Výzkum popsal protein, který by mohl být ukazatelem rizika cukrovky a rakoviny

Lékaři v lidské krvi rozpoznali protein, který by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty ohrožené cukrovkou a rakovinou. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají podle výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Vědci ze Švédska a Číny analyzovali dvě desetiletí zdravotních záznamů více než 4500 dospělých osob středního věku, kteří se účastnili studie ve švédském Malmö. Zjistili, že u osob s nejvyšší hladinou prostasinu byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít cukrovku, než u osob s nejnižší hladinou. Tito lidé měli také o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Podle autorů studie by se sledování hladiny prostasinu mohlo stát novým včasným varováním pro diabetes, ale také pro určení rizika úmrtí na rakovinu, zejména u lidí, kteří mají vysokou hladinu cukru v krvi.

Prostasin hraje v těle několik rolí, například reguluje krevní tlak. Už delší dobu se ví, že cukrovka druhého typu zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny, včetně nádorů slinivky břišní, jater, střev a dělohy, není zatím zcela jasné proč.

Autoři studie v článku, který zveřejnil odborný časopis Diabetologia, popisují, že účastníci výzkumu, kteří měli vysokou hladinu prostasinu, ale i cukru v krvi, měli i výrazně vyšší riziko úmrtí na rakovinu. „Těmto osobám by měla být věnována zvláštní pozornost,“ uvedli vědci.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Není jasné, jestli se vysoká hladina prostasinu podílí na vzniku onemocnění, anebo je pouze jeho biologickým ukazatelem a s rozvojem onemocnění se zvyšuje. Jednou z možností, kterou autoři naznačují, je, že hladina tohoto proteinu se zvyšuje ve snaze potlačit vysokou hladinu cukru v krvi, ale není schopna ji zastavit nebo zvrátit způsobené poškození.

Cukrovka a rakovina

„Vztah mezi cukrovkou a rakovinou je málo známý a tento protein by mohl poskytnout možnou souvislost mezi těmito dvěma stavy,“ uvedl hlavní autor studie Gunnar Engström z Lundské univerzity. „Nyní musíme prozkoumat, do jaké míry je prostasin v příčinné souvislosti s těmito onemocněními, nebo zda je cenným ukazatelem zvýšeného rizika nemoci,“ dodal Engström.

Podle vědce by lékaři díky prostasinu mohli identifikovat jedince se zvýšeným rizikem cukrovky a rakoviny a nabídnout jim preventivní opatření.

Data, na kterých jsou zjištění založená, ale výzkumníci získali pouze od lidí z jednoho města, a nemusí se proto vztahovat na širší populaci. Upozornili také na skutečnost, že hladinu prostasinu měřili ze zmražené krve odebrané pouze jednou. Ve studii také nebyli schopni rozlišovat mezi různými typy cukrovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 14 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 16 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...