Psychologicky je tato vlna odlišná. Mnozí podnikatelé uvažují, že skončí, říká exguvernér Singer

Nahrávám video

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

„Myslím si, že je správné a rozumné nějakým způsobem kompenzovat tu uzávěru, ke které dochází, protože některé firmy jsou už skutečně na hraně. Vidím to i na tom, že někteří zavírají. Druhá stránka věci ale je, jestli to je dostatečné, nebo ne. Myslím, že ne, že v řadě případů nebude,“ uvedl ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Podle něho je také z pohledu podnikatelů až dramatický rozdíl mezi první a aktuálně druhou vlnou pandemie.

„Podnikatelský sektor vzal jaro s klidem. Slyšel jsem i výrazy jako ,máme nasušeno, přežijeme‘ a je vidět, že se rozhodl, že to přečká. Majitelé, protože Češi jsou obecně fiskálně konzervativní jako osoby i jako podnikatelé, rezervy měli. V tuto chvíli si ale myslím, že v hotelech je naprosto zřetelné, že oni se smířili s tím, že přijdou o jednu letní sezonu, ale tak trochu čekali, že nějaká zima kolem Vánoc přijde,“ doplnil Singer. Teď si ale podle něj  uvědomují, že nepřijde.

„V tomto smyslu je psychologicky vlna odlišná. Teď už mnozí uvažují ne o tom, že to přečkají a jak, ale že to ukončí,“ dodal.

Předseda Asociace samostatných odborů Petr Dufek uvedl, že rozhodující roli bude hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny. Obává se zároveň, že to bude trvat daleko déle než avizovaných jeden až dva měsíce.

Pokud by ale skutečně bylo zavřeno „jen“ do zhruba druhého listopadu, jak se zatím počítá, pak by podle Dufka pět set korun denně mohlo podnikatelům stačit. Ovšem doplnil by k tomu další programy.

„Oddělil bych děti od rodičů, zavedl bych například pomoc při školách v přírodě. Já jsem o tom hovořil i na pondělní tripartitě a myslím si, že je potřeba připravit celý systém kurzarbeitu, protože si myslím, že v České republice chybí a do budoucna to může pomoci,“ uvedl.

Konkrétní představu má takovou, že po podzimních prázdninách by poslal děti do škol v přírodě. Ty by pak posílaly domů jen nemocné a ostatní by zůstali na místě. „To znamená, že se bude dál učit, budou tady učitelé, kteří budou učit, budou tady hoteliéři, kteří dostanou prostor, restaurace, malé podniky,“ upřesnil představu.

Covid III nelze použít na ty, kteří jsou na hraně existence, upozorňuje Singer

V pátek se bude rozhodovat také o osudu programu Covid III, tedy státní záruky za půjčky, jehož zastáncem je mimo jiné i prezident Miloš Zeman. Ten v rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že když tento úvěr podnikatelé nebudou schopni dobře využít a zkrachují, tak se alespoň pročistí trh. Podle Singera je ale potřeba si uvědomit, že Covid III byl myšlen na podporu těch, kteří jsou zdraví. A není tak schopen řešit problémy v oblasti turistiky, restaurací či kaváren.

„Protože program stojí na principu, že stát bankám je ochoten na portfoliu, které dělají, vykrýt jenom třicet procent rizika, nemohou program použít na ty, kteří jsou na hraně existence. Dovolím si k tomu dodat, že vize, že někdo je povinen podnikat tak skvěle, že je připravený na dvě vlny bezprecedentní pandemie, která přišla po stu letech na svět, mně připadne maličko přehnaná,“ zdůraznil.

Navíc je skeptický i k tomu, že opatření s druhým či třetím listopadovým dnem skončí. Zásadní problém tak mají podle něho skutečně obory jako turistika, restaurace i kanceláře. Pro ně je potřeba připravit nějaký souhrnější program, míní.

Dufek k dotazu na svůj recept na nejefektivnější kombinaci ekonomických nástrojů, které by pomohly všem, uvedl, že si nemyslí, že jde jen o potřebnou ekonomickou pomoc.

„Myslím si, že je potřeba to provázat i s dalšími systémy, který by tady měly být. Nárůst nemocných je tak mohutný, že si myslím, že budeme mít velké problémy, aby to zvládnul zdravotní systém. Je potřeba se připravit i na to, co bude po pandemii, protože svět už nebude stejný, jako byl,“ uvedl s tím, že vláda podle něho zaspala – programy měla mít schválené už před měsícem.

Nicméně aktuálně připravované programy i schválený letošní deficit, a i ten chystaný pro příští rok, je podle Dufka maximum, co se dá v této chvíli dělat. „Protože budou muset počkat, jak se pandemie bude vyvíjet, abychom mohli do podnikání pustit další peníze. A nejde to postavit na tom, že budeme pomáhat všem, protože za chvíli dojdou v rozpočtu peníze,“ zdůraznil.

Připomíná také, že se rozpočet propadá stále hlouběji do minusu, i když pořád platí, že Česká republika je na tom velice dobře. „Je tady i otázka toho, jak pomoci nezaměstnaným a jak je zapojit do pracovního procesu, což bude další ekonomická pomoc pro podnikání,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 mminutami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 19 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled