Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.
Členství v EU podle Pavla umožnilo Česku pozvednout města a vesnice. „Díky evropským fondům se modernizují železnice, silnice, obnovují se památky, staví se školy, školky či domovy pro seniory. Zlepšuje se i kvalita vody a ovzduší,“ zmínil prezident. Mezi výzvy a problémy EU naopak řadí zejména zbytečnou byrokracii, těžkopádnost a často i nesrozumitelnost, přičemž pravidla si v mnoha případech komplikuje i Česko vlastní byrokratickou tvořivostí.
„Bez evropských peněz, z nichž se financovala až polovina veřejných investic, by řada projektů vůbec nevznikla,“ pokračoval Pavel. Podpora malých a středních firem otevírá podle něj možnost nabízet špičkové výrobky a služby, fondy zároveň přispívají k tomu, aby lidé získali nové schopnosti a dovednosti a otevřeli si dveře k lépe placené práci. „Za 20 let Česko z unijního rozpočtu získalo o bilion více, než do něj přispělo,“ doplnil.
Prezident zmínil i fakt, že přínosem členství v EU je především to, že výzvám Česko nečelí samo. Připomněl společné nákupy vakcín proti koronaviru i reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. „Navzdory katastrofickým předpovědím se česká identita po 20 letech v Unii nerozmělnila, naopak je výraznější,“ domnívala se hlava státu.
Česká zahraniční politika včetně muniční iniciativy podle něj ukazují, že země opět ve světě získala pozornost a respekt. „Nebojme se převzít větší odpovědnost za evropskou budoucnost. Pokud chceme určovat směr, musíme sedět za volantem, a ne na místě spolujezdce,“ řekl.
Pro hru v první lize se nabízí přijetí eura
Pavel se v projevu vyjádřil i k otázce přijetí eura. „Pokud chce hrát Česko první ligu, nabízí se přijetí společné evropské měny,“ prohlásil prezident. Zkušenost zemí, které jej zavedly, podle Pavla potvrzuje, že nespokojení jsou pouze ti, kteří ho nemají.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanovený není. Diskuse o přijetí měny se v tuzemsku zintenzivnila právě po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou.
Fiala ve svém projevu zdůraznil, že největší vliv na bezpečnost v EU má válka na Ukrajině. „Ukrajina bojuje za svoje právo patřit k naší civilizaci, za svoje právo být svobodná. Její boj zároveň rozhoduje o tom, v jakých bezpečnostních podmínkách budeme v příštích letech žít my,“ uvedl a připomněl českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU či další evropské projekty.
„Evropa a její bezpečnostní architektura prochází zatím největší zatěžkávací zkouškou, a pokud nebude schopna zajistit bezpečnost svých obyvatel, nebude moci řešit žádné další problémy,“ doplnila Pekarová Adamová. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba chovat se racionálně a vytvořit bezpečný prostor, zbavit se strategické závislosti a neignorovat další nutné podmínky pro realizaci ambiciózních cílů.
V souvislosti s bezpečností zmínil Fiala i tu energetickou, tedy potřebu diverzifikovat zdroje a směřovat k úplné nezávislosti na podle něj nebezpečných režimech. Za zásadní považuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do jádra, k čemuž je podle něj nutný společný celoevropský postup. „Pokud se shodneme na společných pravidlech a standardech, reaktory bude možné produkovat ve větších sériích pro více zájemců, a budou tedy dostupnější a ekonomicky výhodnější,“ upozornil.
V projevu poukázal také na nelegální migraci, která už 10 let vytváří tlak na celou Evropu. Za první, ne však plně dostatečný krok k řešení situace, považuje unijní migrační pakt. „Společné evropské řešení nelegální migrace je nutné, ale musí být odvážnější a také hlubší. Dnes řešíme jen situaci, kdy migranti přicházejí do Evropy, kdy už sem dorazí,“ konstatoval Fiala.
Premiér zopakoval i českou podporu rozšíření EU o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko. „Stabilizuje to naše okolí a je to z bezpečnostního a geopolitického hlediska faktická nutnost,“ dodal.
„Rozšíření před 20 lety učinilo Evropskou unii větší, bezpečnější a bohatší,“ poznamenala předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová. „Věřím, že v dohledné době dojde ke vstupu dalších zemí a že se bude jednat o stejně úspěšný milník v evropských dějinách,“ dodala.
Evropská unie zítřka musí být podle Vystrčila nezávislejší. „Musí se vrátit zpátky ke svým kořenům a neztrácet ze zřetele svůj původní záměr a hodnoty. Záměr vybudovat bezpečný prostor beze strachu, ve kterém se můžeme svobodně rozvíjet, pohybovat se, vzdělávat se, stavět, obchodovat,“ prohlásil předseda Senátu.
Zelenskyj věří, že se sen o vstupu do EU stane skutečností
Prostřednictvím videozdravice se ke konferenci připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svým protějškům Pavlovi a německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi poděkoval za pomoc napadené zemi při překonávání ruské agrese.
„Naše Evropa je dobrovolnou unií národů, společenství a milionů velmi rozdílných lidí. Není spiknutím několika nejmocnějších za zády národů. Evropa není nic, co by mohlo být vynucováno propagandou nebo udržováno násilím. To je něco, co Moskva odmítá pochopit, a přesně to charakterizuje východní hranici Evropy,“ prohlásil Zelenskyj.
Být součástí EU je podle něj ctí a snem pro každý národ. „Jsem si jist, že se brzy stane realitou i pro Ukrajinu a pro balkánské národy, Moldavsko, Gruzii. A že nastane den, kdy si Bělorusko bude moci zvolit cestu do Evropy,“ podotkl. Doufá v to, že už v červnu by mohly začít přístupové rozhovory s Ukrajinou.
Z dějin kontinentu je podle Zelenského známo, že v Evropě neexistuje žádný bezpečný rozkol a že i ty nejmenší mohou vést k fatálnímu nebezpečí. „V Evropě nejsou žádná vojenská nebezpečí, která by trápila pouze jednu zemi a nedotýkala se i ostatních. Evropa je předurčena k tomu, aby byla prostorem pro spolupráci a aby zůstala prostorem pro život,“ dodal Zelenskyj.
Německý prezident Steinmeier upozornil, že Evropská unie není nezničitelná a že je potřeba ji chránit. V době, kdy je válka zpět v Evropě, je podle něj třeba jednat rozhodně a postupovat společně.
„Státy, které chtějí žít v míru, mohou odpovědět jen jedním způsobem, a to je podpora Ukrajiny,“ zdůraznil Steinmeier. Síla podle něj spočívá ve společném postupu. „Nenecháme se vyčerpat ani rozštěpit. Musíme obstát a ukázat sílu. Musíme být všichni společně vytrvalí, solidarita nemá žádné datum spotřeby,“ doplnil.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková k příležitosti 20. výročí rozšíření EU o deset zemí v pondělí vyzvala k urychlenému přijetí kandidátských států ze západního Balkánu, kam se řadí Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Severní Makedonie a Kosovo. S případným rozšířením EU, která má nyní 27 členů, se podle pondělní DPA počítá nejdříve koncem tohoto desetiletí.
Konference „20 let Česko v EU: Vize pro rozšířenou Evropu“ je vyvrcholením řady akcí pořádaných při příležitosti výročí. Součástí je i úterní večerní koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu.
