Novorozenec se nakazil koronavirem už v těle matky. Vědci popsali první takový případ

Lékaři ve Francii popsali první prokázaný případ, kdy se covid-19 přenesl z těhotné ženy na dítě v její děloze. Jde o jediný případ z mnoha zdokumentovaných těhotenství nakažených žen.

Několik dní po porodu se u novorozeného chlapce objevily v mozku záněty; tento stav vznikl poté, co virus pronikl placentou a dítě infikoval ještě před porodem. V současné době se podle lékařů, kteří se o dítě starají, jeho stav výrazně zlepšil.

Tento případ vědci popsali v odborném časopise Nature Communications. Již v minulosti se objevilo několik dětí, které měly po porodu nákazu covidem-19, ale až doposud nebylo zcela jasné, zda se nakazily až při/po porodu, anebo jestli k infekci došlo už v době těhotenství. V tomto případě jsou si ale jistí.

„Bohužel tady nemáme žádné pochybnosti,“ uvedl pediatr Daniele De Luca z pařížské nemocnice Antoina Béclèra. „Lékaři by měli vědět, že se to může stát. Je jasné, že to není časté, ale určitě se to stát může a musíme s tím v klinické praxi počítat,“ dodal lékař.

První případ

Ve Velké Británii, jež patří k nejvíce covidem zasaženým zemím, proběhl nedávno výzkum, který zkoumal všech 244 dětí, jež se narodily matkám s touto nemocí. U 95 procent se nenašlo ani stopy po přítomnosti viru a děti byly ve velmi podobném stavu jako ty narozené zdravým matkám.

Ve francouzském případě přijali třiadvacetiletou rodičku do nemocnice 24. března s horečkou a silným kašlem. Koronavirem se nakazila ve třetím trimestru těhotenství, testy nemoc prokázaly krátce po její hospitalizaci.

Tři dny poté začaly přístroje ukazovat, že se dítě nevyvíjí normálně, a lékaři raději provedli předčasný porod císařským řezem. Dítě pak bylo umístěno na jednotku intenzivní péče, kde ho vědci a lékaři detailně studovali.

Lékaři v jeho krvi i jeho dalších tělesných tekutinách odhalili infekci covidem-19, ale žádné další bakteriální ani virové infekce. Další detailní testy pak prokázaly, že virus se dostal do dítěte z krve matky v placentě.

Je možné, že se totéž stalo už u více případů v minulosti, ale velmi špatně se to prokazuje. „Nepodařilo se to dokázat, protože pro to potřebujeme velké množství vzorků,“ uvedl De Luca. „Je potřeba krev matky, novorozence, pupeční šňůra, placenta, plodová voda – a v době pandemie je opravdu náročné tohle všechno sehnat a analyzovat.“

V tomto případě ale dost času i příležitostí pro studium bylo. Lékaři našli nejvyšší koncentrace viru v placentě – což očekávali. Právě tento orgán je totiž velmi bohatý na receptory, které virus využívá k tomu, aby pronikl do lidských buněk; stejné receptory se nacházejí také v lidských plicích.

Vývoj případu

Zpočátku vypadalo dítě zdravé a vyvíjelo se normálně. Třetí den po porodu se ale začal jeho zdravotní stav zhoršovat a hůře se také krmilo. Začaly se u něj objevovat svalové křeče: trhalo kvůli nim hlavou a krčkem a také propínalo záda. Podobné příznaky se objevují například u zánětu mozkových blan.

Lékaři proto zkontrolovali jeho mozek pomocí magnetické rezonance a zjistili, že se v něm objevila takzvaná glióza, tedy zmnožení gliových buněk. Tento stav je spojený s poškozením nervové tkáně, glie totiž tvoří podporu neuronům a mohou pomáhat v hojení a opravných procesech mozku.

Lékaři se potýkali s tím, že nevěděli, jak přesně chlapce léčit. Při jeho narození totiž ještě neexistovaly žádné procedury, jak k takovým případům přistupovat – šlo o první takový případ. Zvažovalo se nasazení remdesiviru, který byl v té době ještě použitelný jen v experimentálním režimu. Ale protože se dítě rychle zotavovalo samo, nakonec to nebylo zapotřebí.

Lékaři tedy nevyužili žádnou speciální léčbu a stav dítěte se stejně zlepšoval. Poslední mozkové skeny ukázaly, že se jejich hodnoty vrátily téměř k normálu. „Můžete vždycky vidět sklenici jako poloplnou nebo poloprázdnou. Ta špatná novinka je, virus napadl dítě, infikoval ho a způsobil u něj příznaky. Dobrá zpráva je, že se dítě nakonec vyléčilo, je teď klinicky v pořádku,“ komentoval výsledky Da Luca.

Těhotné ženy by to podle něj mělo spíše uklidnit. „Těhotenství je velmi kontrolovaný proces, a když se vám něco takového přihodí, dá se i to kontrolovat. Ve většině případů to dítě nijak nepoškodí. Můžeme udělat spoustu věcí, ale rozhodně nesmíme zavřít oči a předstírat, že se něco takového nemůže nikdy stát,“ dodal.

Upozorňuje ale, že to neznamená, že by na sebe neměly těhotné ženy v době pandemie dávat pozor – mýt si ruce a vyvarovat se rizik infekce je podle něj zcela logické chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 5 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 22 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.