Akcie na moskevské burze po částečném obnovení obchodování posilují

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Hlavní akciový index MOEX v úvodu vykazoval růst o více než deset procent. Zkrácené obchodování ale uzavřel vyšší o 4,37 procenta na hodnotě 2578,51 bodu. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, vzhledem k předchozímu propadu rublu odepsal přesně devět procent na 852,64 bodu. Ranní ztráty se pohybovaly kolem čtyř procent.

Provozovatel burzy už před zahájením seance avizoval, že obchodování bude časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Ve čtvrtek se obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do indexu zařazeny.

Výrazné zisky si hned v úvodu obchodování připisovaly energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba 20 procent, dvouciferné zisky měly také akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později odevzdaly.

Ruská centrální banka po skončení prvního dne obnoveného obchodování oznámila, že s akciemi se bude obchodovat i v pátek a že obchodování v omezeném rozsahu rozšíří o tituly, které nejsou zařazeny v hlavním indexu. Obchodovat se bude i s dalšími podnikovými dluhopisy a s eurobondy.

Ruská vláda 1. března oznámila, že použije až jeden bilion rublů (230 miliard korun) ze svého státního investičního fondu na nákup ruských akcií. Není ale jasné, zda vláda už tyto peníze využila, poznamenala agentura Reuters. Ministerstvo financí se k tomu blíže nevyjádřilo.

„Hned od začátku obchodování jsme viděli velkou poptávku po ruských akciích,“ uvedli analytici makléřské společnosti BCS. „Celkovou náladu podpořila důvěra v to, že akcie bude nakupovat ministerstvo financí.“

Posílil rubl i akcie těžební společnosti

Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva napříště za dodávky plynu do Evropy nebude přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Dolar krátce po 13:00 SEČ přidával asi 2,6 procenta na 97,75 rublu. Zůstává tak výrazně dražší než v čase před takzvanou zvláštní vojenskou operací, jak Rusko nazývá vojenský útok na Ukrajinu zahájený 24. února. Před tímto datem stál dolar i méně než 80 rublů, krátce po invazi ale stál i více než 130 rublů.

Nárůst o více než 20 procent vykazovaly zpočátku rovněž akcie společnosti Norilsk Nickel, která se zabývá těžbou niklu a palladia. Navzdory západním sankcím zaměřeným na ruské banky nejprve posílily také akcie VTB a Sberbank, zisky ale až do konce neudržely. Vzhledem k tomu, že většina evropského vzdušného prostoru je pro ruská letadla stále uzavřena, prudce klesly akcie ruského leteckého dopravce Aeroflot. Odepsaly více než 16 procent.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 11 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...