Nejsme malé děti, rizika bychom uhlídali i bez direktiv od státu, říká předseda Asociace divadel

Z nařízení vlády se od pondělí na dva týdny zavřou mimo jiné divadla. Už nyní přitom mohou hrát značně omezeně. V hledišti smí zasednout nejvýše pět set lidí, zakázány jsou inscenace, v nichž převažuje zpěv, jako opery a muzikály. Další opatření jsou pro provozovatele i umělce zatěžující, shodují se oslovení zástupci divadelní scény. Tím spíše, že se uzavření může protáhnout, přestože se divadla z hlediska šíření pandemie označovala za bezpečná.

„Neskrýváme, že jsme zaskočeni, protože jsme byli ubezpečováni, že diváci v sále jsou v bezpečí, že nedošlo k žádnému markantnímu přenosu mezi diváky,“ podivuje se nad rozhodnutím vlády ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který je zároveň předsedou Asociace profesionálních divadel.

Divadla nejsou riziková, uváděli politici i hygiena

Že divadla nepatří k rizikovým místům, potvrdil například 19. září na svém Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s odvoláním na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „V evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné,“ napsal v příspěvku.

Stejně tenkrát mluvil i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Nemyslím si třeba, že je namístě zavírat standardní divadla, protože tam, pokud lidé nosí roušku, sedí na místě, nemluví, nepijí a podobně, tak riziko přenosu nákazy je velmi malé,“ uvedl.

Předseda Asociace divadel: Chováme se disciplinovaně

Stanislav Moša podotýká, že asociace další omezení vzhledem k závažnosti situace chápe, nicméně se domnívá, že situace se dala nadále řešit jako dosud, tedy v koordinaci vedení scén a krajských hygienických stanic, kdy byly uzavírány jen jednotlivé scény z důvodu karantény.

„Nejsme malé děti a umíme se domluvit s našimi nadřízenými v kraji, ve městech, i s našimi kolegy umělci či techniky, kteří se chovají disciplinovaně a při prvních známkách respiračního problému jdou na testy. Jsme sami schopni bez vážných direktiv z úrovně státu se s tou situací srovnávat, proto nás to poslední usnesení poněkud zaskočilo,“ přiznává Moša.

Dalo se to čekat?

Naopak manažer Divadla Petra Bezruče v Ostravě Tomáš Suchánek patří k těm, kteří při plánování sezony pomysleli i na pesimistickou variantu. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že tady hrozí druhá vlna, tak spousta lidí, aniž chtěla, už v duchu uvažovala o tom, že se to může stát,“ domnívá se. „Takže i fermany, které jsme plánovali na tuto sezonu, s něčím takovým trochu počítají,“ dodává. 

„Ještě před deseti dny se netušilo, že v Česku bude zákaz zpěvu a přišlo to nečekaně, takže není nutné vymýšlet hypotetické koncepce,“ vidí situaci jinak ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Rozhodnutí vlády hodnotí jako často absurdní a nekoncepční.

„A když je přesvědčení nahoře, že nám stačí ve čtvrtek večer oznámit, že od příštího týdne je všechno jinak, tak zareagujeme a zařídíme, co se chce po nás udělat. Zásah do divadla je to ale samozřejmě zásadní, protože divadlo se plánuje,“ upozorňuje. 

Jako tramvaj v Praze

Problém vidí například v neustálém odkládání představení, na která si už lidé koupili vstupenky. Za šťastné také nepovažuje uzavření kulturních akcí bez výjimek. Za třísku, která při kácení kulturního lesa odlétla, pokládá například bienále Skupova Plzeň. Festival loutkového a alternativního divadla měl začít 14. října, pořadatelé ho po vyhlášení nových opatření na poslední chvíli zrušili. 

Podle Otavy ale Divadlo Alfa, které je hlavním dějištěm přehlídky, není o nic rizikovější než cesta pražskou hromadnou dopravou. „Kapacita toho divadýlka je jako jedna velká tramvaj v Praze. A ta tramvaj jede z konečné na konečnou třeba půldruhé hodiny a lidé jsou tam namačkáni. Myslím si, že v případě takových festivalů se měl zvolit jiný režim. Tam hrozí mnohem menší riziko nákazy než v tramvaji,“ myslí si.

Prezident Herecké asociace: Ještě to nekončí

Prezidentovi Herecké asociace Ondřeji Kepkovi nejvíce vadí, že k současnému radikálnímu zásahu do kultury nemuselo dojít. Přílišné uvolnění pravidel v době prázdnin považuje za zásadní podcenění situace.

„Realisté cítí, že těch čtrnáct dní není konečných, protože pokud jsem dobře poslouchal, tak teprve po deseti čtrnácti dnech začneme zjišťovat, jestli to funguje,“ obává se navíc, že další problémy kulturu ještě čekají. 

Herecká asociace na svém webu uveřejnila koncem září prohlášení, v němž varovala, že plošné uzavření scén může být likvidační. Například podle jeho slov je zhruba sedmdesát procent herců OSVČ.

Nenecháme vás na holičkách, slíbila prý vláda

Pro ostatní se určité jistoty najdou. „Obce, které jsou v převážné většině zřizovateli institucí našeho charakteru, se o divadla dobře starají, stejně tak ministerstvo kultury realizovalo záchranný balíček, který nahradil ztráty z období od 10. března do konce srpna, takže žádné z divadel nemuselo skončit z finančních důvodů,“ oceňuje Stanislav Moša.

Prozradil, že ministr kultury Zaorálek přislíbil na čtvrteční schůzce divadlům další podporu. „Byl to názor celé vlády, že nás nenechají na holičkách a že nám pomůžou jak do konce tohoto roku, protože kdoví, jestli to bude jen čtrnáct dnů, tak především v roce 2021, protože obecenstvo je znejistělé neustálými změnami,“ upřesnil. „Deklarace vlády, že nám v plné míře pomůžou, je sice uklidňující, ale neřeší všechny problémy,“ poznamenává ovšem.

„Bezpochyby je potřeba co nejrychleji vytvořit program podobný těm, které byly na jaře,“ souhlasí Ondřej Kepka. Důležité podle něho je, aby zástupci kultury byli při jednání s ministerstvem jednotní. „Abychom si řekli bez hysterie, co je potřeba udělat, aby nám co nejvíce talentovaných lidí neodešlo, jak nám radí na sociálních sítích, dělat konečně něco pořádného,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...