Slabé, zapomnětlivé, neobratné. Vědci našli souvislost mezi kouřením matek a dětskou obrnou

Vědci, kteří studovali mechanismy způsobující buněčnou smrt, potvrdili souvislost mezi kouřením matek a mozkovou obrnou, nejčastějším vývojovou poruchou v dětském věku.

Když se vznikajícímu mozku nedostává kyslíku a krve, je důsledkem hypoxie - a ta zhoršuje kvalitu mitochondrií. V důsledku to vede k tomu, že v mozku dítěte dochází častěji k buněčné smrti, zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za pohyb a paměť. Autoři nové práce pocházejí z Austrálie, kde mozkovou obrnou trpí přes 34 000 osob.

„Tím, že jsme rozpoznali mechanismus, budeme teď schopnější najít účinnější léčebné strategie a tím zlepšíme neurologický stav dětí kouřících matek,“ uvedla doktorka Hui Chenová z University of Technology v Sydney, který výzkum vedl.

Nahrávám video

Podle výsledků této práce by kuřačky měly s tabákem skončit dostatečně včas předtím, než začnou vůbec uvažovat o těhotenství. „Podle toho, co zatím pozorujeme, bylo by pro ženy dobré, aby přestaly kouřit několik let až měsíců předtím, než otěhotní. Kouření totiž ovlivňuje kvalitu jejich vajíček i předtím, než jsou vůbec oplodněna,“ uvedla Chenová.

Nešikovní, zapomětliví, slabí

Vědci pracovali na myších, s jejich pomocí vytvořili matematický model, který ukazuje, jak kouření matek u savců ovlivňuje funkci buněk zodpovědných za zásobování těla během biologických procesů.

Výzkum ukázal, že myšata s vysokou úrovní stresu v mozku mají mnohem častěji funkční poruchy. „Zjistili jsme, že mláďata kouřících matek jsou v dospělosti méně obratná, mají slabší končetiny a jsou úzkostlivější. Kromě toho mají i horší paměť, což může ovlivňovat jejich schopnost učit se,“ popsali vědci.

Výzkum sice proběhl jen na myších, ale veškeré fyziologické procesy, které vědci zkoumali, jsou u lidí i myší obdobné, takže není důvod, aby se to projevovalo u lidí a myší jinak. Výzkum se nyní zaměří na to, jak by šlo pomocí nějaké terapie tento konkrétní problém řešit – když je nyní známá jeho příčina, mělo by být řešení snazší dříve než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 27 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 18 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...