EU se musí zapojit do dialogu s Ruskem a posílit vlastní obranu, shodli se Macron a von der Leyenová

Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.

Oba politici se v Paříži sešli v rámci návštěvy sboru eurokomisařů, kteří na začátku každého předsednictví tradičně vyrážejí do členských zemí debatovat o jejich programových prioritách. Mezi ty francouzské patří mimo jiné právě společná obranná a bezpečnostní strategie EU.

„Je na nás, abychom navrhli bezpečnostní architekturu, jakou chceme,“ prohlásil Macron na tiskové konferenci se šéfkou unijní exekutivy. Evropská unie by se podle něj měla snažit o obnovení dialogu s Ruskem včetně rozhovorů na nejvyšší úrovni s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, o které se Francie spolu s Německem pokoušejí dlouhodobě.

Ruští představitelé se kvůli vyhrocené situaci na hranicích s Ukrajinou chystají příští týden debatovat se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance, evropský blok však do jednání zapojen není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak ke společné obranné politice.

„Jakékoli bude řešení, musí projít přes Evropu,“ zdůraznila von der Leyenová zájem Unie zapojit se do dialogu o Ukrajině.

Nejednotná EU

Unie však naráží na rozdílnost postojů svých členů. Po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014 sice zavedla proti Moskvě rozsáhlé ekonomické sankce a nyní hrozí jejich rozšířením v případě nové agrese, zatím však nenašla shodu na konkrétní podobě nových postihů.

Nejednotný je i přístup ke společné obraně, kterou chce posilovat Macron. Vedle Francie o ní mají zájem i další zejména západoevropské země, členské státy z východního křídla EU naproti tomu chtějí více sázet na spolupráci v rámci NATO. Obranná politika má být podle von der Leyenové hlavním tématem březnového summitu EU.

Ukrajina má právo rozhodovat o svém členství v NATO, shodli se alianční ministři

Ministři zahraničí zemí NATO se v pátek shodli, že státy Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO.

Ministři připravovali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden. Zástupci vlád třicítky zemí NATO se podle šéfa bloku Jense Stoltenberga shodli také na tom, že Aliance má právo umísťovat zbraně ve všech členských státech.

Kyjev má obavy, že desetitisíce ruských vojáků a množství těžké techniky jsou u ruských hranic připraveny, aby vpadly na ukrajinské území. Moskva nabídla Západu, že sníží napětí, pokud se NATO zřekne svého rozšiřování o postsovětské státy a nebude umísťovat zbraně na území svých východních členských zemí. Ministři se však v pátek shodli, že ruské požadavky nemohou být základem pro vyjednávání.

„NATO nemůže dělat kompromisy, pokud jde o práva všech národů vybírat si své spojence,“ prohlásil Stoltenberg po více než dvouhodinovém jednání ministrů. Žádost Moskvy o neumísťování zbraní je podle něj také nepřípustná, protože by se některé státy staly „druhořadými spojenci“, které by Aliance nemohla efektivně bránit.

Tento požadavek se vztahuje k postkomunistickým zemím včetně Česka, které na jednání poprvé zastupoval nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jednota Aliance je naše rozhodující výhoda,“ uvedl po jednání a zdůraznil, že Česko stejně jako další země nepovažuje ruské podmínky za základ pro jednání.

Velvyslanci aliančních zemí budou se zástupcem Moskvy jednat příští středu, kdy se po více než dvou letech sejde Rada NATO-Rusko. Již v pondělí se odehraje jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Nejméně 82 lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších devět osob je nezvěstných, uvedla agentura AFP s odvoláním na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
před 26 mminutami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 6 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 9 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 11 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 12 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 12 hhodinami
Načítání...