Je potřeba tvrdý lockdown, jinak se covidová epidemie v Česku do Vánoc nestabilizuje, varuje výzkum

Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP třeba přísný lockdown, tedy větší uzávěrku společnosti. Jeho součástí by měl být i zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu, uvedlo centrum v tiskové zprávě. Výzkumný tým centra tvoří sedmnáct vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020,“ uvedl za centrum jeho výkonný ředitel René Levínský.

Takové omezení by znamenalo omezení kontaktů o 60 až 70 procent, přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, nošení roušek a vysoká míra dodržování také osobních ochranných opatření.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Podle dostupných dat společnosti PAQ, která každé dva týdny oslovuje reprezentativní vzorek společnosti a zjišťuje změny jeho chování v době pandemie, ale byly kontakty na pracovišti v týdnu do 25. října omezeny o 40 procent, roušky nosí 88 procent lidí, ale ostatní opatření dodržuje jen 55 procent lidí. V březnu jich bylo 67 procent.

„Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví,“ dodal Levínský. Celkový počet mrtvých by podle něj do konce roku pravděpodobně přesáhnul 10 tisíc.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Pokud by se ale počty kontaktů dál snížily na úroveň března a lidé opatření dodržovali, mohl by podle něj denní počet nových případů na konci prosince klesnout na zhruba tisícovku, „což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat,“ uvedl.

Dosavadní opatření nestačí

Z modelů centra vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, protože nejsou zásadně omezeny pracovní, přátelské kontakty a rodinné návštěvy. Záležet bude na tom, jak zodpovědně firmy přistoupí k vládnímu nařízení o umožnění práce z domova. BISOP odhaduje redukci kontaktů o 50 procent.

Takový scénář podle něj povede k významnému poklesu počtu nakažených, od poloviny listopadu také k poklesu počtu hospitalizací a menšímu počtu zemřelých, pokles bude ale pomalejší. „Dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají,“ dodal Levínský s tím, že model počítá se současnými přísnými opatřeními až do doby poklesu na 1000 případů denně.

Při takzvaném tvrdém lockdownu, tedy vymahatelném zákazu návštěv mezi domácnostmi a navýšení podílu lidí pracujících z domova, by zlepšení mělo přijít v řádu týdnů. Odkazují na zkušenosti z Walesu nebo Izraele. Pokud by byla opatření zpřísněna příští týden, omezila kontakty o 65 procent a lidé se maximálně chránili také sami, stačily by čtyři týdny a počet nakažených by se stabilizoval už na konci listopadu.

Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky predikují vývoj podle denního počtu nových pozitivně testovaných a mají čtyři možné scénáře podle reprodukčního čísla od 1,47 do 0,73.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Současné je zhruba 1,36. Pokud by se situace ještě zhoršila, bylo by kolem 8. listopadu 60 tisíc pozitivních testů za den. Mírně lepší než současné R na úrovni 1,29 by vedlo k 50 tisícům pozitivních denně v polovině listopadu. Zlepšení na 1,1 by znamenalo pozvolný růst až ke zhruba 20 tisícům v polovině listopadu. Snížením R pod jedna by začalo nových případů denně ubývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...