Odměny za práci v době koronaviru přijdou zdravotníkům během října, termín ale kritizuje část opozice

Nahrávám video
Odměny za práci v době koronaviru přijdou zdravotníkům během října, termín ale kritizuje velká část opozice
Zdroj: ČT24

Odměny za práci v době jarní epidemie koronaviru přijdou zdravotníkům v nemocnicích během října, potvrdil České televizi ministr Adam Vojtěch (za ANO). Termín ale kritizuje velká část opozice. Podle ní už měli mít lidé peníze na účtech. Stát plánuje do nemocnic poslat až jedenáct a půl miliardy.

Vrchní sestra Soňa Hájková patří mezi dvě stovky zdravotníků, kteří se na jaře v pražském Motole starali o pacienty s koronavirem. Od nemocnice už dostala odměnu v řádech desítek tisíc. „Odměna samozřejmě byla příjemná, ale nebyl to důvod, proč jsme to dělali,“ říká vrchní sestra na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol.

„Všichni dostávali stejné peníze, protože to bylo za to, že se pohybovali ve vysoce infekčním prostředí,“ upřesnil ředitel FN Motol Miloslav Ludvík.

Sestry a lékaři pracující na bývalých covidových jednotkách ale dostanou další prémie. A s nimi podle nedávného rozhodnutí vlády i drtivá většina ostatních sester a lékařů, kteří pracují v nemocnicích. Může jít až o 150 tisíc lidí. „Jedná se i o všechny, kterým byla narušena normální neuropsychická zátěž, protože nevěděli, jestli pacient proti nim má covid, nebo nemá covid,“ dodal předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Zatímco lékaři a sestry mají dostat 75 tisíc hrubého, nezdravotnickým pracovníkům vyplatí stát 30 tisíc. „Peníze by měly přijít zdravotníkům v říjnu, na začátku října tak, aby je dostali ve výplatě,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. A na dotaz, zda to není moc pozdě, půl roku po nejvyšším nasazení, ministr dodal: „Můžeme se bavit, že je to trochu pozdě, ale nejsou to úplně malé peníze.“

Podle šéfa ODS a místopředsedy sněmovny Petra Fialy ale od lidí z nemocnic zaslechli, že odměny nedostali vůbec anebo hrozně malé. „Já bych si přál, aby konečně zdravotníci dostali to, co jim bylo slibováno,“ dodal Fiala.

„Na mě se obracely jak zdravotní sestry, tak právě nezdravotnický personál, že nedostaly vůbec nic nebo směšné odměny v řádu desítek korun,“ uvedl také předseda strany a poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle ředitele brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimila Vajdáka ale odměny přicházejí v pravou chvíli.  Na odměnu se tak těší například i staniční sestra Eva Wenzelová. Také ona se ve fakultní nemocnici starala o pacienty s covidem-19. „Bude to dobrá odměna pro personál, který z ničeho vlastně vybudoval to, co vybudoval, a postaral se tady o pacienty, kteří tady byli,“ říká.

Soukromí lékaři, kteří také často byli v první linii, mají dostat peníze navíc od pojišťoven. Mnohem víc by ale uvítali, kdyby jim stát na tři měsíce odpustil část sociálního pojištění za zaměstnance. Na rozdíl od jiných malých soukromých podnikatelů na to však nemají nárok.

„Pro nás by bylo finančně výhodnější, kdyby nám stát odpustil sociální pojištění a nevydával kompenzační vyhlášku,“ vysvětluje první místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček.

Ministr zdravotnictví je ochotný o odpuštění pojistného jednat. V září se kvůli tomu chce sejít se zástupci sněmovních stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...