Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.
Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají přitom do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy na to, jak budou „nikoli přátelské“ země za ruský plyn platit v rublech. Odběratelé plán označují za porušení uzavřených dohod. Evropa z Ruska dováží asi čtyřicet procent plynu. Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly ve středu ráno stabilní.
„Rozhodně ne,“ odpověděl Peskov na otázku, zda by se od čtvrtka mělo za ruský plyn platit v rublech. „Jak jsme uvedli dříve, platby a dodávky jsou časově náročným procesem. To neznamená, že by se mělo platit (v rublech) za zítřejší dodávku. Z technologického hlediska se jedná o delší proces,“ dodal.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko doufá, že si evropské státy své rozhodnutí neplatit za plyn v rublech ještě rozmyslí. Uvedl, že si přeje „kreativní“ řešení problému a doufá, že Rusko nebude muset čelit pokračování „zoufalé západní ekonomické války“.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin ve středu uvedl, že Evropská unie bude muset platit v rublech, pokud bude chtít ruský plyn. Dodal, že stejným způsobem by se mohl účtovat vývoz ropy, obilí, kovů, hnojiv, uhlí a dřeva.
Co chystá banka Gazpromu
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. Ve středečním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
Podle agentury TASS se Scholz s Putinem dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Putin podle TASS jednal o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim.
Polsko chystá radikální odklon od energií z Ruska
Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého zahajuje ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejradikálnější plán odklonu od ruských energetických zdrojů. Vyzval další země Unie, aby snížily svou závislost na Moskvě. Morawiecki zdůraznil, že peníze z exportu ropy a plynu pohánějí ruskou válečnou mašinerii.
„Uvalíme úplné embargo na ruské uhlí a doufám, že nejpozději v dubnu, v květnu, od ruského uhlí zcela odstoupíme,“ prohlásil Morawiecki na tiskové konferenci. „Uděláme vše pro to, abychom do konce roku přestali používat ruskou ropu,“ dodal. Rovněž avizoval, že dovoz plynu země omezí také v květnu.
Podle analýzy think tanku Forum Energii dováží Polsko asi 20 procent uhlí, které spotřebuje, zbytek vydobývá v dolech na svém území. V roce 2020 tři čtvrtiny uhlí z dovozu pocházely z Ruska. Podle agentury PAP je ruské uhlí levnější než to polské a lépe se hodí pro výrobu energie.
Morawiecki také vyzval Evropskou komisi, aby uvalila daň na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí, aby byl obchod spravedlivý. Připomněl, že některé země, včetně Německa, se nechtějí vzdát dovozu ruských surovin kvůli relativně nízké ceně. Daň by tak vyrovnala ceny energií v EU. „Budu tuto myšlenku v EU důrazně prosazovat, aby situace byla spravedlivá z hlediska zásad tržní soutěže,“ slíbil.
Komise ve středu avizovala, že bude úzce spolupracovat s unijními zeměmi, aby se blok připravil na „jakoukoliv situaci“ kolem dodávek plynu.
Německo se připravuje na problémy
Vyhlášení stupně včasného varování je podle německého ministra Haceka preventivním opatřením. Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj, konstatoval. „Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu.“
Západ potrestal režim šéfa Kremlu Vladimira Putina za vojenské napadení Ukrajiny tvrdými hospodářskými sankcemi, jejichž dopad se Moskva podle Habecka snaží oslabit mimo jiné požadavkem na platbu za plyn v rublech.
Na ministerstvu hospodářství nicméně jedná krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže.“
Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá. Pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, případně nejvyššího stupně, kterým je stav nouze. V takovém případě by Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní. „Toto ale zatím nehrozí,“ ujistil Habeck.
Habeck: Německo je připraveno i na zastavení dodávek
Německo je podle Habecka připraveno i na ty nejčernější scénáře, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu i ropy. Varoval však, že za takové situace není možné vyloučit zdražení a omezení zásobování. Ministr zmínil také existenci solidárního mechanismu, který má Německo se sousedními státy dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo. Dodal také, že Evropská unie musí postupovat jednotně.
Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou naplněny nebyly.
Německý Spolkový sněm minulý týden v pátek schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na 25 procentech.
Habeck před týdnem oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu nově zmínil, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent.
Podobný postoj jako Berlín má i Vídeň, která také ve středu vyhlásila stupeň včasného varování. Rakousko zatím nepočítá s tím, že by muselo regulovat spotřebu plynu, situaci chce ale podrobně sledovat. Rakouské zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 13 procent, což je výrazně pod průměrem zemí EU (26 procent). Podle rakouské vlády to ale odpovídá rakouskému průměru za uplynulá léta.
Regulátoři EU provedli neohlášené inspekce v Gazpromu
Antimonopolní regulátoři Evropské unie provedli neohlášené inspekce v kancelářích ruské plynárenské společnosti Gazprom. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. Podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři navštívili kanceláře německých divizí Gazpromu v rámci vyšetřování role podniku při výrazném růstu cen plynu v Evropě, které začalo ještě před válkou na Ukrajině.
Agentura Reuters již v únoru s odvoláním na svůj zdroj informovala, že Evropská komise (EK), která je antimonopolním orgánem EU, zintenzivní zkoumání evropských aktivit Gazpromu. Místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová v lednu vznesla dotaz na plynárenské společnosti včetně Gazpromu ohledně omezených dodávek. Reagovala tím na obvinění, že ruský podnik zadržoval dodatečnou produkci, která by mohla být uvolněna za nižší ceny. Gazprom a Kreml obvinění ze zadržování dodávek plynu opakovaně odmítají, píše Reuters.
