Kouření v těhotenství dvojnásobně zvyšuje pravděpodobnost náhlého úmrtí kojenců

Syndrom náhlého úmrtí kojenců je stav, kdy dítě přestane dýchat a pokud není zahájena okamžitá resuscitace, dochází k úmrtí. Má zřejmě více příčin, už dlouho se spekuluje o tom, že jednou z těch důležitějších je kouření matky během těhotenství. Nyní to lékaři na základě rozsáhlé studie, do které byla zahrnuta data dvaceti milionů narozených dětí, potvrdili.

Výzkum proběhl ve spolupráci mezi Children's Research Institute ze Seattlu a datovými experty. Díky obrovskému množství údajů, které mohli vědci analyzovat, získali přesvědčivé důkazy o tom, jak silné negativní vlivy kouření na vývoj plodu a zdraví dětí má.

Stačí i minimální množství vykouřených cigaret, aby stoupala možnost, že dítě náhle a neočekávaně zemře. I jedna cigareta denně zdvojnásobuje pravděpodobnost, že u dítěte dojde k syndromu náhlého a neočekávaného úmrtí (SUID). U žen, které za den vykouří jednu až dvacet cigaret, pravděpodobnost vzniku SUID roste o 0,07 procenta s každou cigaretou navíc, varuje studie.

„Díky těmto informacím mohou lékaři lépe radit těhotným ženám ohledně jejich kuřáckých návyků. Nyní mají podložené, jaké množství vykouřených cigaret má dopad na vyšší riziko SUID,“ uvedla hlavní autorka práce Tatiana Andersonová.

„Je to podobné jako kampaně, které poučovaly rodiče o důležitosti polohy dítěte ve spánku. Ty vedly k padesátiprocentnímu snížení úmrtí na syndrom neočekávaného úmrtí kojenců. Doufáme, že kvalitní informace o těchto rizicích pomohou snížit počet úmrtí dětí,“ dodala Andersonová.

Pokud by v průběhu těhotenství nekouřila žádná Američanka, zachránilo by to podle studie nejméně osm stovek dětských životů ročně. Na syndrom náhlého a neočekávaného úmrtí kojenců ročně jen ve Spojených státech umírá asi 3700 dětí.

Analýza chování milionů Američanek

Aby lékaři lépe porozuměli tomu, jak kouření souvisí s hrozbou náhlého úmrtí kojenců, použili počítačové modely pro analýzu kuřaček, které porodily v USA v letech 2007 až 2011. Za tu dobu se narodilo přes 20 milionů dětí, kvůli syndromu náhlého a neočekávaného úmrtí zemřelo kolem 19 tisíc dětí.

Modely využily nejmodernější umělou inteligenci, která byla schopná v takto obrovském vzorku srovnávat různé typy dat a hledat v nich souvislosti.

Kouření matky v průběhu těhotenství se ukázalo jako velmi silný signál, podle něhož se dalo předvídat, že k úmrtí dítěte dojde. Vědci také studovali, jakou roli hraje omezení kouření v průběhu těhotenství – tedy, zda má smysl těhotným doporučovat, aby s kouřením přestaly.

Ukázalo se, že u žen, které dokázaly během prvního trimestru omezit množství vykouřených cigaret o třetinu, poklesla pravděpodobnost úmrtí dítěte o 12 procent. U žen, jež přestaly kouřit úplně, klesla tato hrozba dokonce o 23 procent.

Negativní dopad má i kouření před otěhotněním. Pokud žena kouřila tři měsíce před početím, ale hned na začátku těhotenství přestala, stále byla výrazně vyšší pravděpodobnost, že její dítě postihne syndrom náhlého úmrtí, než tomu bylo u nekuřaček. 

Podle Tatiany Andersonové by mělo být hlavním poselstvím výzkumu doporučení, aby ženy přestaly kouřit výraznou dobu před tím, než se rozhodnou otěhotnět.