Slabé, zapomnětlivé, neobratné. Vědci našli souvislost mezi kouřením matek a dětskou obrnou

Vědci, kteří studovali mechanismy způsobující buněčnou smrt, potvrdili souvislost mezi kouřením matek a mozkovou obrnou, nejčastějším vývojovou poruchou v dětském věku.

Když se vznikajícímu mozku nedostává kyslíku a krve, je důsledkem hypoxie - a ta zhoršuje kvalitu mitochondrií. V důsledku to vede k tomu, že v mozku dítěte dochází častěji k buněčné smrti, zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za pohyb a paměť. Autoři nové práce pocházejí z Austrálie, kde mozkovou obrnou trpí přes 34 000 osob.

„Tím, že jsme rozpoznali mechanismus, budeme teď schopnější najít účinnější léčebné strategie a tím zlepšíme neurologický stav dětí kouřících matek,“ uvedla doktorka Hui Chenová z University of Technology v Sydney, který výzkum vedl.

Nahrávám video

Podle výsledků této práce by kuřačky měly s tabákem skončit dostatečně včas předtím, než začnou vůbec uvažovat o těhotenství. „Podle toho, co zatím pozorujeme, bylo by pro ženy dobré, aby přestaly kouřit několik let až měsíců předtím, než otěhotní. Kouření totiž ovlivňuje kvalitu jejich vajíček i předtím, než jsou vůbec oplodněna,“ uvedla Chenová.

Nešikovní, zapomětliví, slabí

Vědci pracovali na myších, s jejich pomocí vytvořili matematický model, který ukazuje, jak kouření matek u savců ovlivňuje funkci buněk zodpovědných za zásobování těla během biologických procesů.

Výzkum ukázal, že myšata s vysokou úrovní stresu v mozku mají mnohem častěji funkční poruchy. „Zjistili jsme, že mláďata kouřících matek jsou v dospělosti méně obratná, mají slabší končetiny a jsou úzkostlivější. Kromě toho mají i horší paměť, což může ovlivňovat jejich schopnost učit se,“ popsali vědci.

Výzkum sice proběhl jen na myších, ale veškeré fyziologické procesy, které vědci zkoumali, jsou u lidí i myší obdobné, takže není důvod, aby se to projevovalo u lidí a myší jinak. Výzkum se nyní zaměří na to, jak by šlo pomocí nějaké terapie tento konkrétní problém řešit – když je nyní známá jeho příčina, mělo by být řešení snazší dříve než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 9 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 16 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...