Slabé, zapomnětlivé, neobratné. Vědci našli souvislost mezi kouřením matek a dětskou obrnou

Vědci, kteří studovali mechanismy způsobující buněčnou smrt, potvrdili souvislost mezi kouřením matek a mozkovou obrnou, nejčastějším vývojovou poruchou v dětském věku.

Když se vznikajícímu mozku nedostává kyslíku a krve, je důsledkem hypoxie - a ta zhoršuje kvalitu mitochondrií. V důsledku to vede k tomu, že v mozku dítěte dochází častěji k buněčné smrti, zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za pohyb a paměť. Autoři nové práce pocházejí z Austrálie, kde mozkovou obrnou trpí přes 34 000 osob.

„Tím, že jsme rozpoznali mechanismus, budeme teď schopnější najít účinnější léčebné strategie a tím zlepšíme neurologický stav dětí kouřících matek,“ uvedla doktorka Hui Chenová z University of Technology v Sydney, který výzkum vedl.

Nahrávám video
Reportáž: V českých restauracích začal platit zákaz kouření
Zdroj: ČT24

Podle výsledků této práce by kuřačky měly s tabákem skončit dostatečně včas předtím, než začnou vůbec uvažovat o těhotenství. „Podle toho, co zatím pozorujeme, bylo by pro ženy dobré, aby přestaly kouřit několik let až měsíců předtím, než otěhotní. Kouření totiž ovlivňuje kvalitu jejich vajíček i předtím, než jsou vůbec oplodněna,“ uvedla Chenová.

Nešikovní, zapomětliví, slabí

Vědci pracovali na myších, s jejich pomocí vytvořili matematický model, který ukazuje, jak kouření matek u savců ovlivňuje funkci buněk zodpovědných za zásobování těla během biologických procesů.

Výzkum ukázal, že myšata s vysokou úrovní stresu v mozku mají mnohem častěji funkční poruchy. „Zjistili jsme, že mláďata kouřících matek jsou v dospělosti méně obratná, mají slabší končetiny a jsou úzkostlivější. Kromě toho mají i horší paměť, což může ovlivňovat jejich schopnost učit se,“ popsali vědci.

Výzkum sice proběhl jen na myších, ale veškeré fyziologické procesy, které vědci zkoumali, jsou u lidí i myší obdobné, takže není důvod, aby se to projevovalo u lidí a myší jinak. Výzkum se nyní zaměří na to, jak by šlo pomocí nějaké terapie tento konkrétní problém řešit – když je nyní známá jeho příčina, mělo by být řešení snazší dříve než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 9 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 9 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 11 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...