Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití by mohlo přispět k řešení rovnou dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby – obezity a Alzheimerovy choroby.
Neuropeptid CART se nachází přirozeně v lidském těle, kde je spojený v první řadě s regulací příjmu potravy. V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) teď ale vědci vytvořili jeho upravenou a vylepšenou verzi, která je stabilnější a účinnější. Potlačuje chuť k jídlu a také chrání mozek, protože snižuje nebezpečnost proteinu Tau spojeného s obávanou Alzheimerovou chorobou.
Badatelé novou látku otestovali v laboratoři nejprve na buňkách. A když se u nich prokázala účinnost, tak později i na zvířatech. A také tímto testem látka prošla, protože myši, které byly obézní a měly sklony k cukrovce, po jejím podání zhubly. A navíc se ukázalo, že se v jejich mozku také snížila patologie nebezpečného proteinu Tau, jednoho z hlavních příznaků Alzheimerovy choroby.
Jak to funguje
Upravená molekula je účinná díky takzvané lipidizaci. To znamená, že vědci na přirozený peptid CART navázali různé mastné kyseliny a zjistili, že v takovém případě látka dokáže překonat hematoencefalickou bariéru. To je v podstatě neprostupná zeď, která odděluje mozkovou tkáň od cévního systému. Mozek je pro organismus tak důležitý, že si ho chrání, jak jen může – bohužel pro lékaře ale až příliš, takže se do něj jen velmi složitě vpravují léky. Jenže popsaná molekula z ÚOCHB to dokáže.
„Zjistili jsme, že když lipidizovaný analog peptidu CART aplikujeme podkožně, pak dokáže projít do mozku, kde působí tak, že potlačuje chuť k jídlu. A v případě, že se podává dlouhodobě, má i neuoroprotektivní účinek. Mohl by proto fungovat při léčbě nebo prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje první autor studie Vilém Charvát.
Zázračná látka z Dánska
Poprvé vědci na peptid CART (neboli kokainem a amfetaminem regulovaný transkript) narazili roku 1981, oficiálně ho popsala roku 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk – ta stejná, která v současné době vyrábí přípravek Ozempic, který (ale na jiném principu) také umí účinně bojovat s obezitou. Ukázalo se, že látka je hojně zastoupená v hypothalamu, má relativně složitou strukturu a dosud se nepodařilo zjistit, na jaký receptor v organismu se váže. Odborníci se o to zatím snaží marně. To znamená, že vědci sice vědí, že látka funguje, ale zatím neví jak.
Popsat právě tohle si za svůj cíl zvolila i hlavní autorka aktuální studie z ÚOCHB Andrea Pačesová, která uvádí: „Máme v rukou potenciálně úspěšný antiobezitní lék, který, zdá se, také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Abychom tento potenciál dokázali rozvinout naplno, je třeba vědět, proč látka působí právě tímto způsobem. Pokud ovšem chceme popsat mechanismus účinku, musíme nejdřív rozklíčovat, jak se peptid do mozku dostává. Víme, že funguje, co zbývá, je najít ty správné receptory,“ vysvětluje badatelka.
Výzkum peptidů využitelných pro vývoj antiobezitních léků vede v ÚOCHB Lenka Maletínská. Už před pár lety se jí podařilo uzavřít licenční smlouvu na jednu nadějnou látku se společností Novo Nordisk. Ona sama dlouhodobě předpokládá, že takzvané anorexigenní peptidy, které snižují chuť k jídlu, bude možné využít také pro prevenci a léčbu neurodegenerativních nemocí. „Navzdory původním předpokladům už víme, že nové neurony vznikají i v dospělosti. Několik anorexigenních peptidů tenhle obnovný proces podporuje, a můžou tak napravit poškozenou mozkovou tkáň,“ říká Maletínská a dodává: „Pokud by se podařilo Alzheimerovu chorobu diagnostikovat včas, ve fázi, které se říká mírná kognitivní porucha, šance na vyléčení se jeví jako celkem vysoká.“
