Mezi procentem nejcitovanějších vědců světa je i sedmička z Česka

Prestižní seznam jednoho procenta těch nejvíce citovaných vědců na světě obsahuje celkem 6886 jmen. Sedm z nich patří expertům spojeným s českými institucemi.

Sedm odborníků působících v Česku patří podle nového seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa. Je mezi nimi například environmentální mikrobiolog Petr Baldrián, ekolog a botanik Petr Pyšek nebo fyzik Tomáš Jungwirth, který letos získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

Baldrián působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Laboratoř environmentální mikrobiologie. Je známý svým výzkumem mikrobiálních procesů v půdách, jejich vlivem na ekosystémy a funkci půdních mikroorganismů v koloběhu uhlíku.

Nepřetržitě deset let je na seznamu uvedený Pyšek, který se věnuje biologickým invazím. I on získal v minulosti ocenění Česká hlava. Zabývá se tím, jak a proč se invazní druhy rostlin šíří, jaké faktory tento proces ovlivňují a jaké mají invaze dopady na přírodu i lidi. Aktuálně také zkoumá biodiverzitu afrických savan. Působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR.

53 minut
Hyde Park Civilizace s Petrem Pyškem (leden 2024)
Zdroj: ČT24

Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Tento výzkum má význam pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory. V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety.

55 minut
Hyde Park Civilizace s Tomášem Jungwirthem a Petrem Němcem (srpen 2013)
Zdroj: ČT24

Mezi další vědce na seznamu patří kardiolog a primář Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. Je odborníkem zejména na léčbu srdečních arytmií. Jeho americký kolega kardiolog Vivek Y. Reddy, který působí ve stejné nemocnici, se na seznamu umístil také. Z Botanického ústavu Akademie věd ČR je citovaný ještě jeden vědec – Jan Pergl. Podobně jako Pyšek se věnuje invazivním druhům. Jeho výzkum se zaměřuje především na studium ekologických a evolučních procesů, které ovlivňují šíření invazních rostlin a jejich dopady na místní ekosystémy.

29 minut
Interview ČT24: Kardiolog Petr Neužil k vlivu nejteplejšího léta v historii na lidské tělo (září 2024)
Zdroj: ČT24

Seznam dále uvádí experta v molekulární biologii a genetice působícího na Masarykově univerzitě v Brně Dmitrije Chudakova.

Citovaní

Clarivate Highly Cited Researchers je seznam vydávaný společností Clarivate Analytics a patří mezi jeden z nejprestižnějších žebříčků. Ocenění zahrnuje vědce, kteří dosáhli nejvyššího počtu citací v určité oblasti výzkumu během určitého období. Letošní seznam nejcitovanějších vědců světa zahrnuje 6886 jmen z více než 1200 institucí v 59 zemích a regionech. Vychází z analýzy vědeckých publikací z let 2013 až 2023.

Mezi další žebříčky, které sledují nejvíce citované vědce, patří například Google Scholar Citations, Leiden Ranking, Elsevier's Scopus Highly Cited Researchers. Žebříček ale vydala například i Stanfordská univerzita v roce 2020. Zahrnoval dvě procenta nejlepších vědců v různých oborech na základě citací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 16 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...