Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.

Léky, které cílí na hormon GLP-1, přinesly revoluci do snah o hubnutí. Původně se přípravky, z nichž je nejznámější Ozempic, využívaly proti cukrovce, ale rychle se ukázalo, že navíc snižují chuť k jídlu – a začaly se tak masivně využívat v „průmyslu hubnutí“.

Podle mnoha studií opravdu fungují. Člověk, který je pravidelně užívá, přestává mít chuť na nezdravé potraviny, obecně nemá takový hlad, takže tato léčiva účinně snižují příjmovou stránku lidské energie. Tyto látky se zatím používají jen krátkou dobu, takže až doposud nebylo úplně jasné, co se stane, když lidé s těmito léky přestanou. Dostaví se také obávaný jo-jo efekt známý z diet, nebo si organismus návyky z doby užívání léku zapamatuje?

První menší studie, které se tím zabývaly, naznačovaly, že opravdu dochází k jo-jo efektu, ale tyto údaje nebyly moc spolehlivé, protože se týkaly jen malého množství lidí. Teď je tu konečně zpráva, která přináší důkazy přesvědčivé.

Rychlé přibírání

Vědci z Oxfordské univerzity prozkoumali tři desítky studií, které sledovaly asi deset tisíc lidí z celého světa po vysazení léků na obezitu. Zjistili, že lidé, kteří s Ozempicem a dalšími přípravky přestali, přibírali rychle váhu – a to dokonce rychleji než lidé, kteří nejprve zhubli pouze díky změně životního stylu, ale například přestali cvičit.

Zajímavé také je, že nejvíc se váha vracela těm, kdo brali ty nejmodernější a nejnovější látky tohoto druhu, tedy semaglutid a tirzepatid. U těch byla rychlost nabírání váhy téměř dvojnásobná.

„Tyto výsledky naznačují, že je třeba opatrnosti při krátkodobém užívání těchto léků bez komplexnějšího přístupu k regulaci hmotnosti,“ napsali autoři ve studii, která vyšla v odborném časopise The BMJ.

Detaily o studii

Výše popsané léky jsou v léčbě obezity velmi účinné, podle řady na výrobcích nezávislých výzkumů účinnější než dieta a cvičení. Což přináší sekundárně další prospěch – protože obezita zhoršuje cukrovku a kardiovaskulární potíže, dochází ke zlepšení i kardiovaskulárního zdraví u rizikových skupin.

Lékaři ale upozorňovali, že z principu toho, co se o obezitě ví a jak moc je to chronické onemocnění, se nedá očekávat, že by GLP-1 léky fungovaly „navždy“.

Přesně to ukázala studie – lidé, kteří přestali užívat léky proti obezitě, přibírali až půl kilogramu měsíčně a k původní hmotnosti se vraceli už za jeden a půl až dva roky. Naproti tomu ti, kteří shazovali váhu třeba cvičením, nabírali po přerušení jen čtvrt kila měsíčně.

„Tyto léky mění léčbu obezity a mohou vést k významnému úbytku hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že lidé mají tendenci po vysazení léku rychle přibírat na váze,“ shrnul hlavní autor studie Sam West. Podle něj ale nejde o selhání léku – výsledky spíše odrážejí povahu obezity a její dlouhodobé dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...