EU se musí zapojit do dialogu s Ruskem a posílit vlastní obranu, shodli se Macron a von der Leyenová

Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.

Oba politici se v Paříži sešli v rámci návštěvy sboru eurokomisařů, kteří na začátku každého předsednictví tradičně vyrážejí do členských zemí debatovat o jejich programových prioritách. Mezi ty francouzské patří mimo jiné právě společná obranná a bezpečnostní strategie EU.

„Je na nás, abychom navrhli bezpečnostní architekturu, jakou chceme,“ prohlásil Macron na tiskové konferenci se šéfkou unijní exekutivy. Evropská unie by se podle něj měla snažit o obnovení dialogu s Ruskem včetně rozhovorů na nejvyšší úrovni s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, o které se Francie spolu s Německem pokoušejí dlouhodobě.

Ruští představitelé se kvůli vyhrocené situaci na hranicích s Ukrajinou chystají příští týden debatovat se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance, evropský blok však do jednání zapojen není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak ke společné obranné politice.

„Jakékoli bude řešení, musí projít přes Evropu,“ zdůraznila von der Leyenová zájem Unie zapojit se do dialogu o Ukrajině.

Nejednotná EU

Unie však naráží na rozdílnost postojů svých členů. Po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014 sice zavedla proti Moskvě rozsáhlé ekonomické sankce a nyní hrozí jejich rozšířením v případě nové agrese, zatím však nenašla shodu na konkrétní podobě nových postihů.

Nejednotný je i přístup ke společné obraně, kterou chce posilovat Macron. Vedle Francie o ní mají zájem i další zejména západoevropské země, členské státy z východního křídla EU naproti tomu chtějí více sázet na spolupráci v rámci NATO. Obranná politika má být podle von der Leyenové hlavním tématem březnového summitu EU.

Ukrajina má právo rozhodovat o svém členství v NATO, shodli se alianční ministři

Ministři zahraničí zemí NATO se v pátek shodli, že státy Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO.

Ministři připravovali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden. Zástupci vlád třicítky zemí NATO se podle šéfa bloku Jense Stoltenberga shodli také na tom, že Aliance má právo umísťovat zbraně ve všech členských státech.

Kyjev má obavy, že desetitisíce ruských vojáků a množství těžké techniky jsou u ruských hranic připraveny, aby vpadly na ukrajinské území. Moskva nabídla Západu, že sníží napětí, pokud se NATO zřekne svého rozšiřování o postsovětské státy a nebude umísťovat zbraně na území svých východních členských zemí. Ministři se však v pátek shodli, že ruské požadavky nemohou být základem pro vyjednávání.

„NATO nemůže dělat kompromisy, pokud jde o práva všech národů vybírat si své spojence,“ prohlásil Stoltenberg po více než dvouhodinovém jednání ministrů. Žádost Moskvy o neumísťování zbraní je podle něj také nepřípustná, protože by se některé státy staly „druhořadými spojenci“, které by Aliance nemohla efektivně bránit.

Tento požadavek se vztahuje k postkomunistickým zemím včetně Česka, které na jednání poprvé zastupoval nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jednota Aliance je naše rozhodující výhoda,“ uvedl po jednání a zdůraznil, že Česko stejně jako další země nepovažuje ruské podmínky za základ pro jednání.

Velvyslanci aliančních zemí budou se zástupcem Moskvy jednat příští středu, kdy se po více než dvou letech sejde Rada NATO-Rusko. Již v pondělí se odehraje jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 4 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...