Koronavirus útočí na důležité buňky v nose, popsali vědci

Nový koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.

Vědci provedli studii na základě dat z genomů lidí a myší. Zjistili, že určité buňky v zadní části nosu obsahují specificky tvarované proteiny, na které koronavirus cílí při vpádu do organismu. Infikování těchto buněk by mohlo přímo či nepřímo vést ke změně citlivosti čichu, uvedli vědci ve studii zveřejněné o víkendu.

Lékaři na celém světě hovořili o dosud neověřených případech pacientů s nemocí COVID-19, kteří náhle a nevysvětlitelně zcela nebo částečně přišli o čich a chuť. Tento stav, známý v lékařství jako anosmie, potažmo dysgeusie, jsou významnými příznaky spojovanými s pandemií, uvedla Americká akademie otolaryngologie.

Ztráta čichu jako příznak nemoci

Organizace se sídlem v Alexandrii ve státě Virginie navrhuje, aby byly tyto příznaky zařazeny na seznam sledovaných projevů možné koronavirové nákazy. Lidé, kteří mají tyto příznaky, aniž by je dokázali vysvětlit jinými příčinami, by měli uvažovat o své izolaci a nechat se otestovat, doporučují američtí experti. Totéž radí i někteří čeští lékaři.

Ke ztrátě čichu může vést zánět nosní dutiny vyvolaný infekcí, domnívají se David Brann a Sandeep Robert Datta z katedry neurobiologie lékařské fakulty Harvardovy univerzity. Podle vědců je ale také možné, že virus napadá a poškozuje buňky v nosní epitelové tkáni, která je důležitá pro normální funkčnost čichu.

Odhalování příčiny ztráty smyslů má významné důsledky pro podpůrnou diagnostiku a určování účinků nemoci, zdůrazňují vědci. „Kromě toho pacienti s nepolevující čichovou dysfunkcí jsou vystaveni riziku výživových nedostatků nebo zranění v důsledku neschopnosti cítit ‚nebezpečné‘ pachy jako kouř, plyn či zkažené jídlo a mohou se u nich rozvinout duševní poruchy, zejména deprese,“ varují američtí odborníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 9 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 10 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...