Novorozenec se nakazil koronavirem už v těle matky. Vědci popsali první takový případ

Lékaři ve Francii popsali první prokázaný případ, kdy se covid-19 přenesl z těhotné ženy na dítě v její děloze. Jde o jediný případ z mnoha zdokumentovaných těhotenství nakažených žen.

Několik dní po porodu se u novorozeného chlapce objevily v mozku záněty; tento stav vznikl poté, co virus pronikl placentou a dítě infikoval ještě před porodem. V současné době se podle lékařů, kteří se o dítě starají, jeho stav výrazně zlepšil.

Tento případ vědci popsali v odborném časopise Nature Communications. Již v minulosti se objevilo několik dětí, které měly po porodu nákazu covidem-19, ale až doposud nebylo zcela jasné, zda se nakazily až při/po porodu, anebo jestli k infekci došlo už v době těhotenství. V tomto případě jsou si ale jistí.

„Bohužel tady nemáme žádné pochybnosti,“ uvedl pediatr Daniele De Luca z pařížské nemocnice Antoina Béclèra. „Lékaři by měli vědět, že se to může stát. Je jasné, že to není časté, ale určitě se to stát může a musíme s tím v klinické praxi počítat,“ dodal lékař.

První případ

Ve Velké Británii, jež patří k nejvíce covidem zasaženým zemím, proběhl nedávno výzkum, který zkoumal všech 244 dětí, jež se narodily matkám s touto nemocí. U 95 procent se nenašlo ani stopy po přítomnosti viru a děti byly ve velmi podobném stavu jako ty narozené zdravým matkám.

Ve francouzském případě přijali třiadvacetiletou rodičku do nemocnice 24. března s horečkou a silným kašlem. Koronavirem se nakazila ve třetím trimestru těhotenství, testy nemoc prokázaly krátce po její hospitalizaci.

Tři dny poté začaly přístroje ukazovat, že se dítě nevyvíjí normálně, a lékaři raději provedli předčasný porod císařským řezem. Dítě pak bylo umístěno na jednotku intenzivní péče, kde ho vědci a lékaři detailně studovali.

Lékaři v jeho krvi i jeho dalších tělesných tekutinách odhalili infekci covidem-19, ale žádné další bakteriální ani virové infekce. Další detailní testy pak prokázaly, že virus se dostal do dítěte z krve matky v placentě.

Je možné, že se totéž stalo už u více případů v minulosti, ale velmi špatně se to prokazuje. „Nepodařilo se to dokázat, protože pro to potřebujeme velké množství vzorků,“ uvedl De Luca. „Je potřeba krev matky, novorozence, pupeční šňůra, placenta, plodová voda – a v době pandemie je opravdu náročné tohle všechno sehnat a analyzovat.“

V tomto případě ale dost času i příležitostí pro studium bylo. Lékaři našli nejvyšší koncentrace viru v placentě – což očekávali. Právě tento orgán je totiž velmi bohatý na receptory, které virus využívá k tomu, aby pronikl do lidských buněk; stejné receptory se nacházejí také v lidských plicích.

Vývoj případu

Zpočátku vypadalo dítě zdravé a vyvíjelo se normálně. Třetí den po porodu se ale začal jeho zdravotní stav zhoršovat a hůře se také krmilo. Začaly se u něj objevovat svalové křeče: trhalo kvůli nim hlavou a krčkem a také propínalo záda. Podobné příznaky se objevují například u zánětu mozkových blan.

Lékaři proto zkontrolovali jeho mozek pomocí magnetické rezonance a zjistili, že se v něm objevila takzvaná glióza, tedy zmnožení gliových buněk. Tento stav je spojený s poškozením nervové tkáně, glie totiž tvoří podporu neuronům a mohou pomáhat v hojení a opravných procesech mozku.

Lékaři se potýkali s tím, že nevěděli, jak přesně chlapce léčit. Při jeho narození totiž ještě neexistovaly žádné procedury, jak k takovým případům přistupovat – šlo o první takový případ. Zvažovalo se nasazení remdesiviru, který byl v té době ještě použitelný jen v experimentálním režimu. Ale protože se dítě rychle zotavovalo samo, nakonec to nebylo zapotřebí.

Lékaři tedy nevyužili žádnou speciální léčbu a stav dítěte se stejně zlepšoval. Poslední mozkové skeny ukázaly, že se jejich hodnoty vrátily téměř k normálu. „Můžete vždycky vidět sklenici jako poloplnou nebo poloprázdnou. Ta špatná novinka je, virus napadl dítě, infikoval ho a způsobil u něj příznaky. Dobrá zpráva je, že se dítě nakonec vyléčilo, je teď klinicky v pořádku,“ komentoval výsledky Da Luca.

Těhotné ženy by to podle něj mělo spíše uklidnit. „Těhotenství je velmi kontrolovaný proces, a když se vám něco takového přihodí, dá se i to kontrolovat. Ve většině případů to dítě nijak nepoškodí. Můžeme udělat spoustu věcí, ale rozhodně nesmíme zavřít oči a předstírat, že se něco takového nemůže nikdy stát,“ dodal.

Upozorňuje ale, že to neznamená, že by na sebe neměly těhotné ženy v době pandemie dávat pozor – mýt si ruce a vyvarovat se rizik infekce je podle něj zcela logické chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 5 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...