Lékaři v Česku i v jiných evropských zemích loni zaznamenali méně infarktů. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem-19. Pacienti také méně chodili na preventivní prohlídky. Podle kardiologů hrozí, že v budoucnu kvůli tomu výrazně vzroste počet srdečních selhání.
Ve všech evropských zemích včetně Česka kardiologové podle Linharta zaznamenali pokles výskytu infarktů o 25 až 75 procent. Na II. interní klinice – klinice kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde je Linhart přednostou, byl loni pokles asi desetiprocentní.
Situace podle Linharta zhoršuje i to, že asi pětina nemocných loni nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu,“ uvedl Linhart.
Negativní vliv pandemie
Rizikem je také zhoršení socioekonomické situace některých lidí v důsledku pandemie a přijatých protiepidemických opatření. „Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně pět procent k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ poznamenal Linhart.
Podle kardiologa Jiřího Veselého také mnozí pacienti loni přibrali na váze, někteří kvůli obavě z nákazy covidem-19 rezignovali na pohyb venku. Veselý očekává, že mezi pacienty bude více zanedbaných infarktů a více pacientů dospěje do stadia srdečního selhání.
Nemocní se srdečním selháním mají vysoké riziko nepříznivého průběhu nemoci covid-19, kardiologové se proto domnívají, že by měli být mezi prioritními skupinami bez ohledu na věk. Nyní se kromě zdravotníků očkují především lidé starší 80 let.
Počet nemocných může podle lékařů narůstat
Příčinou srdečního selhání je často ischemická choroba srdeční, zejména po infarktu, dále vysoký krevní tlak či cukrovka. Třetina pacientů, kteří přicházejí k lékařům se srdečním selháním, má zároveň cukrovku. Srdeční selhání mívá nevýrazné projevy, které lze zaměnit s jinými chorobami. Nemocným například otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, ale mohou trpět i nechutenstvím nebo zvětšováním břicha.
V Česku se v roce 2018 léčilo 285 tisíc nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá zhruba 60 tisíc nových pacientů. Podle odhadů lékařů může počet nemocných do roku 2030 vzrůst na 450 tisíc.
