Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.

Dopady mohou mít podle autorů zprávy poměrně velký vliv, protože je dnes nutné sníst dvojnásobné množství ovoce a zeleniny, aby člověk získal stejné množství minerálů jako před šedesáti lety. Týká se to i tak klíčových živin, jako je draslík, hořčík nebo měď. Problém je, že řada nutričních norem a doporučení stále ještě vychází ze starých čísel, což může znamenat, že lidé mohou trpět skrytým nedostatkem důležitých prvků i přesto, že dodržují dlouhodobě platná pravidla zdravého stravování.

Vědci varují zejména kvůli kontextu moderních přípravků na hubnutí, tedy léků na principu GLP-1. Data sice vycházejí z údajů o zemědělství Velké Británie, vzhledem k podobným technologiím se ale dají vztáhnout na úrodu v celé Evropě.

„Šedesát let jsme měřili potravinovou bezpečnost v kaloriích a tunách na hektar a podle těchto měřítek jsme si vedli pozoruhodně dobře. Ale tiše jsme vyprazdňovali to, co je uvnitř našich potravin,“ komentoval výsledky analytik Will Summers z Deep Science Ventures. A právě tady je podle něj důležitý nástup ozempicu a dalších podobných léků – protože tyto přípravky způsobují, že lidé méně jedí, začíná být důležitá kvalita každého jednoho sousta.

Nahrávám video

Půda se změnila

Výnosy obilovin na hektar vzrostly od 60. let o 215 procent a podvýživa v rozvojových zemích klesla z 35 procent na dvanáct. To jsou čísla, která vypadají pozitivně, ale současně je pravda, že stále asi dvě miliardy lidí trpí nedostatkem nejméně jednoho druhu živin.

V bohatých západních zemích je to zejména selen a kyselina listová. Právě selen je podle autorů dokumentu dobrým příkladem, protože mezi jeho spolehlivé zdroje patří celozrnné výrobky. Jenže vzhledem k poklesu nutriční hodnoty pšenice by dnes ženy musely podle analýzy sníst čtyři krajíce celozrnného chleba, aby získaly asi třetinu doporučeného denního příjmu selenu. V důsledku toho roste význam alternativních zdrojů selenu, jako jsou například para ořechy.

Nedostatek selenu přitom oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Podobně vážné důsledky má i nedostatek dalších klíčových zdrojů, jako je zinek, železo nebo draslík.

Zpráva zdůrazňuje, že lidstvo zná velmi dobře recept na to, jak obnovit zdravou a kvalitní půdu, která je základem zdravých potravin. Znamenalo by to ale návrat ke starším způsobům práce v zemědělství, kde by se méně využívala průmyslová hnojiva a půda měla více času na regeneraci. Tyto způsoby jsou sice účinné, ale dražší než moderní metody zemědělské práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 3 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 10 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
před 22 hhodinami

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
včera v 08:00‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
včera v 03:29‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.