Členství v EU a v NATO je základem svobody a bezpečnosti, uvedl Pavel na konferenci v Praze

98 minut
Konference 20 let Česka v EU ve Španělském sále na Pražském hradě
Zdroj: ČT24

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Členství v EU podle Pavla umožnilo Česku pozvednout města a vesnice. „Díky evropským fondům se modernizují železnice, silnice, obnovují se památky, staví se školy, školky či domovy pro seniory. Zlepšuje se i kvalita vody a ovzduší,“ zmínil prezident. Mezi výzvy a problémy EU naopak řadí zejména zbytečnou byrokracii, těžkopádnost a často i nesrozumitelnost, přičemž pravidla si v mnoha případech komplikuje i Česko vlastní byrokratickou tvořivostí.

„Bez evropských peněz, z nichž se financovala až polovina veřejných investic, by řada projektů vůbec nevznikla,“ pokračoval Pavel. Podpora malých a středních firem otevírá podle něj možnost nabízet špičkové výrobky a služby, fondy zároveň přispívají k tomu, aby lidé získali nové schopnosti a dovednosti a otevřeli si dveře k lépe placené práci. „Za 20 let Česko z unijního rozpočtu získalo o bilion více, než do něj přispělo,“ doplnil.

4 minuty
Události: Konference na Pražském hradě připomněla 20 let Česka v Evropské unii
Zdroj: ČT24

Prezident zmínil i fakt, že přínosem členství v EU je především to, že výzvám Česko nečelí samo. Připomněl společné nákupy vakcín proti koronaviru i reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. „Navzdory katastrofickým předpovědím se česká identita po 20 letech v Unii nerozmělnila, naopak je výraznější,“ domnívala se hlava státu.

Česká zahraniční politika včetně muniční iniciativy podle něj ukazují, že země opět ve světě získala pozornost a respekt. „Nebojme se převzít větší odpovědnost za evropskou budoucnost. Pokud chceme určovat směr, musíme sedět za volantem, a ne na místě spolujezdce,“ řekl.

Pro hru v první lize se nabízí přijetí eura

Pavel se v projevu vyjádřil i k otázce přijetí eura. „Pokud chce hrát Česko první ligu, nabízí se přijetí společné evropské měny,“ prohlásil prezident. Zkušenost zemí, které jej zavedly, podle Pavla potvrzuje, že nespokojení jsou pouze ti, kteří ho nemají.

Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanovený není. Diskuse o přijetí měny se v tuzemsku zintenzivnila právě po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou.

Ukrajina bojuje za svoje právo patřit k naší civilizaci, za svoje právo být svobodná. Její boj zároveň rozhoduje o tom, v jakých bezpečnostních podmínkách budeme v příštích letech žít my.
Petr Fiala
Předseda vlády ČR
30. 4. 2024, ČT24
Zdroj: ČTK/Kamaryt Michal

Fiala ve svém projevu zdůraznil, že největší vliv na bezpečnost v EU má válka na Ukrajině. „Ukrajina bojuje za svoje právo patřit k naší civilizaci, za svoje právo být svobodná. Její boj zároveň rozhoduje o tom, v jakých bezpečnostních podmínkách budeme v příštích letech žít my,“ uvedl a připomněl českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU či další evropské projekty.

„Evropa a její bezpečnostní architektura prochází zatím největší zatěžkávací zkouškou, a pokud nebude schopna zajistit bezpečnost svých obyvatel, nebude moci řešit žádné další problémy,“ doplnila Pekarová Adamová. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba chovat se racionálně a vytvořit bezpečný prostor, zbavit se strategické závislosti a neignorovat další nutné podmínky pro realizaci ambiciózních cílů.

V souvislosti s bezpečností zmínil Fiala i tu energetickou, tedy potřebu diverzifikovat zdroje a směřovat k úplné nezávislosti na podle něj nebezpečných režimech. Za zásadní považuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do jádra, k čemuž je podle něj nutný společný celoevropský postup. „Pokud se shodneme na společných pravidlech a standardech, reaktory bude možné produkovat ve větších sériích pro více zájemců, a budou tedy dostupnější a ekonomicky výhodnější,“ upozornil.

V projevu poukázal také na nelegální migraci, která už 10 let vytváří tlak na celou Evropu. Za první, ne však plně dostatečný krok k řešení situace, považuje unijní migrační pakt. „Společné evropské řešení nelegální migrace je nutné, ale musí být odvážnější a také hlubší. Dnes řešíme jen situaci, kdy migranti přicházejí do Evropy, kdy už sem dorazí,“ konstatoval Fiala.

Premiér zopakoval i českou podporu rozšíření EU o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko. „Stabilizuje to naše okolí a je to z bezpečnostního a geopolitického hlediska faktická nutnost,“ dodal.

„Rozšíření před 20 lety učinilo Evropskou unii větší, bezpečnější a bohatší,“ poznamenala předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová. „Věřím, že v dohledné době dojde ke vstupu dalších zemí a že se bude jednat o stejně úspěšný milník v evropských dějinách,“ dodala.

Evropská unie zítřka musí být podle Vystrčila nezávislejší. „Musí se vrátit zpátky ke svým kořenům a neztrácet ze zřetele svůj původní záměr a hodnoty. Záměr vybudovat bezpečný prostor beze strachu, ve kterém se můžeme svobodně rozvíjet, pohybovat se, vzdělávat se, stavět, obchodovat,“ prohlásil předseda Senátu.

Zelenskyj věří, že se sen o vstupu do EU stane skutečností

Prostřednictvím videozdravice se ke konferenci připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svým protějškům Pavlovi a německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi poděkoval za pomoc napadené zemi při překonávání ruské agrese.

„Naše Evropa je dobrovolnou unií národů, společenství a milionů velmi rozdílných lidí. Není spiknutím několika nejmocnějších za zády národů. Evropa není nic, co by mohlo být vynucováno propagandou nebo udržováno násilím. To je něco, co Moskva odmítá pochopit, a přesně to charakterizuje východní hranici Evropy,“ prohlásil Zelenskyj.

Být součástí EU je podle něj ctí a snem pro každý národ. „Jsem si jist, že se brzy stane realitou i pro Ukrajinu a pro balkánské národy, Moldavsko, Gruzii. A že nastane den, kdy si Bělorusko bude moci zvolit cestu do Evropy,“ podotkl. Doufá v to, že už v červnu by mohly začít přístupové rozhovory s Ukrajinou.

Z dějin kontinentu je podle Zelenského známo, že v Evropě neexistuje žádný bezpečný rozkol a že i ty nejmenší mohou vést k fatálnímu nebezpečí. „V Evropě nejsou žádná vojenská nebezpečí, která by trápila pouze jednu zemi a nedotýkala se i ostatních. Evropa je předurčena k tomu, aby byla prostorem pro spolupráci a aby zůstala prostorem pro život,“ dodal Zelenskyj.

Německý prezident Steinmeier upozornil, že Evropská unie není nezničitelná a že je potřeba ji chránit. V době, kdy je válka zpět v Evropě, je podle něj třeba jednat rozhodně a postupovat společně.

„Státy, které chtějí žít v míru, mohou odpovědět jen jedním způsobem, a to je podpora Ukrajiny,“ zdůraznil Steinmeier. Síla podle něj spočívá ve společném postupu. „Nenecháme se vyčerpat ani rozštěpit. Musíme obstát a ukázat sílu. Musíme být všichni společně vytrvalí, solidarita nemá žádné datum spotřeby,“ doplnil.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková k příležitosti 20. výročí rozšíření EU o deset zemí v pondělí vyzvala k urychlenému přijetí kandidátských států ze západního Balkánu, kam se řadí Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Severní Makedonie a Kosovo. S případným rozšířením EU, která má nyní 27 členů, se podle pondělní DPA počítá nejdříve koncem tohoto desetiletí.

Konference „20 let Česko v EU: Vize pro rozšířenou Evropu“ je vyvrcholením řady akcí pořádaných při příležitosti výročí. Součástí je i úterní večerní koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 7 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 8 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 9 hhodinami

O historii, zdravotnictví či Ukrajině diskutovali hosté Politického spektra

O oslavách 80. výročí konce druhé světové války, obnově okresů, stavu zdravotnictví v příhraničí a nerostné dohodě mezi Ukrajinou a USA diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnil předseda strany Moravané Ctirad Musil, předseda politického hnutí Senioři sobě Jaroslav Pollák a předseda strany Koruna Česká Vojtěch Círus.
před 13 hhodinami

Generála Vojcechovského Sověti mučili, jeho potomci se teď na „místo činu“ vydali

Před osmdesáti lety začala sovětská tajná služba v tuzemsku zatýkat, a to především kritiky bolševiků. Mezi nimi byl i generál Sergej Vojcechovský, armádní velitel, legionář a člen protinacistického odboje, kterého Sověti mučili a věznili. Nakonec ho poslali do gulagu na Sibiři, ještě předtím však zbytek jeho rodiny emigroval. Generálovi potomci nyní navštívili vilu, v níž sovětští agenti Vojcechovského v Československu drželi. Mužův pravnuk Marc zároveň za hrdinské činy svého předka převzal Kříž obrany státu.
před 19 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 22 hhodinami

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025
Načítání...