Pražští vědci vyvinuli „český ozempic“. V mozku snižuje chuť k jídlu

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití by mohlo přispět k řešení rovnou dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby – obezity a Alzheimerovy choroby.

Neuropeptid CART se nachází přirozeně v lidském těle, kde je spojený v první řadě s regulací příjmu potravy. V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) teď ale vědci vytvořili jeho upravenou a vylepšenou verzi, která je stabilnější a účinnější. Potlačuje chuť k jídlu a také chrání mozek, protože snižuje nebezpečnost proteinu Tau spojeného s obávanou Alzheimerovou chorobou.

Badatelé novou látku otestovali v laboratoři nejprve na buňkách. A když se u nich prokázala účinnost, tak později i na zvířatech. A také tímto testem látka prošla, protože myši, které byly obézní a měly sklony k cukrovce, po jejím podání zhubly. A navíc se ukázalo, že se v jejich mozku také snížila patologie nebezpečného proteinu Tau, jednoho z hlavních příznaků Alzheimerovy choroby.

Jak to funguje

Upravená molekula je účinná díky takzvané lipidizaci. To znamená, že vědci na přirozený peptid CART navázali různé mastné kyseliny a zjistili, že v takovém případě látka dokáže překonat hematoencefalickou bariéru. To je v podstatě neprostupná zeď, která odděluje mozkovou tkáň od cévního systému. Mozek je pro organismus tak důležitý, že si ho chrání, jak jen může – bohužel pro lékaře ale až příliš, takže se do něj jen velmi složitě vpravují léky. Jenže popsaná molekula z ÚOCHB to dokáže.

„Zjistili jsme, že když lipidizovaný analog peptidu CART aplikujeme podkožně, pak dokáže projít do mozku, kde působí tak, že potlačuje chuť k jídlu. A v případě, že se podává dlouhodobě, má i neuoroprotektivní účinek. Mohl by proto fungovat při léčbě nebo prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje první autor studie Vilém Charvát.

Zázračná látka z Dánska

Poprvé vědci na peptid CART (neboli kokainem a amfetaminem regulovaný transkript) narazili roku 1981, oficiálně ho popsala roku 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk – ta stejná, která v současné době vyrábí přípravek Ozempic, který (ale na jiném principu) také umí účinně bojovat s obezitou. Ukázalo se, že látka je hojně zastoupená v hypothalamu, má relativně složitou strukturu a dosud se nepodařilo zjistit, na jaký receptor v organismu se váže. Odborníci se o to zatím snaží marně. To znamená, že vědci sice vědí, že látka funguje, ale zatím neví jak.

Popsat právě tohle si za svůj cíl zvolila i hlavní autorka aktuální studie z ÚOCHB Andrea Pačesová, která uvádí: „Máme v rukou potenciálně úspěšný antiobezitní lék, který, zdá se, také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Abychom tento potenciál dokázali rozvinout naplno, je třeba vědět, proč látka působí právě tímto způsobem. Pokud ovšem chceme popsat mechanismus účinku, musíme nejdřív rozklíčovat, jak se peptid do mozku dostává. Víme, že funguje, co zbývá, je najít ty správné receptory,“ vysvětluje badatelka.

Výzkum peptidů využitelných pro vývoj antiobezitních léků vede v ÚOCHB Lenka Maletínská. Už před pár lety se jí podařilo uzavřít licenční smlouvu na jednu nadějnou látku se společností Novo Nordisk. Ona sama dlouhodobě předpokládá, že takzvané anorexigenní peptidy, které snižují chuť k jídlu, bude možné využít také pro prevenci a léčbu neurodegenerativních nemocí. „Navzdory původním předpokladům už víme, že nové neurony vznikají i v dospělosti. Několik anorexigenních peptidů tenhle obnovný proces podporuje, a můžou tak napravit poškozenou mozkovou tkáň,“ říká Maletínská a dodává: „Pokud by se podařilo Alzheimerovu chorobu diagnostikovat včas, ve fázi, které se říká mírná kognitivní porucha, šance na vyléčení se jeví jako celkem vysoká.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 14 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 16 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 18 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 20 hhodinami
Načítání...