžké techniky jsou u ruských hranic připraveny, aby vpadly na ukrajinské území. Moskva nabídla Západu, že sníží napětí, pokud se NATO zřekne svého rozšiřování o postsovětské státy a nebude umísťovat zbraně na území svých východních členských zemí. Ministři se však v pátek shodli, že ruské požadavky nemohou být základem pro vyjednávání.

„NATO nemůže dělat kompromisy, pokud jde o práva všech národů vybírat si své spojence,“ prohlásil Stoltenberg po více než dvouhodinovém jednání ministrů. Žádost Moskvy o neumísťování zbraní je podle něj také nepřípustná, protože by se některé státy staly „druhořadými spojenci“, které by Aliance nemohla efektivně bránit.

Tento požadavek se vztahuje k postkomunistickým zemím včetně Česka, které na jednání poprvé zastupoval nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jednota Aliance je naše rozhodující výhoda,“ uvedl po jednání a zdůraznil, že Česko stejně jako další země nepovažuje ruské podmínky za základ pro jednání.

Velvyslanci aliančních zemí budou se zástupcem Moskvy jednat příští středu, kdy se po více než dvou letech sejde Rada NATO-Rusko. Již v pondělí se odehraje jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových totiž plynů způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 6 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentury Fars popřel. Server Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 2 hhodinami

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...