Vláda bude muset před 20. listopadem znovu požádat o prodloužení nouzového stavu, potom možná ještě několikrát. Je o tom přesvědčen vicepremiér a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). V rozhovoru v Otázkách Václava Moravce řekl, že opatření, která nouzový stav umožnil vládě zavést, budou platit do doby, kdy se vrátí denní přírůstky nakažených covidem-19 na stovky, maximálně nízké tisíce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu později řekl, že podle expertů prodloužení do 20. listopadu nebude stačit.
Nouzový stav bude potřeba prodloužit znovu, řekl Hamáček. Může trvat až do Vánoc
Kabinet žádal poslance o svolení, aby mohl prodloužit nouzový stav o další měsíc do 3. prosince. Poslanci sice na prodloužení kývli, ministrům ale dali čas pouze do 20. listopadu. Podle Jana Hamáčka bude nepochybně následovat další žádost o prodloužení.
„Je naprosto evidentní, že po 20. listopadu se to bez nouzového stavu řešit nedá,“ soudí šéf ústředního krizového štábu. Zdůraznil, že i kdyby se potvrdilo, že růst počtu nových případů začal brzdit – což sice naznačují výsledky z posledního týdne, ale jak Hamáček upozornil, v týdnu byl státní svátek – tak počty lidí v nemocnicích ještě zdaleka klesat nezačnou. To by mohlo nastat až krátce před 20. listopadem.
„Prokluz v hospitalizacích je minimálně 14 dnů. Čili část z těch, kteří jsou dnes nemocní, bude do 14 dnů v nemocnicích. Určitě budou potřeba věci, jako je pracovní povinnost, jako jsou školy pro děti ze zdravotnického personálu. Bude platit určitá forma omezení v obchodu,“ poukázal předseda ústředního krizového štábu.
Kdy by mohl nouzový stav skončit, nechtěl odhadovat. Potrvá podle něj, „dokud se situace nevrátí do ‚normálu‘“.
Zmíněný „normál“ Hamáček spojuje s denními počty nově prokázaných případů nákazy: „Jsou to maximálně stovky, možná nízké tisíce. Do té doby budou muset platit mimořádná opatření. Pokud se podíváte na tvar křivky a modely, které máme, tak to není otázka čtrnácti dnů. Z mého pohledu nás čeká žádost o prodloužení nouzového stavu možná i několikrát,“ nastínil místopředseda vlády a předseda menší koaliční strany.
Premiér Babiš v neděli upozornil, že podle expertů nebude současné prodloužení nouzového stavu stačit. „Sněmovna nám prodloužila nouzový stav do 20. listopadu, z vyjádření expertů jsem pochopil, že to asi nebude stačit,“ řekl Babiš. „Nechal bych to na nového ministra zdravotnictví, který to má na starosti a určitě přijde na vládu s nějakým návrhem,“ uvedl.
Nouzový stav možná až do Vánoc
Hamáček připustil, že nouzový stav může trvat až do Vánoc. „Z mého pohledu to není otázka dnů, spíše několika týdnů i měsíců,“ podotkl. Varoval přitom před příliš velkým rozvolněním opatření. „Byl bych velmi rád, kdyby na Vánoce došlo k uvolnění. Ale musí to být velmi opatrně plánováno. Jak se ukázalo v létě, pokud se uvolní moc a překotně, tak se to strašně špatně brzdí,“ řekl.
Plán rozvolňování považuje Hamáček za jeden z nejdůležitějších úkolů, které bude mít vláda v nejbližší době. „Pokud se ukáže, že křivka klesá, musíme rychle, opatrně, ale otevřeně lidem říct, jaká budou rozvolňovací opatření,“ podotkl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl v nedělní Partii televize Prima, že kolem poloviny listopadu by vláda měla začít diskutovat o dalším fungování obchodů, aby mohly po splnění určitých podmínek otevřít pro předvánoční nákupy.
Opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) ale míní, že vládní plány jsou zatím velmi neurčité. „Musí to být promyšlené dopředu, to jsou zásady krizového řízení. Já nechci od pana ministra slyšet, že se bude otevírat před Vánoci. Já chci slyšet, že když budou taková a taková čísla vývoje epidemie, tak že se může rozvolňovat tak a tak,“ řekl.
Ministři školství Robert Plaga (za ANO) a zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dali v pátek najevo, že budou usilovat také o pozvolné otevírání škol. Hamáček televizi Prima řekl, že to bude možné, až se denní přírůstky nakažených dostanou pod tři tisíce.
„Když se potopil Titanic, komise byly dvě“
V Otázkách Václava Moravce Hamáček připustil, že vláda od jara ztratila důvěru veřejnosti. Za svou chybu považuje mimo jiné to, že v létě důrazněji neprosazoval, aby se aktualizoval pandemický plán, a když začaly růst počty nakažených, že se více nezasazoval o rychlé obnovení ústředního krizového štábu. Celkově je ale přesvědčen, že odpovědnost za vývoj nenese žádný konkrétní ministr, nýbrž vláda jako celek.
„Z toho se nemůžeme vyvinit tím, že budeme poukazovat, kdo v ní má kolik hlasů,“ připustil místopředseda vlády.
V sobotu Hamáček řekl Seznamu, že by podpořil vznik parlamentní vyšetřovací komise, která postup vlády prověří. „V demokracii je standardní postup, nebudeme se tvářit, že se nic nestalo a jedeme dál,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce. Komise by podle vicepremiéra měla také dát doporučení pro případ třetí vlny. Pro budoucí řešení situace považuje Hamáček vyšetřovací komisi za přínosnou.
„Když se potopil Titanic, komise byly dvě – jedna britská, jedna americká. Výsledkem bylo razantní zlepšení bezpečnosti na transatlantických linkách,“ srovnal předseda ústředního krizového štábu. Dodal, že premiér Babiš o tom, že je jeho vicepremiér připraven hlasovat pro vznik vyšetřovací komise, ví. „Nelíbilo se mu to, ale to je naše interní komunikace,“ poznamenal Hamáček.
Babiš v neděli prohlásil, že nerozumí tomu, proč Hamáček mluví o zřízení vyšetřovací komise. Uvedl, že komise bude politicky zneužívána. Podle něj teď není chvíle pro hledání viníka.
„Mě překvapuje, že to navrhuje pan Hamáček, který byl u všech rozhodnutí vlády, na všech radách pro zdravotní riziko. Kdyby to navrhla opozice, tak tomu rozumím,“ řekl Babiš. Neočekává ani, že by komise dospěla k nějakým závěrům. „Parlamentní komise nikdy nic nevyšetřily, je to čisté politikum a akorát to bude politicky zneužíváno,“ dodal.
Testování v domovech pro seniory
Co vicepremiér Hamáček odmítl, je, že by vláda mohla již dříve zabránit šíření nákazy v domovech pro seniory plošným testováním jejich klientů a personálu. To začne až příští středu.
Podle Hamáčka je to tím, že až nyní jsou k dispozici antigenní testy, které jsou podle dosavadních zjištění sice méně přesné než dosud používané testy vyhodnocované metodou PCR, ale není potřeba vzorky posílat do laboratoří a výsledky jsou k dispozici snáze a rychleji.
„Když byly jenom testy PCR, tak vyčlenit testy jenom na domovy seniorů, tak by zkolabovalo testování takzvané běžné,“ upozornil ministr vnitra.