Nejsme malé děti, rizika bychom uhlídali i bez direktiv od státu, říká předseda Asociace divadel

Z nařízení vlády se od pondělí na dva týdny zavřou mimo jiné divadla. Už nyní přitom mohou hrát značně omezeně. V hledišti smí zasednout nejvýše pět set lidí, zakázány jsou inscenace, v nichž převažuje zpěv, jako opery a muzikály. Další opatření jsou pro provozovatele i umělce zatěžující, shodují se oslovení zástupci divadelní scény. Tím spíše, že se uzavření může protáhnout, přestože se divadla z hlediska šíření pandemie označovala za bezpečná.

„Neskrýváme, že jsme zaskočeni, protože jsme byli ubezpečováni, že diváci v sále jsou v bezpečí, že nedošlo k žádnému markantnímu přenosu mezi diváky,“ podivuje se nad rozhodnutím vlády ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který je zároveň předsedou Asociace profesionálních divadel.

Divadla nejsou riziková, uváděli politici i hygiena

Že divadla nepatří k rizikovým místům, potvrdil například 19. září na svém Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s odvoláním na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „V evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné,“ napsal v příspěvku.

Stejně tenkrát mluvil i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Nemyslím si třeba, že je namístě zavírat standardní divadla, protože tam, pokud lidé nosí roušku, sedí na místě, nemluví, nepijí a podobně, tak riziko přenosu nákazy je velmi malé,“ uvedl.

Předseda Asociace divadel: Chováme se disciplinovaně

Stanislav Moša podotýká, že asociace další omezení vzhledem k závažnosti situace chápe, nicméně se domnívá, že situace se dala nadále řešit jako dosud, tedy v koordinaci vedení scén a krajských hygienických stanic, kdy byly uzavírány jen jednotlivé scény z důvodu karantény.

„Nejsme malé děti a umíme se domluvit s našimi nadřízenými v kraji, ve městech, i s našimi kolegy umělci či techniky, kteří se chovají disciplinovaně a při prvních známkách respiračního problému jdou na testy. Jsme sami schopni bez vážných direktiv z úrovně státu se s tou situací srovnávat, proto nás to poslední usnesení poněkud zaskočilo,“ přiznává Moša.

Dalo se to čekat?

Naopak manažer Divadla Petra Bezruče v Ostravě Tomáš Suchánek patří k těm, kteří při plánování sezony pomysleli i na pesimistickou variantu. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že tady hrozí druhá vlna, tak spousta lidí, aniž chtěla, už v duchu uvažovala o tom, že se to může stát,“ domnívá se. „Takže i fermany, které jsme plánovali na tuto sezonu, s něčím takovým trochu počítají,“ dodává. 

„Ještě před deseti dny se netušilo, že v Česku bude zákaz zpěvu a přišlo to nečekaně, takže není nutné vymýšlet hypotetické koncepce,“ vidí situaci jinak ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Rozhodnutí vlády hodnotí jako často absurdní a nekoncepční.

„A když je přesvědčení nahoře, že nám stačí ve čtvrtek večer oznámit, že od příštího týdne je všechno jinak, tak zareagujeme a zařídíme, co se chce po nás udělat. Zásah do divadla je to ale samozřejmě zásadní, protože divadlo se plánuje,“ upozorňuje. 

Jako tramvaj v Praze

Problém vidí například v neustálém odkládání představení, na která si už lidé koupili vstupenky. Za šťastné také nepovažuje uzavření kulturních akcí bez výjimek. Za třísku, která při kácení kulturního lesa odlétla, pokládá například bienále Skupova Plzeň. Festival loutkového a alternativního divadla měl začít 14. října, pořadatelé ho po vyhlášení nových opatření na poslední chvíli zrušili. 

Podle Otavy ale Divadlo Alfa, které je hlavním dějištěm přehlídky, není o nic rizikovější než cesta pražskou hromadnou dopravou. „Kapacita toho divadýlka je jako jedna velká tramvaj v Praze. A ta tramvaj jede z konečné na konečnou třeba půldruhé hodiny a lidé jsou tam namačkáni. Myslím si, že v případě takových festivalů se měl zvolit jiný režim. Tam hrozí mnohem menší riziko nákazy než v tramvaji,“ myslí si.

Prezident Herecké asociace: Ještě to nekončí

Prezidentovi Herecké asociace Ondřeji Kepkovi nejvíce vadí, že k současnému radikálnímu zásahu do kultury nemuselo dojít. Přílišné uvolnění pravidel v době prázdnin považuje za zásadní podcenění situace.

„Realisté cítí, že těch čtrnáct dní není konečných, protože pokud jsem dobře poslouchal, tak teprve po deseti čtrnácti dnech začneme zjišťovat, jestli to funguje,“ obává se navíc, že další problémy kulturu ještě čekají. 

Herecká asociace na svém webu uveřejnila koncem září prohlášení, v němž varovala, že plošné uzavření scén může být likvidační. Například podle jeho slov je zhruba sedmdesát procent herců OSVČ.

Nenecháme vás na holičkách, slíbila prý vláda

Pro ostatní se určité jistoty najdou. „Obce, které jsou v převážné většině zřizovateli institucí našeho charakteru, se o divadla dobře starají, stejně tak ministerstvo kultury realizovalo záchranný balíček, který nahradil ztráty z období od 10. března do konce srpna, takže žádné z divadel nemuselo skončit z finančních důvodů,“ oceňuje Stanislav Moša.

Prozradil, že ministr kultury Zaorálek přislíbil na čtvrteční schůzce divadlům další podporu. „Byl to názor celé vlády, že nás nenechají na holičkách a že nám pomůžou jak do konce tohoto roku, protože kdoví, jestli to bude jen čtrnáct dnů, tak především v roce 2021, protože obecenstvo je znejistělé neustálými změnami,“ upřesnil. „Deklarace vlády, že nám v plné míře pomůžou, je sice uklidňující, ale neřeší všechny problémy,“ poznamenává ovšem.

„Bezpochyby je potřeba co nejrychleji vytvořit program podobný těm, které byly na jaře,“ souhlasí Ondřej Kepka. Důležité podle něho je, aby zástupci kultury byli při jednání s ministerstvem jednotní. „Abychom si řekli bez hysterie, co je potřeba udělat, aby nám co nejvíce talentovaných lidí neodešlo, jak nám radí na sociálních sítích, dělat konečně něco pořádného,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 15 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.