Napříč Českem roste počet nemocnic, které potřebují pomoc. Přibývá nakažených, ubývá personálu. Zdravotnická zařízení ruší plánované operace a v boji s covidem-19 se jim hodí každá volná ruka. Zapojili se vojáci, medici, učitelky zdravotnických předmětů, ale i například dobrovolníci z jiných sektorů.
Radka Procházková za běžného režimu chodí do učeben a přednáší před budoucími zdravotníky. Během koronavirové pandemie ale vyměnila třídu za nemocniční sály. Ve znojemské nemocnici slouží už druhou směnu. Se studenty se ale i tak potkává – ti totiž pomáhají také.
„Protože se ta situace s personálem horšila, tak jsme za nimi přišli bez nějakého váhání a pokračujeme s nimi, dá se říct, jako kolegyně,“ komentuje Procházková. Jenom ve Znojmě mají celkem 64 zdravotníků v karanténě nebo covid pozitivních. Počítají navíc s tím, že nakažených pacientů bude přibývat.
Zapojují se i medici. Ondřej Hnatko zastane v nemocnici v Brně sedm služeb měsíčně. Zůstat chce až do ledna. „Na interně jsem ještě nepracoval, tady mě museli všechno naučit, ale jako medik můžu pracovat jako sanitář, tak jsem do toho šel,“ sdělil.
Zdravotnictví se spoléhá i na armádu
Část českých vojáků se rovněž zapojila. Někteří pomáhají už teď, jiní se školí. Například v rokytnickém domově pro seniory se budou hodit. Zdravotnický personál nahradit nemůžou, vypomůžou ale třeba s úklidem. Zůstanou tu, dokud bude potřeba.
„Dneska se to mírně zlepšilo, včera bylo 27 pracovníků nemocných, dneska už nám tři přišli do práce, ale vzhledem k tomu, že se zítra bude znovu testovat a vypadají tam nemocní klienti, tak mám obavy, že někteří pracovníci znovu zůstanou doma,“ svěřuje se ředitelka Domova důchodců v Rokytnici nad Jizerou Helena Housová.
Ve středu vyšle armádní velení dvacet vojáků na pomoc domovu pro seniory v Hranicích na Přerovsku. Vojenští zdravotničtí záchranáři od úterý rovněž pracují ve Vojenské nemocnici v Brně nebo v covid centrech v Karlovarském kraji.
Armáda se zapojuje i v jiných oblastech. Například v Praze, kde v Letňanech vzniká polní nemocnice. Ta by mohla sloužit i pro následnou péči nebo pro pacienty, kteří ještě budou v karanténním opatření.
Pomoci mohou i dobrovolníci z jiných sektorů
V exponovaných oblastech pomáhají také lidé mimo zdravotnický sektor. Například novinář Jan Novák, který příležitostně přispívá do pořadu 168 hodin.
„První dojem je, že to tu vypadá jako v laboratoři nějaké vesmírné stanice. Osm samostatných prosklených boxů, v každém speciální lůžko a kolem něj ohromné množství přístrojů, monitorů, hadiček, kabelů a infuzí. A každý z těchto boxů je obsazen ležícím člověkem,“ popisuje pro Seznam zprávy.
Novák popisuje i časté případy, kdy se personál setkává se smrtí. „Sestřičku Annu vidím vycházet ze dvojky, právě když se chystám vynést odpadky z pokoje. Nepromluví. Jen zavrtí hlavou, sklopí oči a my všichni na oddělení pochopíme. Následuje ticho a je dlouhé,“ uvádí.
Roušky a respirátory
Poptávka je i po ochranných pomůckách, třeba na Zlínsku jsou dvě firmy schopné každý den vyrobit 100 tisíc respirátorů a 24 tisíc roušek. Během krátké doby změnily výrobu, nakoupily stroje a zaškolily lidi. Jejich pomůcky odebírají nemocnice, úřady i školy.
Klíčové je také zajištění umělé plicní ventilace. Česko oficiálně zažádalo o humanitární pomoc v Evropské unii. Potřebuje ventilátory i přístroje, které pomáhají s okysličováním. Lůžek s umělou plicní ventilací je teď obsazená víc než polovina – stát počty navyšuje, na pomoc od zemí EU ale ještě čeká.
Vláda už v pátek schválila objednávku na 500 dalších přístrojů. Pomoct by mohly i přístroje CoroVent, které vyvinulo ČVUT a které zatím mají pouze americkou certifikaci. Česko by mělo také v nejbližších dnech obdržet darem sto ventilátorů od firmy BTL.
