Akcie na moskevské burze po částečném obnovení obchodování posilují

Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už byly zisky zhruba poloviční. S dalším rozšířením obchodování burza počítá v pátek. Pravidla obchodování jsou nyní omezena a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února, kdy trh zažil strmý pád.

Hlavní akciový index MOEX v úvodu vykazoval růst o více než deset procent. Zkrácené obchodování ale uzavřel vyšší o 4,37 procenta na hodnotě 2578,51 bodu. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, vzhledem k předchozímu propadu rublu odepsal přesně devět procent na 852,64 bodu. Ranní ztráty se pohybovaly kolem čtyř procent.

Provozovatel burzy už před zahájením seance avizoval, že obchodování bude časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Ve čtvrtek se obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do indexu zařazeny.

Výrazné zisky si hned v úvodu obchodování připisovaly energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba 20 procent, dvouciferné zisky měly také akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později odevzdaly.

Ruská centrální banka po skončení prvního dne obnoveného obchodování oznámila, že s akciemi se bude obchodovat i v pátek a že obchodování v omezeném rozsahu rozšíří o tituly, které nejsou zařazeny v hlavním indexu. Obchodovat se bude i s dalšími podnikovými dluhopisy a s eurobondy.

Ruská vláda 1. března oznámila, že použije až jeden bilion rublů (230 miliard korun) ze svého státního investičního fondu na nákup ruských akcií. Není ale jasné, zda vláda už tyto peníze využila, poznamenala agentura Reuters. Ministerstvo financí se k tomu blíže nevyjádřilo.

„Hned od začátku obchodování jsme viděli velkou poptávku po ruských akciích,“ uvedli analytici makléřské společnosti BCS. „Celkovou náladu podpořila důvěra v to, že akcie bude nakupovat ministerstvo financí.“

Posílil rubl i akcie těžební společnosti

Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva napříště za dodávky plynu do Evropy nebude přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Dolar krátce po 13:00 SEČ přidával asi 2,6 procenta na 97,75 rublu. Zůstává tak výrazně dražší než v čase před takzvanou zvláštní vojenskou operací, jak Rusko nazývá vojenský útok na Ukrajinu zahájený 24. února. Před tímto datem stál dolar i méně než 80 rublů, krátce po invazi ale stál i více než 130 rublů.

Nárůst o více než 20 procent vykazovaly zpočátku rovněž akcie společnosti Norilsk Nickel, která se zabývá těžbou niklu a palladia. Navzdory západním sankcím zaměřeným na ruské banky nejprve posílily také akcie VTB a Sberbank, zisky ale až do konce neudržely. Vzhledem k tomu, že většina evropského vzdušného prostoru je pro ruská letadla stále uzavřena, prudce klesly akcie ruského leteckého dopravce Aeroflot. Odepsaly více než 16 procent.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 13 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...