Poslanecká sněmovna schválila vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Nepotrvá ale až do 3. prosince, jak kabinet chtěl. Prošel opoziční návrh, aby nouzový stav trval do 20. listopadu. Vláda následně na svém jednání rozhodla o pokračování nouzového stavu do data, které jí sněmovna povolila. Poslanci na pátečním jednání také schválili pětitisícový příspěvek pro důchodce.
Vláda s návrhem na prodloužení nouzového stavu uspěla jen částečně. Stav, ve kterém může omezovat některá práva a svobody, například vyhlásit momentálně platný zákaz nočního vycházení a výrazné omezení svobody pohybu přes den, bude platit dál. Místo požadovaného 3. prosince jej ale poslanci prozatím prodloužili pouze do 20. listopadu. Na tomto termínu se při rozpravě shodli občanští demokraté, Piráti a lidovci.
Pro vládou požadované prodloužení o měsíc byli hromadně pouze přítomní poslanci ANO a ČSSD a předseda KSČM Vojtěch Filip, nikoli však zbylí poslanci jeho strany. To pro schválení nestačilo. Při následujícím hlasování o prodloužení o dva a půl týdne již zvedli ruce téměř všichni přítomní poslanci s výjimkou SPD a čtveřice nezařazených členů dolní komory.
Opoziční poslanci, kteří navrhli kratší trvání nouzového stavu, hovořili o tom, že chtějí mít dohled nad vládním postupem. Bezvýhradné splnění žádosti kabinetu označovali za bianco šek. Jen jejím dílčím splněním si například podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka sněmovna zachová kontrolu nad tím, co během nouzového stavu vláda dělá.
Poslanci také odsouhlasili několik doprovodných usnesení. Především vládu zavázali k tomu, aby sněmovnu nejpozději den před koncem nouzového stavu informovala o navrhovaném dalším postupu a vyhodnotila dosavadní opatření. Kabinet by také měl zveřejnit kritéria pro omezování provozu škol a scénáře postupného návratu žáků do škol.
Epidemie je podle Babiše i Blatného v bodu zlomu. Opozice kritizovala, co dělala vláda v létě
Na začátku projednávání žádosti o prodloužení nouzového stavu vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO). „Je zřejmé, že zdaleka nemáme náš boj vyhraný, epidemie je ve zlomové fázi. Musíme co nejdříve docílit toho, aby se šíření epidemie zpomalilo,“ zdůvodnil Babiš, proč by měl nouzový stav pokračovat. Podle něj je třeba zabránit kolapsu nemocničních kapacit. Zároveň premiér podotkl, že kabinet zatím nepředpokládá uzavření ekonomiky v takovém rozsahu, jako tomu bylo na jaře.
K poslancům promluvil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Řekl, že se covid-19 v Česku stále komunitně šíří napříč společností. Podle něj se společnost nachází v klíčovém bodu zlomu a v následujících dvou týdnech by se mohla situace zlepšovat, což by mohlo vést ke snížení tlaku na nemocniční kapacity.
Když poslanci začali řešit vládní žádost o prodloužení nouzového stavu, vyšlo najevo, že opoziční strany nejsou nakloněny jeho prodloužení o celý měsíc, jak kabinet žádal. Předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že jeho hnutí navrhne prodloužit nouzový stav pouze o deset dní, Piráti navrhli prodloužení o dva týdny. Chtějí, aby si sněmovna zachovala kontrolu nad kroky vlády, řekl předseda klubu Jakub Michálek. Místopředseda ODS Martin Kupka potom ale upřesnil, že nejsilnější opoziční partaj bude pro prodloužení pouze o dva či tři týdny. KDU-ČSL avizovala, že podpoří prodloužení o tři týdny nebo o 30 dnů, jak chce vláda.
Opoziční poslanci také kritizovali dosavadní postup vlády, i když jednotlivé strany jsou kritické z odlišných důvodů. Místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová se domnívá, že vláda v létě podcenila situaci. „Vláda se mohla připravit na nejhorší scénář, a ne se alibisticky schovávat za mínění veřejnosti,“ řekla. Dodala ale, že vzhledem k epidemické situaci nemůže opozice nevyjít žádosti o prodloužení nouzového stavu vstříc.
Obdobně hovořil i předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Podle něj premiér Babiš v létě zlehčoval varování před druhou vlnou epidemie. „Výsledek tady máme dnes. Nejhorší čísla v Evropě a další nouzový stav,“ uvedl.
Předseda SPD Tomio Okamura se naopak ohradil proti rozsahu opatření, která vláda během nouzového stavu zatím vyhlásila. „Plošná opatření a panika ohrožují všechny z nás,“ uvedl. „Pod pláštěm epidemiologických opatření jsou omezovány ústavou dané občanské svobody i ekonomika,“ dodal Okamura.
Poslanci kritizovali také fakt, že premiér i ministr zdravotnictví hned po přednesení svých proslovů ze sněmovny odešli. Několikrát během rozpravy vystoupil pouze ministr školství Robert Plaga (za ANO), ve sněmovně byl v době rozhodujícího hlasování za vládu přítomný kromě něj už jenom ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Poslanci odsouhlasili pět tisíc pro důchodce
Před prodloužením nouzového stavu poslanci projednávali také vládní návrh na vyplacení jednorázového příspěvku důchodcům ve výši 5000 korun. Schválili jej. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos. Rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun. Příspěvek mají dostat starobní důchodci i lidé s invalidní nebo s pozůstalostní penzí.
Sněmovna k předloze připojila jediný z desítky opozičních pozměňovacích návrhů. Piráti navzdory nesouhlasu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prosadili, aby pravidelná valorizace důchodů byla vždy od 1. ledna, nikoli ode dne výplaty lednové splátky penze.
Poté, co poslanci odsouhlasili prodloužení nouzového stavu, předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) schůzi přerušil. Pokračovat bude 10. listopadu.
Prezident Zeman podepsal zákony pro zvládnutí pandemie
Několik podpůrných opatření podepsal v pátek prezident Miloš Zeman. Nově bude například stát vyplácet ošetřovné zaměstnancům za celou dobu uzavření škol. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu, při plném úvazku nejméně 400 korun za den. V případě částečného úvazku se částka bude příslušně krátit.
Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Vázat se ale bude jen na uzavření škol. V případě karantény dítěte budou moci záležitost řešit podle dřívějšího vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.
Zeman schválil také automatické vyplácení příspěvků na bydlení nebo přídavků na dítě, a to nejméně do konce roku v dosavadní výši. Nárok na ně zatím v návaznosti na stav nouze nebude potřeba dokládat. Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali.
Pořadatelé budou moci za zrušené kulturní akce dál vydávat poukazy
Prezident podepsal i vládní novelu, podle které pořadatelé zrušených kulturních akcí dostanou právo vrátit již uhrazené vstupné až na podzim roku 2022. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů.
Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude nově vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října.
Elektronická evidence tržeb se odkládá do konce roku 2022
Zeman podepsal také změnu zákona o odkladu elektronické evidence tržeb (EET). Prodlouží se tak až do konce roku 2022. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie.
Odklad evidence se týká nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty.
Podnikatelům má nově pomoci také možnost delších lhůt u pobídek. Podnikům, které prokážou, že v důsledku šíření nákazy koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky schválené investiční pobídky, bude moci ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužit lhůtu až o dva roky.
Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to neznamená automatické prodlužování lhůt. Ministerstvo průmyslu bude mít možnost na základě žádosti a zdokumentování situace rozhodnout, zda lhůtu prodlouží.
Prezident podepsal delší poskytování záruk z programu COVID III
Platit může začít také novela zákona týkající se poskytování záruk podnikatelům z programu COVID III. Ten se prodlouží nejméně do poloviny příštího roku. Záruky bude možné poskytovat nejen na provozní úvěry, ale i na investiční úvěry. Zda bude možné záruky poskytovat až do konce příštího roku, záleží na rozhodnutí Evropské komise. Plnění ze záruk bude možné uplatnit až do konce roku 2027.
Původně měl tento program skončit ke konci letošního roku. Evropská komise ale umožnila prodloužení programu do poloviny příštího roku a vláda v reakci na to navrhla příslušnou změnu zákona, která prodloužení programu umožní. Vláda se bude snažit vyjednat prodloužení až do konce roku 2021. Pokud Brusel umožní poskytovat záruky až do konce roku, nebude nutné kvůli tomu zákon měnit.
