Psychologicky je tato vlna odlišná. Mnozí podnikatelé uvažují, že skončí, říká exguvernér Singer

Nahrávám video
Události, komentáře: Epidemie sráží ekonomiku
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

„Myslím si, že je správné a rozumné nějakým způsobem kompenzovat tu uzávěru, ke které dochází, protože některé firmy jsou už skutečně na hraně. Vidím to i na tom, že někteří zavírají. Druhá stránka věci ale je, jestli to je dostatečné, nebo ne. Myslím, že ne, že v řadě případů nebude,“ uvedl ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Podle něho je také z pohledu podnikatelů až dramatický rozdíl mezi první a aktuálně druhou vlnou pandemie.

„Podnikatelský sektor vzal jaro s klidem. Slyšel jsem i výrazy jako ,máme nasušeno, přežijeme‘ a je vidět, že se rozhodl, že to přečká. Majitelé, protože Češi jsou obecně fiskálně konzervativní jako osoby i jako podnikatelé, rezervy měli. V tuto chvíli si ale myslím, že v hotelech je naprosto zřetelné, že oni se smířili s tím, že přijdou o jednu letní sezonu, ale tak trochu čekali, že nějaká zima kolem Vánoc přijde,“ doplnil Singer. Teď si ale podle něj  uvědomují, že nepřijde.

„V tomto smyslu je psychologicky vlna odlišná. Teď už mnozí uvažují ne o tom, že to přečkají a jak, ale že to ukončí,“ dodal.

Předseda Asociace samostatných odborů Petr Dufek uvedl, že rozhodující roli bude hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny. Obává se zároveň, že to bude trvat daleko déle než avizovaných jeden až dva měsíce.

Pokud by ale skutečně bylo zavřeno „jen“ do zhruba druhého listopadu, jak se zatím počítá, pak by podle Dufka pět set korun denně mohlo podnikatelům stačit. Ovšem doplnil by k tomu další programy.

„Oddělil bych děti od rodičů, zavedl bych například pomoc při školách v přírodě. Já jsem o tom hovořil i na pondělní tripartitě a myslím si, že je potřeba připravit celý systém kurzarbeitu, protože si myslím, že v České republice chybí a do budoucna to může pomoci,“ uvedl.

Konkrétní představu má takovou, že po podzimních prázdninách by poslal děti do škol v přírodě. Ty by pak posílaly domů jen nemocné a ostatní by zůstali na místě. „To znamená, že se bude dál učit, budou tady učitelé, kteří budou učit, budou tady hoteliéři, kteří dostanou prostor, restaurace, malé podniky,“ upřesnil představu.

Covid III nelze použít na ty, kteří jsou na hraně existence, upozorňuje Singer

V pátek se bude rozhodovat také o osudu programu Covid III, tedy státní záruky za půjčky, jehož zastáncem je mimo jiné i prezident Miloš Zeman. Ten v rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že když tento úvěr podnikatelé nebudou schopni dobře využít a zkrachují, tak se alespoň pročistí trh. Podle Singera je ale potřeba si uvědomit, že Covid III byl myšlen na podporu těch, kteří jsou zdraví. A není tak schopen řešit problémy v oblasti turistiky, restaurací či kaváren.

„Protože program stojí na principu, že stát bankám je ochoten na portfoliu, které dělají, vykrýt jenom třicet procent rizika, nemohou program použít na ty, kteří jsou na hraně existence. Dovolím si k tomu dodat, že vize, že někdo je povinen podnikat tak skvěle, že je připravený na dvě vlny bezprecedentní pandemie, která přišla po stu letech na svět, mně připadne maličko přehnaná,“ zdůraznil.

Navíc je skeptický i k tomu, že opatření s druhým či třetím listopadovým dnem skončí. Zásadní problém tak mají podle něho skutečně obory jako turistika, restaurace i kanceláře. Pro ně je potřeba připravit nějaký souhrnější program, míní.

Dufek k dotazu na svůj recept na nejefektivnější kombinaci ekonomických nástrojů, které by pomohly všem, uvedl, že si nemyslí, že jde jen o potřebnou ekonomickou pomoc.

„Myslím si, že je potřeba to provázat i s dalšími systémy, který by tady měly být. Nárůst nemocných je tak mohutný, že si myslím, že budeme mít velké problémy, aby to zvládnul zdravotní systém. Je potřeba se připravit i na to, co bude po pandemii, protože svět už nebude stejný, jako byl,“ uvedl s tím, že vláda podle něho zaspala – programy měla mít schválené už před měsícem.

Nicméně aktuálně připravované programy i schválený letošní deficit, a i ten chystaný pro příští rok, je podle Dufka maximum, co se dá v této chvíli dělat. „Protože budou muset počkat, jak se pandemie bude vyvíjet, abychom mohli do podnikání pustit další peníze. A nejde to postavit na tom, že budeme pomáhat všem, protože za chvíli dojdou v rozpočtu peníze,“ zdůraznil.

Připomíná také, že se rozpočet propadá stále hlouběji do minusu, i když pořád platí, že Česká republika je na tom velice dobře. „Je tady i otázka toho, jak pomoci nezaměstnaným a jak je zapojit do pracovního procesu, což bude další ekonomická pomoc pro podnikání,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 34 mminutami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 6 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
včera v 20:59

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
včera v 20:02

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026
Načítání...