Spojené státy budou do Evropy posílat plyn. Rusko zvažuje příjímání plateb za energie v bitcoinech

Dodávky zkapalněného plynu do Evropy oznámili v pátek ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně padesát miliard kubíků ročně.

Šéfové států sedmadvacítky se v noci na pátek neshodli na zákazu dovozu ruských energií, o který usilovaly pobaltské země nebo Polsko, podle nichž nesmí EU platbami za ropu či plyn financovat válku vedenou režimem prezidenta Vladimira Putina. Státy jako Německo či Maďarsko argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.

„Američané se nebudou podílet na financování Putinovy brutální neospravedlnitelné války proti ukrajinskému lidu,“ prohlásil v pátek Biden k dřívějšímu americkému rozhodnutí zakázat dovoz energií z Ruska. Připustil přitom, že USA mají jako vývozce energií proti Evropě výhodu a že jí chtějí pomoci k podobné nezávislosti.

Von der Leyenová označila dohodu s USA za velký krok k nezávislosti na Rusku. Unijní exekutiva má podrobný plán předložit v květnu. „Pokud to bude dělat Evropská unie jako celek a ještě ve spolupráci se Spojenými státy, tak to má velkou naději na rychlý úspěch za přijatelné ceny,“ řekl před druhým dnem summitového jednání český premiér Petr Fiala (ODS). Dohoda je podle něj zvláště důležitá pro menší země jako Česko, které by si nebyly schopny samostatně vyjednat tak výhodné podmínky dodávek plynu.

Spojené státy a Evropská unie se na dodávkách plynu shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy a menší závislosti na Rusku.

Ruské akcie znovu oslabují

Ruské akcie druhý den po obnovení obchodování na moskevské burze po čtvrtečním růstu oslabují. Hlavní akciový index MOEX kolem 08:30 SEČ ztrácel 1,4 procenta na 2542,6 bodu. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád.

V pátek lze na burze obchodovat s více cennými papíry, včetně korporátních dluhopisů a eurobondů. Ve čtvrtek se na moskevské burze obchodovalo s 33 tituly z celkových padesáti, které jsou do hlavního indexu této burzy zařazeny. Zakázané byly spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling, a jen omezeně mohli obchodovat cizinci.

Rubl se stabilizuje. Ráno přidával 0,3 procenta k dolaru, když dolar stál 96,75 rublu. Ruská měna se ve středu vyšplhala nejvýš za tři týdny poté, co prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko se chystá požadovat od zemí, které nepovažuje za přátelské, platby za plyn pouze v rublech.

Přátelské země by Rusku za energie mohly platit bitcoinem

Podle BBC ale Ruská federace zvažuje i možnosti alternativní platby za dodávky energií, a to pro země přátelské vůči Rusku. Peníze za dodávky ropy a plynu by mohlo přijímat v bitcoinech nebo lokálních měnách, informuje BBC s odkazem na poslance Pavla Zavalného, který stojí v čele energetického výboru ruské Státní dumy.

Zavalnyj řekl, že Čína a Turecko patří mezi „přátelské“ země, které „se nezapojily do sankčního tlaku“. „Dlouho jsme Číně navrhovali, aby přešla na platby v národních měnách –⁠ rublech a jüanech,“ řekl Zavalnyj. „S Tureckem to budou liry a ruble,“ připojil a dodal, že by Rusko s těmito zeměmi mohlo obchodovat i v bitcoinech.

Bitcoin na zprávu reagoval nejprve poklesem o 1,2 procenta na 43 630 dolarů, během dopoledne se vrátil na původní úroveň okolo 44 160 dolarů.

Podle analytiků Rusko může mít z přijímání populární kryptoměny i přes jistá rizika prospěch. „Rusko velmi rychle začíná pociťovat dopad bezprecedentních sankcí,“ řekl analytik David Broadstock z institutu Energy Studies v Singapuru. „Je potřeba podpořit ekonomiku a bitcoin je v mnoha ohledech vnímán jako aktivum s vysokým růstem.“ Poznamenal však, že bitcoin má velké výkyvy –⁠ zatímco dolar se vůči euru letos obchoduje v rozmezí pěti procent, tak bitcoin měl ve stejném období výkyvy o 30 procent.

Případné přijímání bitcoinu je podle BBC potřeba chápat jako snahu Ruska o posílení rublu, který letos ztratil více než 20 procent své hodnoty kvůli sankcím, které na zemi uvalily Evropa, Spojené státy a Británie po invazi na Ukrajinu. Obyvatelům se kvůli slabému rublu zvýšily životní náklady, protože prodražily dovoz. Rusko však stále zůstává největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy.

Čína má k válce rezervovaný postoj

Na Rusko má významné ekonomické a politické vazby také Čína. Postoj země k válce na Ukrajině ale zůstává poměrně nevyhraněný. Krátce před invazí Moskva a Peking podepsaly dohodu o strategickém partnerství, kdy asijský hegemon tvrdil, že toto spojenectví nemá limity. „Teď se zdá, že už začíná mít trhliny,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Čínský velvyslanec ve Washingtonu řekl, že limity jsou dány Chartou OSN,“ řekla.

Čína neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a pravděpodobně se tak ani nestane. „To by znamenalo přiznání chyby a není možné, aby to generální tajemník čínské komunistické strany připustil,“ přiblížila. Země tak například nadále podporuje účast Vladimira Putina na summitu nejsilnějších světových ekonomik G20.

Sankce uvalené Západem sice Čína neschvaluje a nepřipojuje se k nim, zdá se však, že velké tamní firmy je dodržují. „Je to pro ně nutnost, jinak by poškodily samy sebe. Jsou to často firmy, které jsou obchodovány na burzách a vystavily by se riziku dopadu následků,“ uvedla Šámalová.

Čínský velvyslanec v Moskvě vyzval malé a střední podniky, aby v Rusku hledaly nové ekonomické příležitosti a zaplnily tak mezery po odchodu západních firem. „Nicméně analytici se domnívají, že ani menší firmy se nepohrnou do podnikání v Rusku, dokud neuvidí, že to dělají velké firmy podporované státem,“ uvedla.

I Ukrajina je ale pro Čínu významným obchodním partnerem. „Měli celou řadu projektů týkajících se infrastruktury – železnic, přístavů,“ přiblížila zpravodajka. Do asijské země Ukrajina dodává železnou rudu nebo obiloviny, státy spolupracují i v oblasti zbrojního průmyslu. První čínská letadlová loď má například původ právě na Ukrajině.

Spojené státy a Evropská unie se ale obávají, že by přesto mohla Čína dodávat Rusku moderní zbraně, které mají potenciál zvrátit poměr sil na bojišti. Pomoci překonat dopady sankcí také může federaci prostřednictvím dodávek technologických komponentů, jako jsou třeba polovodiče.