Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.

Léky, které cílí na hormon GLP-1, přinesly revoluci do snah o hubnutí. Původně se přípravky, z nichž je nejznámější Ozempic, využívaly proti cukrovce, ale rychle se ukázalo, že navíc snižují chuť k jídlu – a začaly se tak masivně využívat v „průmyslu hubnutí“.

Podle mnoha studií opravdu fungují. Člověk, který je pravidelně užívá, přestává mít chuť na nezdravé potraviny, obecně nemá takový hlad, takže tato léčiva účinně snižují příjmovou stránku lidské energie. Tyto látky se zatím používají jen krátkou dobu, takže až doposud nebylo úplně jasné, co se stane, když lidé s těmito léky přestanou. Dostaví se také obávaný jo-jo efekt známý z diet, nebo si organismus návyky z doby užívání léku zapamatuje?

První menší studie, které se tím zabývaly, naznačovaly, že opravdu dochází k jo-jo efektu, ale tyto údaje nebyly moc spolehlivé, protože se týkaly jen malého množství lidí. Teď je tu konečně zpráva, která přináší důkazy přesvědčivé.

Rychlé přibírání

Vědci z Oxfordské univerzity prozkoumali tři desítky studií, které sledovaly asi deset tisíc lidí z celého světa po vysazení léků na obezitu. Zjistili, že lidé, kteří s Ozempicem a dalšími přípravky přestali, přibírali rychle váhu – a to dokonce rychleji než lidé, kteří nejprve zhubli pouze díky změně životního stylu, ale například přestali cvičit.

Zajímavé také je, že nejvíc se váha vracela těm, kdo brali ty nejmodernější a nejnovější látky tohoto druhu, tedy semaglutid a tirzepatid. U těch byla rychlost nabírání váhy téměř dvojnásobná.

„Tyto výsledky naznačují, že je třeba opatrnosti při krátkodobém užívání těchto léků bez komplexnějšího přístupu k regulaci hmotnosti,“ napsali autoři ve studii, která vyšla v odborném časopise The BMJ.

Detaily o studii

Výše popsané léky jsou v léčbě obezity velmi účinné, podle řady na výrobcích nezávislých výzkumů účinnější než dieta a cvičení. Což přináší sekundárně další prospěch – protože obezita zhoršuje cukrovku a kardiovaskulární potíže, dochází ke zlepšení i kardiovaskulárního zdraví u rizikových skupin.

Lékaři ale upozorňovali, že z principu toho, co se o obezitě ví a jak moc je to chronické onemocnění, se nedá očekávat, že by GLP-1 léky fungovaly „navždy“.

Přesně to ukázala studie – lidé, kteří přestali užívat léky proti obezitě, přibírali až půl kilogramu měsíčně a k původní hmotnosti se vraceli už za jeden a půl až dva roky. Naproti tomu ti, kteří shazovali váhu třeba cvičením, nabírali po přerušení jen čtvrt kila měsíčně.

„Tyto léky mění léčbu obezity a mohou vést k významnému úbytku hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že lidé mají tendenci po vysazení léku rychle přibírat na váze,“ shrnul hlavní autor studie Sam West. Podle něj ale nejde o selhání léku – výsledky spíše odrážejí povahu obezity a její dlouhodobé dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 1 hhodinou

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 19 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 20 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
včera v 10:49

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
včera v 06:00

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026
Načítání...