V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.
Lidé chodí méně na prevenci ze strachu z covidu, lékaři ujišťují, že se na ně dostane
10 minut
Události: Lidé chodí méně na prevenci kvůli covidu
„Pokud pacient přijde po více jak šesti hodinách nebo po několika dnech, už se s infarktem myokardu moc udělat nedá. Jdou léčit komplikace, a právě takoví pacienti se nám nyní objevují,“ popisuje aktuální situaci přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.
Podle průzkumu Evropské kardiologické společnosti zaznamenali během pandemie pokles hospitalizací pacientů s infarktem ve většině nemocnic v Evropě. „Když to zjednoduším, přišla lidí s infarktem jen polovina, druhá polovina z nich to přečkala s komplikacemi doma,“ říká předseda České internistické společnosti Richard Češka.
Dle něj je teď obzvlášť důležitá péče o chronicky nemocné, ať už mají problémy se srdcem anebo je trápí třeba cukrovka. Řada nemocnic včetně těch v Libereckém kraji funguje na maximum. „V rámci akutní operativy si musí každá odbornost určit, co je ještě akutnější a co je méně akutní,“ popisuje primář na oddělení ARO v liberecké nemocnici Dušan Morman.
Počkat musejí dokonce už i někteří pacienti s nádory. Takovou zkušenost má třeba Pavel Hlaváč z Třebíče. „Objevili mi na uzlinách v krku nějaký novotvar. Není to příjemné, přece jenom, když si člověk sám se sebou sedne, začne přemýšlet. Nestěžuji si ale, chápu stav v nemocnicích,“ popisuje zkušenost Hlaváč.
Nejvíc ubylo návštěv zubaře
Že lidé méně navštěvují lékaře, dokládají také statistiky od největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Za prvních sedm měsíců letošního roku jí praktičtí lékaři vykázali meziročně o 122 tisíc preventivních prohlídek méně.
Počty preventivních prohlídek
Naopak u dětí byl rozdíl jen zhruba osmitisícový. Nejvyšší úbytek registrují zubní lékaři, a to skoro o 280 tisíc. Nejvýraznější pokles byl od března do června. V létě už se vykázaná péče podle VZP vrátila do normálu.
Počet účastnic screeningu k odhalení karcinomu prsu
Menší zájem měli letos její pojištěnci také o screeningové programy, které mají za cíl včas odhalit rakovinu. V případě vyšetření tlustého střeva to bylo o skoro 40 tisíc lidí méně. Přes třicet tisíc žen se pak v porovnání s loňským rokem nedostavilo na vyšetření karcinomu prsu. O 70 tisíc pacientek méně než loni přišlo ke gynekologovi na screening rakoviny děložního hrdla.
Počet účastnic screeningu k odhalení karcinomu děložního hrdla
Méně kontrol těhotných
Strach z nákazy se projevil také u těhotných žen, některé přestaly chodit na kontroly. V souvislosti s omezením jarní péče lékaři zaznamenali v ojedinělých případech i vrozené vady, které nezjistili včas. I proto vyzývají rodičky, aby se nebály a péči nepodcenily.
Štěpánka Doubková během těhotenství i přes koronavirus na kontroly chodila. Před několika dny se jí narodil zdravý syn. „Trochu jsem se bála, že se tím virem nakazím v nejposlednější fázi těhotenství, kdy je člověk rád, že se unese – a do toho kašlat nebo mít další zdravotní problémy. To se nám naštěstí nestalo,“ říká Doubková.
„Těhotných se to nějak zásadně netýká, a to jednak proto, že nejsou náchylnější k té nemoci, i proto, že každá těhotná se víc chrání,“ vysvětluje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky z ostravské fakultní nemocnice Ondřej Šimetka. Úlevou pro některé rodičky také je, že neplatí jarní zákaz přítomnosti otců u porodu.
Ve srovnání s jarem je podle zdravotníků situace v porodnicích lepší. I díky tomu, že mají víc informací a na druhou vlnu se připravovali. „Atmosféra na porodních sálech je klidnější, jsme si jistější. Máme i nakažené maminky, ale ta péče leckdy není o moc jiná,“ popisuje porodní asistentka z porodnice U Apolináře v Praze Vladimíra Toplaková.
Pokud personál u rodiček zpozoruje úzkost, snaží se s ní dále pracovat a uklidňovat je. Dopadům epidemie se věnuje i nová studie – zapojilo se do ní 35 porodnic v Česku i na Slovensku. „Počet císařských řezů, počet dětí, které by trpěly hypoxií po porodu nebo velké krevní ztráty, v těchto základních parametrech se nic nezměnilo,“ říká vedoucí lékař perinatologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek.
Podle lékařů ale můžou představovat riziko nepravdivé informace na sociálních sítích. „Dočítáme se takové nesmysly. Chápu, že ženy, které jsou v křehkém hormonálním období před porodem, tak je to může negativně ovlivnit,“ doplňuje Pařízek.
V Trutnově nebo Prachaticích už kvůli chybějícímu personálu porodnici zavřeli. I proto pomoc novému ministru zdravotnictví nabídla Unie porodních asistentek.
