Rusko se snaží zapojit Čínu do války. Její moderní zbraně by mohly zvrátit situaci na bojišti

Postoj Číny k ruské invazi stále zůstává nejasný. Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že události na Ukrajině nejsou v ničím zájmu, velvyslanec země pak odmítl, že by Peking Moskvě dodával zbraně. Jen několik dní poté však jiný vysoký čínský politik kritizoval sankce proti Rusku. Rusko se snaží spojence do konfliktu zatáhnout, pro Čínu by však konfrontace výhodná nebyla a v případě porážky Ruska by mohla oslabit i pozici čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Spekulace o dodávkách moderních zbraní, které by mohly změnit situaci na ukrajinském bojišti, ale zůstávají živé, obávají se jich i americké tajné služby.

„Čína by nepochybně uvítala, kdyby konflikt co nejdříve skončil,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Vleklá válka nepřeje trhu, a tím pádem brzdí rozvoj Číny a odporuje prioritám země.

„Na druhou stranu Čína uzavřela strategické spojenectví s Ruskem krátce před vypuknutím invaze. Pochopitelně by bylo v jejím zájmu, kdyby si udržela tvář a ukázalo se, že vsadila na správnou stranu, která z konfliktu vyjde jako vítězná,“ popisuje zpravodajka.

Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o reakcích Číny na ruskou invazi na Ukrajinu (zdroj: ČT24)

Další vývoj musí být výhodný pro čínského prezidenta

Asijský hegemon podle vyjádření velvyslance do Ruska nedodává zbraně. Čína vyrábí moderní a sofistikované vojenské vybavení jako drony a hypersonické rakety. Pokud by se dostaly na bojiště do rukou ruských vojáků, šlo by zřejmě o zvrat v průběhu války.

Podle amerických tajných služeb ale „Čína není daleko od toho, aby ruskému přání vyhověla,“ poznamenala Šámalová. „Je otázkou, co by tím ovšem získal čínský prezident,“ upozornila.

Pro Si Ťin-pchinga je tento rok významný. Na podzim se uskuteční důležitý výroční sjezd komunistické strany, na kterém bezprecedentně vstoupí do třetího funkčního období na postu generálního tajemníka strany. Otevře si tím cestu k neomezené vládě.

„Jako jednu z hlavních priorit si vytyčil stabilitu. A válka, a zejména spojenectví se stranou, která si v tuto chvíli nevede na bojišti příliš dobře, by tuto stabilitu oslabila. Mohla by ohrozit i Si Ťin-pchinga,“ míní Šámalová.

Podle ní jsou taky málo pravděpodobné spekulace o přímém zapojení čínské armády do bojů. „To je naprosto v rozporu se zahraniční politikou Číny,“ uvedla. „Obava z dodání čínských zbraní Rusku je ale namístě a je velice reálná,“ poznamenala s odkazem na vyjádření amerických tajných služeb. 

Kvůli sankcím nakupují ropu a plyn malé čínské banky

Válčícímu spojenci by Čína mohla pomoci ekonomicky. Od obcházení sankcí ale zemi odrazuje Západ. Podle Šámalové se Čína bude chovat zejména tak, aby nedošlo k ohrožení jejích zájmů. „Například velké čínské banky přestaly hradit nákupy ruských energií. Nicméně jsou zprávy o tom, že své obchody převádějí na malé čínské banky, které nemají téměř žádný mezinárodní obchod a sankce tak na ně mají minimální dopad,“ popsala.

Ruské firmy v poslední době zvýšily zájem o otevírání účtů v čínských bankách i o využívání tamního platebního systému. Čína by se také mohla stát velkým odběratelem plynu a ropy. „V Číně je po energiích velká poptávka,“ připomíná zpravodajka.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že dojde k ještě většímu prohlubování vztahů mezi zeměmi. Peking ale zůstává opatrný. „Objevují se náznaky, že se s Ruskem přece jen nechce tolik spojovat,“ řekla Šámalová s tím, že tyto hlasy zaznívají i přes cenzuru v zemi.

„Naopak v Moskvě je viditelná snaha do konfliktu Čínu intenzivněji zatáhnout,“ uvedla a dodala, že pro Čínu samotnou nemá ekonomické spojenectví s Ruskem větší význam. Největším obchodním partnerem stále zůstává Západ. „Zahraniční obchod se Spojenými státy, Evropskou unií a Japonskem v loňském roce tvořil 52 procent, kdežto obchod s Ruskem jen 3,8 procenta,“ vyjmenovala. Čínské firmy také potřebují přístup k západním technologiím a banky k americkému dolaru.

Ukrajina jako test reakce Západu

V souvislosti vývoje vztahů Ruska a Ukrajiny se často zmiňuje i Čína s Tchaj-wanem a spekulace o možném napadení ostrova Čínou. „Ukrajinská válka je považována za lakmusový papírek, zkoušku toho, jak se Spojené státy nebo Evropská unie staví za svoje spojence,“ uvedla Šámalová s tím, že Čína situaci bedlivě sleduje.

„Předpokládá se, že vývoj na Ukrajině by skutečně mohl mít dopad na Tchaj-wan. Pokud by byli Rusové úspěšní, tak by to mohlo Čínu povzbudit. A naopak,“ uzavřela.