Je potřeba tvrdý lockdown, jinak se covidová epidemie v Česku do Vánoc nestabilizuje, varuje výzkum

Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP třeba přísný lockdown, tedy větší uzávěrku společnosti. Jeho součástí by měl být i zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu, uvedlo centrum v tiskové zprávě. Výzkumný tým centra tvoří sedmnáct vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020,“ uvedl za centrum jeho výkonný ředitel René Levínský.

Takové omezení by znamenalo omezení kontaktů o 60 až 70 procent, přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, nošení roušek a vysoká míra dodržování také osobních ochranných opatření.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Podle dostupných dat společnosti PAQ, která každé dva týdny oslovuje reprezentativní vzorek společnosti a zjišťuje změny jeho chování v době pandemie, ale byly kontakty na pracovišti v týdnu do 25. října omezeny o 40 procent, roušky nosí 88 procent lidí, ale ostatní opatření dodržuje jen 55 procent lidí. V březnu jich bylo 67 procent.

„Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví,“ dodal Levínský. Celkový počet mrtvých by podle něj do konce roku pravděpodobně přesáhnul 10 tisíc.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Pokud by se ale počty kontaktů dál snížily na úroveň března a lidé opatření dodržovali, mohl by podle něj denní počet nových případů na konci prosince klesnout na zhruba tisícovku, „což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat,“ uvedl.

Dosavadní opatření nestačí

Z modelů centra vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, protože nejsou zásadně omezeny pracovní, přátelské kontakty a rodinné návštěvy. Záležet bude na tom, jak zodpovědně firmy přistoupí k vládnímu nařízení o umožnění práce z domova. BISOP odhaduje redukci kontaktů o 50 procent.

Takový scénář podle něj povede k významnému poklesu počtu nakažených, od poloviny listopadu také k poklesu počtu hospitalizací a menšímu počtu zemřelých, pokles bude ale pomalejší. „Dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají,“ dodal Levínský s tím, že model počítá se současnými přísnými opatřeními až do doby poklesu na 1000 případů denně.

Při takzvaném tvrdém lockdownu, tedy vymahatelném zákazu návštěv mezi domácnostmi a navýšení podílu lidí pracujících z domova, by zlepšení mělo přijít v řádu týdnů. Odkazují na zkušenosti z Walesu nebo Izraele. Pokud by byla opatření zpřísněna příští týden, omezila kontakty o 65 procent a lidé se maximálně chránili také sami, stačily by čtyři týdny a počet nakažených by se stabilizoval už na konci listopadu.

Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky predikují vývoj podle denního počtu nových pozitivně testovaných a mají čtyři možné scénáře podle reprodukčního čísla od 1,47 do 0,73.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Současné je zhruba 1,36. Pokud by se situace ještě zhoršila, bylo by kolem 8. listopadu 60 tisíc pozitivních testů za den. Mírně lepší než současné R na úrovni 1,29 by vedlo k 50 tisícům pozitivních denně v polovině listopadu. Zlepšení na 1,1 by znamenalo pozvolný růst až ke zhruba 20 tisícům v polovině listopadu. Snížením R pod jedna by začalo nových případů denně ubývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...