Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.
Čína navzdory kritice posiluje své pozice v Jihočínském moři. Podle USA porušuje mezinárodní právo
Události: Napětí v Jihočínském moři (zdroj: ČT24)
Jihočínské moře nabízí kromě bohatých lovišť ryb i značné zásoby ropy a plynu. Po hladině vedou námořní trasy, kterými proudí třetina světového námořního obchodu. „Na této vodní cestě závisí velká část naší ekonomiky a prosperity. Přes toto území proudí ročně zboží v hodnotě tří bilionů dolarů,“ vyčísluje Jung Paková z amerického ministerstva zahraničí.
Podle Spojených států Čína vznáší teritoriální nároky i na oblasti, které vymezují jen malé skalní útvary sporadicky vyčnívající nad hladinou. „Územní námořní nároky nemohou být odvozovány z neostrovních útvarů, které jsou ve svém přirozeném stavu během přílivu pod vodou,“ připomíná odborník na mezinárodní námořní právo Bob Harris.
Nároky v Jihočínském moři
Peking stupňuje své nároky
Washington obviňuje Peking, že v posledních sedmi letech stupňuje své agresivní chování v oblasti a neoprávněně si přivlastňuje právo překreslovat námořní hranice i uzavírat pobřežní vody. Spojené státy tyto kroky neuznávají a lodě pod jejich vlajkou mají dál oblastí proplouvat s tím, že jde o mezinárodní vody. K tomu vyzývají i spojence.
Čína v uplynulém desetiletí významně investovala do modernizace armády, aby obsadila základny v Jihočínském moři. Zřídila nové jednotky, díky nimž má pro prosazování moci lepší pozici.
Podle zprávy organizace Recorded Future, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost, má v oblasti přes deset tisíc vojáků. Okupuje celé Paracelské souostroví a nejméně sedm ze Spratlyho ostrovů. „Má mnohem lepší pozici k obraně čínských námořních a územních nároků…, ke kontrole přístupu k životně důležitým námořním komunikacím nebo k zapojení USA do konfliktu o status Tchaj-wanu,“ uvádí zpráva organizace Recorded Future.
Napětí kolem Tchaj-wanu neustává. V reakci na plavby amerických letadlových lodí k němu Peking opakovaně vysílá stíhačky. „Ani jedna strana v tuto chvíli neplánuje vojenský střet, takže pravděpodobnost konfliktu není moc vysoká, ale napětí bezesporu roste,“ potvrzuje analytik z hongkongského think-tanku Glocal Kalvin Fung Ka Shing.
Podle Tchaj-wanu je to válka v šedé zóně s cílem otestovat reakci a vyčerpat jeho jednotky, které při každém narušení vzdušného prostoru uvádí do pohotovosti.