Novorozenec se nakazil koronavirem už v těle matky. Vědci popsali první takový případ

Lékaři ve Francii popsali první prokázaný případ, kdy se covid-19 přenesl z těhotné ženy na dítě v její děloze. Jde o jediný případ z mnoha zdokumentovaných těhotenství nakažených žen.

Několik dní po porodu se u novorozeného chlapce objevily v mozku záněty; tento stav vznikl poté, co virus pronikl placentou a dítě infikoval ještě před porodem. V současné době se podle lékařů, kteří se o dítě starají, jeho stav výrazně zlepšil.

Tento případ vědci popsali v odborném časopise Nature Communications. Již v minulosti se objevilo několik dětí, které měly po porodu nákazu covidem-19, ale až doposud nebylo zcela jasné, zda se nakazily až při/po porodu, anebo jestli k infekci došlo už v době těhotenství. V tomto případě jsou si ale jistí.

„Bohužel tady nemáme žádné pochybnosti,“ uvedl pediatr Daniele De Luca z pařížské nemocnice Antoina Béclèra. „Lékaři by měli vědět, že se to může stát. Je jasné, že to není časté, ale určitě se to stát může a musíme s tím v klinické praxi počítat,“ dodal lékař.

První případ

Ve Velké Británii, jež patří k nejvíce covidem zasaženým zemím, proběhl nedávno výzkum, který zkoumal všech 244 dětí, jež se narodily matkám s touto nemocí. U 95 procent se nenašlo ani stopy po přítomnosti viru a děti byly ve velmi podobném stavu jako ty narozené zdravým matkám.

Ve francouzském případě přijali třiadvacetiletou rodičku do nemocnice 24. března s horečkou a silným kašlem. Koronavirem se nakazila ve třetím trimestru těhotenství, testy nemoc prokázaly krátce po její hospitalizaci.

Tři dny poté začaly přístroje ukazovat, že se dítě nevyvíjí normálně, a lékaři raději provedli předčasný porod císařským řezem. Dítě pak bylo umístěno na jednotku intenzivní péče, kde ho vědci a lékaři detailně studovali.

Lékaři v jeho krvi i jeho dalších tělesných tekutinách odhalili infekci covidem-19, ale žádné další bakteriální ani virové infekce. Další detailní testy pak prokázaly, že virus se dostal do dítěte z krve matky v placentě.

Je možné, že se totéž stalo už u více případů v minulosti, ale velmi špatně se to prokazuje. „Nepodařilo se to dokázat, protože pro to potřebujeme velké množství vzorků,“ uvedl De Luca. „Je potřeba krev matky, novorozence, pupeční šňůra, placenta, plodová voda – a v době pandemie je opravdu náročné tohle všechno sehnat a analyzovat.“

V tomto případě ale dost času i příležitostí pro studium bylo. Lékaři našli nejvyšší koncentrace viru v placentě – což očekávali. Právě tento orgán je totiž velmi bohatý na receptory, které virus využívá k tomu, aby pronikl do lidských buněk; stejné receptory se nacházejí také v lidských plicích.

Vývoj případu

Zpočátku vypadalo dítě zdravé a vyvíjelo se normálně. Třetí den po porodu se ale začal jeho zdravotní stav zhoršovat a hůře se také krmilo. Začaly se u něj objevovat svalové křeče: trhalo kvůli nim hlavou a krčkem a také propínalo záda. Podobné příznaky se objevují například u zánětu mozkových blan.

Lékaři proto zkontrolovali jeho mozek pomocí magnetické rezonance a zjistili, že se v něm objevila takzvaná glióza, tedy zmnožení gliových buněk. Tento stav je spojený s poškozením nervové tkáně, glie totiž tvoří podporu neuronům a mohou pomáhat v hojení a opravných procesech mozku.

Lékaři se potýkali s tím, že nevěděli, jak přesně chlapce léčit. Při jeho narození totiž ještě neexistovaly žádné procedury, jak k takovým případům přistupovat – šlo o první takový případ. Zvažovalo se nasazení remdesiviru, který byl v té době ještě použitelný jen v experimentálním režimu. Ale protože se dítě rychle zotavovalo samo, nakonec to nebylo zapotřebí.

Lékaři tedy nevyužili žádnou speciální léčbu a stav dítěte se stejně zlepšoval. Poslední mozkové skeny ukázaly, že se jejich hodnoty vrátily téměř k normálu. „Můžete vždycky vidět sklenici jako poloplnou nebo poloprázdnou. Ta špatná novinka je, virus napadl dítě, infikoval ho a způsobil u něj příznaky. Dobrá zpráva je, že se dítě nakonec vyléčilo, je teď klinicky v pořádku,“ komentoval výsledky Da Luca.

Těhotné ženy by to podle něj mělo spíše uklidnit. „Těhotenství je velmi kontrolovaný proces, a když se vám něco takového přihodí, dá se i to kontrolovat. Ve většině případů to dítě nijak nepoškodí. Můžeme udělat spoustu věcí, ale rozhodně nesmíme zavřít oči a předstírat, že se něco takového nemůže nikdy stát,“ dodal.

Upozorňuje ale, že to neznamená, že by na sebe neměly těhotné ženy v době pandemie dávat pozor – mýt si ruce a vyvarovat se rizik infekce je podle něj zcela logické chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...