Ostravští vědci chtějí odhalovat poškození očí diabetiků. Využijí neuronové sítě

Poškozené oči má každý desátý pacient s cukrovkou. Odhalit včas takzvanou diabetickou retinopatii i bez návštěvy očního lékaře má pomoci nový nástroj, který využívá počítačovou neuronovou síť a matematicko-statistické metody.

Aby člověk s tímto problémem nepřišel o zrak úplně, musí se na něj přijít co nejdříve. Jen tak je možná další včasná diagnostika a také co nejrychlejší nasazení účinné léčby. Ta sice existuje, ale když se nepoužije včas, je k ničemu.

Vzhledem k masivnímu počtu osob, které v Česku i ve světě diabetem trpí, je podpora podobných vývojových projektů pro společnost důležitá. „A také pro ekonomiku,“ upozorňuje Petr Konvalinka z Technologické agentury ČR, která projekt vědců z Technické univerzity Ostrava a firmy Bonmedix Holding podpořila sumou více než 8,5 milionu korun.

Cukrovkou v tuzemsku trpí přes milion lidí, každoročně jich přibývá zhruba třicet tisíc. Nejčastěji ji zachytí jako první praktický lékař, lékař diabetolog nebo internista, kterých je v Česku dohromady přes 6800. „V každé této ordinaci dochází k primárnímu záchytu cukrovky a k jejímu průběžnému monitoringu. Jedná se o ideální místo, kde vyšetření sítnice za pomoci našeho přístroje je možné provádět,“ uvedl vedoucí řešitelského týmu Petr Švrček.

Cílem výzkumu je podle lékaře prokázat schopnost systému automaticky vyhodnocovat patologie při diabetické retinopatii na obrazových záznamech vnitřní části oka. Nejdříve zkoumaný snímek oka vyhodnotí oční lékaři a určí nalezené patologie, poté se porovnávají s výsledky systému a případně upravují algoritmus. Na projektu spolupracují pracoviště z Polska, Slovenska, Izraele nebo Číny.

V letošním roce by podle Technologické agentury měl tento nástroj vstoupit do procesu certifikace jako zdravotnického prostředku, který je nutnou podmínkou uvedení do lékařské praxe.

V současné době není možné léčit diabetickou retinopatii pomocí léčiv – žádné přímé léky neexistují. V závislosti na stadiu nemoci se proto používají různá léčebná opatření: injekce léků do oka (takzvaná nitrooční injekce), ošetření postižených cév laserem nebo operativní zákrok (odstranění sklivce, vitrektomie). Je-li zároveň diagnostikován zákal čočky, pak lze původní čočku při operaci nahradit umělou. Za jistých okolností může být nutná i operace, jejímž účelem je snížení nitroočního tlaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 6 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 10 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 12 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...