Vývoj epidemie covid-19 se v Česku dál nezhoršuje. Reprodukční číslo pokleslo a procento pozitivních dál neroste. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je to začátek snižování. Nikdo se dle něj nemusí bát, že by nebyl ošetřen. O situaci ohledně epidemie diskutovali v Otázkách Václava Moravce bývalí ministři zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Leoš Heger (TOP 09) a Svatopluk Němeček (ČSSD).
Hlavním problémem v nemocnicích je teď personál, zdravotníci do ledna nevydrží, říká Němeček
56 minut
Otázky Václava Moravce: Bývalí ministři zdravotnictví Roithová, Němeček a Heger o koronaviru
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) přiznal, že vláda mohla více tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby prosadilo nový pandemický plán. „Nemáme ani pandemický plán, ani všechny prostředky v zásobě hmotných rezerv. Bohužel jsme se po první vlně moc dál neposunuli,“ říká Zuzana Roithová, která nyní působí jako předsedkyně představenstva Jihočeské nemocnice.
Bývalý ředitel nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger (TOP 09) připomněl Centrum biologické ochrany v Těchoníně, které slouží právě pro ochranu před infekčními nemocemi. Jeho kapacita ale nestačí na takovou míru, v jaké se nyní šíří covid-19. Mělo se podle něj víc dbát na zapojení praktických lékařů minimálně po první vlně, když se vědělo, že bude epidemie pokračovat.
„Vláda po první vlně pro přípravu na tu druhou neudělala skoro nic, když to hodně zjednoduším,“ říká nynější předseda představenstva Bohumínské městské nemocnice Svatopluk Němeček. Především se podle něj měly zvýšit trasovací kapacity hygienických stanic. „Není možné nabrat rychle lékaře, ale to trasování zvládnou šikovní vyškolení lidé během pár dní,“ komentuje Němeček.
Podle něj jakožto bývalého ministra se na druhou vlnu lépe připravit dalo. „Asi by to vyžadovalo jít ne úplně standardní cestou. Celou dobu se říkalo, jak jsme best in covid a úplně to selhalo, když se ta čísla začala zvyšovat,“ popisuje Němeček. Na Ostravsku dle něj vláda zaspala v souvislosti s infekcí v OKD a teď se děje to stejné na úrovni státu. Němeček má pocit, že epidemie ukázala, jak se postupně rozpadá státní struktura.
Hygienické stanice jako slabý bod systému?
„Myslím, že slabý bod byl v těch hygienických stanicích,“ uvažuje Leoš Heger. Naložilo se na ně příliš moc práce, na které nejsou uzpůsobené. Heger by ale nepoužil označení rozpad státu. „Jsou prostě věci z vyšší moci, když někde přijde těžké zemětřesení, tak také vláda nemůže hned padnout,“ říká. Příklad bychom si měli vzít ze zemí jako Jižní Korea nebo Tchaj-wan, kde zabrzdili epidemii na začátku, dodává.
Podle Zuzany Roithové za to mohou i priority ministerstva zdravotnictví, které si žádné nestanovilo. „Jsou kraje, kde to trasování do nedávna fungovalo, například v Jihočeském kraji,“ uvádí Roithová. Po první vlně se mělo rekapitulovat, co se stalo a co nás čeká ve druhé vlně. Změna systému hygienických stanic je podle Roithové až na druhém místě.
V roce 2003 došlo ke zrušení hygienických stanic, které předtím byly i v některých okresech. „Pamatuju si, jak se ten systém měnil, postupně si sedl a fungoval docela dobře ve standardní situaci. Je to o lidech, myslím, že i na těch jednotlivých stanicích. V první řadě bych zkoumal, kde to dobře fungovalo a proč případně ne, a pak teprve uvažoval o nějaké systémové změně,“ komentuje Leoš Heger.
Podle Svatopluka Němečka byla největší chyba na ministerstvu zdravotnictví, které neposílilo kapacity. Poděkoval ale řadovým hygienikům. Po konci pandemie budeme dle něj muset všechno přehodnotit. „Asi bychom měli vybudovat moderní systém 21. století, který bude postavený na IT a bude propojený s ostatními systémy veřejné správy,“ předpovídá Němeček.
Omezení zdravotní péče
Část nemocnic musela kvůli zahlcení covidovými pacienty omezit běžnou péči. „Hlavním problémem je personál, tím, že se omezily operace, šel použít personál na covidové stanice,“ přibližuje Zuzana Roithová. Upozorňuje, že záložní nemocnice nelze provozovat bez zákonného oprávnění a měla by se proto urychleně přijmout legislativa, která je bude regulovat. Podle ministerstva vnitra by bez ní záložní nemocnice nemohly fungovat.
Leoš Heger kritizuje situaci ohledně legislativních omezení pro práci lékařů.
Situace v souvislosti s plánovanými operacemi je podle Roithové špatná od jara. „Teď dochází k druhé vlně, kdy lidé, kteří potřebují určité výkony, tak se k nim nedostanou. Jakmile bude mít nemocnice úbytek covidových pacientů, tak by měla postupně nabírat ty ostatní,“ dodáva. Kritizuje také centrální nařizování postupu nemocnicím ze strany ministerstva.
Situace v regionech může být podle Svatopluka Němečka o dost odlišná od kapacit velkých pražských nemocnic. „Čím menší ta nemocnice je, tím víc zkomplikuje fungování výpadek několika lékařů a sester,“ přibližuje. „Nedovedu si představit, že by v současném nasazení dokázaly nemocnice fungovat tři nebo čtyři měsíce,“ varuje Němeček.
Pokud se podle něj čísla nakažených výrazněji nesníží, budou se muset do konce ledna nemocnice starat o velké množství pacientů. Vláda by tak měla zvážit například 14denní lockdown. Klíčová budou čísla v příštím týdnu.
Financování zdravotnictví
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je peněz v systému na financování covidové péče dostatek. Podle odhadů se náklady vyšplhají k sedmi miliardám korun. „V tomto kontextu pojišťovny neselhaly a neselhalo ani ministerstvo zdravotnictví. Mrzí mě, že ještě z ministerstva nepřišly mimořádné odměny zdravotníkům,“ říká Zuzana Roithová. Systém je ale podle ní na další vlny covidu připraven.
„Poslední půlrok se zapíše do historie, protože se poprvé o financích ve zdravotnictví tak moc nemluví,“ říká Leoš Heger. Vypadá to teď díky pandemii s financováním zdravotnictví podle něj o něco lépe. V současnosti je ale potřeba podpořit zdravotnický personál. Není si jistý ani dostatkem lidí pro vojenské nemocnice.
Podle Zuzany Roithové by se zdravotnické kapacity měly věnovat přímo do běžných nemocnic. Není tam dostatek personálu pro zajištění víkendových a nočních služeb. Chtěla by, aby lékaři z ambulancí mohli pomáhat i v nemocnicích. Zásadní je podle ní i zvýšit platy středního zdravotnického personálu.
„Nemyslím si, že je to jen o platech. Lidé si dnes vybírají povolání, která nejsou tak náročná, nevyžadují takové nasazení jako ve zdravotnictví například o víkendech a dnes už spousta lidí není ochotna to dávat na oltář obecného dobra,“ míní Svatopluk Němeček. Problémy s placením v současné době nejsou. Do bohumínské nemocnice už také přišly odměny zdravotníkům, uvedl Němeček.
„Myslím, že ta situace odhalila, jak je důležité funkční zdravotnictví, aby fungoval zbytek země, aby fungovala ekonomika,“ popisuje Němeček. Je také rád, že premiér Andrej Babiš (ANO) změnil názor a umožnil zvýšení plateb za státní pojištěnce. To se u něj snažil prosadit právě Němeček ještě jako ministr zdravotnictví, když Babiš spravoval finance.
Pravidelná valorizace plateb by teď podle něj byla dobrá. „Myslím, že teď také přehodnotíme, jakou kapacitu a rezervy ten zdravotnický systém má mít,“ říká Němeček. Třeba Německo má podle něj teď velkou výhodu, že má více lůžek než jeho sousedi.
Souhlasí s tím i Zuzana Roithová. Leoš Heger pak chválí bývalého ministra Adama Vojtěcha za jeho koncepci pro zefektivnění zdravotnictví. Velká rezerva je podle něj v práci na tři směny. „Je potřeba především podpořit tyto pracovníky,“ míní Heger. Nedostatek personálu nemocnic podle Roithové řeší i v sousedních zemí.
