Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
Rok 2024 byl podle různých modelů buď nejteplejším, nebo druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. A uplynulé desetiletí bylo jednoznačně nejteplejším v historii. Teploty mořské hladiny na celém kontinentu byly rekordní, přičemž obzvláště rychlé bylo oteplení v Atlantském oceánu a Středozemním moři. Vlny mořských veder zasáhly největší oblast od začátku měření v roce 1993, uvádí WMO.
Průměrná povrchová teplota v celé Africe v roce 2024 byla přibližně o 0,86 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1991 až 2020. Nejvyšší teplotu zaznamenala severní Afrika (1,28 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020) a zároveň jde o subregion Afriky, který se otepluje nejrychleji.
Afrika se přitom otepluje pomaleji než oblasti blíže pólům, za což může sklon zemské osy. Průměrně se na Zemi za loňský rok teploty zvýšily o 1,5 stupně oproti době před průmyslovou revolucí.
Oceánské extrémy
Extrémní horka zasáhla v roce 2024 mnoho částí kontinentu, což ovlivnilo zemědělství, produktivitu práce a narušilo vzdělávání. Téměř celou oceánskou oblast kolem Afriky – a zejména tropický Atlantik – v roce 2024 zasáhly mořské vlny veder silné nebo extrémní intenzity. Od ledna do dubna bylo zasaženo téměř třicet milionů kilometrů čtverečních, což je nejvíce od začátku sledování v roce 1993, i když později v průběhu roku se tato plocha zmenšila.
Vysoké teploty oceánů narušují mořské ekosystémy, mohou zesilovat tropické bouře a v kombinaci se zvyšováním hladiny moří představují další hrozby pro pobřežní komunity.
Hlavní roli ve vývoji srážek sehrál vliv El Niño a takzvaná pozitivní fáze dipólu Indického oceánu, která trvala od roku 2023 do začátku roku 2024.
Vedra decimují zemědělství
Jižní Afrika zažila ničivé sucho zejména v Malawi, Zambii a Zimbabwe, kde bylo nejhorší za nejméně dvě desetiletí. Souhrnné výnosy obilovin v jižní Africe byly o šestnáct procent nižší než pětiletý průměr, v případě Zambie o 43 procent a Zimbabwe dokonce o padesát procent. Podprůměrnou úrodu zažila i severní Afrika. Po šesti po sobě jdoucích letech sucha klesla produkce v Maroku o 42 procent pod pětiletý průměr.
Nízká hladina vody a nízká produkce vodní energie z jezera Kariba, největší uměle vytvořené nádrže v Africe, způsobily dlouhodobé výpadky elektřiny a hospodářské poruchy.
Ve východní Africe naopak vedly mimořádně silné dlouhotrvající deště od března do května k vážným záplavám v Keni, Tanzanii a Burundi. Stovky lidí přišly o život a více než sedm set tisíc se muselo vypořádat s následky. Srážky v období od října do prosince byly podprůměrné, což vyvolalo obavy o potravinovou bezpečnost.
Záplavy v západní a střední Africe postihly více než čtyři miliony lidí a vyžádaly si několik stovek obětí a statisíce vysídlených. Mezi nejhůře postižené země patřily Nigérie, Niger, Čad, Kamerun a Středoafrická republika.
Poprvé v satelitní éře se v květnu vyvinuly dvě tropické cyklóny, Hidaya a Ialy, které se pohybovaly nad severozápadní částí povodí v blízkosti Tanzanie a Keni, tedy nad oblastí, kam se až doposud tyto ničivé meteorologické jevy dostávaly jen výjimečně.
Zejména tropická cyklóna Chido měla ničivé účinky, když se dostala na pevninu na francouzském ostrově Mayotte v souostroví Komor, kde se stala nejsilnější bouří za posledních devadesát let. Poté zasáhla Mosambik a Malawi, kde ovlivnila desítky tisíc lidí. Mnoho z nich zůstalo bez domova a bez přístupu k pitné vodě.
Změny klimatu ovlivňují migraci
Změna klimatu podle celé řady rozsáhlých výzkumů ovlivňuje migrační vzorce v celé Africe, přičemž přírodní katastrofy nutí miliony lidí opouštět své domovy.
Za uplynulou dekádu byly hlavní příčinou migračních vln v Africe cyklóny. Cyklón Idai (2019), který vyhnal lidi z Mozambiku, Zimbabwe a Malawi, a cyklón Gati (2020) v Somálsku poukazují na zranitelnost kontinentu těmito meteorologickými vlivy.
Zpráva Světové banky odhaduje, že v roce 2050 by změna klimatu mohla způsobit vnitřní vysídlení 85 milionů Afričanů v subsaharské Africe, přičemž celosvětový počet migrujících Afričanů by mohl dosáhnout dvou set milionů.
Dopady jsou nerovnoměrné
„Zpráva o stavu klimatu v Africe odráží naléhavou a stupňující se realitu klimatických změn na celém kontinentu,“ shrnula generální tajemnice WMO Celeste Saulová. „Odhaluje také výrazný vzorec extrémních povětrnostních jevů, kdy se některé země potýkají s mimořádnými záplavami způsobenými nadměrnými srážkami, ale jiné s přetrvávajícím suchem a nedostatkem vody.“
Zpráva upozorňuje na celou řadu problémů v oblasti zemědělství a životního prostředí, potravinové, vodní a energetické bezpečnosti a zdravotnictví a vzdělávání. Zdůrazňuje ale také příležitosti a nové nástroje, jak těmto výzvám čelit.
Mezi ně patří podle WMO zejména umělá inteligence, mobilní komunikační nástroje a pokročilé modely předpovědi počasí, které dohromady výrazně zvyšují přesnost a dosah meteorologických služeb v celé Africe. Další rozšiřování digitální transformace ale vyžaduje větší investice do infrastruktury, lepší dohody pro sdílení dat a inkluzivnější poskytování služeb, uvádí se ve zprávě.
