Lékaři poprvé pomocí kmenových buněk zbavili ženu cukrovky

Nahrávám video
Události: Léčba cukrovky pomocí kmenových buněk
Zdroj: ČT24

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Už několik let se mezi vědci mluví o tom, že kmenové buňky by mohly „zatočit“ s cukrovkou. A teď se to opravdu povedlo. Odborný časopis Nature informoval o pětadvacetileté Číňance, která je nyní už více než rok po transplantaci kmenových buněk. A přestože předtím trpěla těžkou formou diabetu prvního typu, ani ne tři měsíce po zákroku začalo její tělo vyrábět inzulin, jako by byla zcela zdravá.

Žena z města Tchien-ťin, která chtěla zůstat v anonymitě, pro Nature popsala, že už může úplně ignorovat jakékoliv omezení ohledně jídla a že smí jíst cokoliv, aniž by jí to nějak škodilo. Včetně cukru. Vědci její případ, který znamená v dějinách medicíny přelom, popsali na konci září v odborném žurnálu Cell.

Kladivo na cukrovku

Čínští vědci už letos na jaře oznámili, že poprvé zbavili jednoho pacienta cukrovky druhého typu, což byl první krok pro současný výzkum. Postup byl stejný, byť jednodušší než nyní – lékaři dotyčnému transplantovali ostrůvky kmenových buněk z jeho vlastního těla. Vědci je ale ještě předtím přeprogramovali. Terapie zabrala téměř okamžitě – devětapadesátiletý muž od té doby nemusí užívat inzulin. To stejné se teď povedlo u náročnější léčby cukrovky prvního typu.

Kmenové buňky se testují pro léčbu diabetu už delší dobu, kdy se používají na transplantace zdravé od nějakého dárce. Tento proces je ale náročný, drahý a navíc tělo cizí buňky přirozeně odmítá, takže je nutné, aby příjemci dlouhodobě užívali léky potlačující imunitní systém. A to je dělá snadno zranitelnými vůči nejrůznějším nemocem. Také dárců není dostatek na to, aby mohli uspokojit poptávku, protože lidí s cukrovkou je aktuálně více než půl miliardy. Nová metoda umožňuje všechny tyto nedostatky zmírnit.

Kmenové buňky jsou základ všeho

Takzvané pluripotentní kmenové buňky jsou zjednodušeně řečeno jako vejce, ze kterého se může vylíhnout cokoli – od kolibříka po tyranosaura. Jde totiž u buňky, z nichž se dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Dají se také v laboratoři kultivovat neomezenou dobu, proto po nich „sahá“ čím dál více oborů medicíny. A to přes všechny výše popsané komplikace.

Čínští vědci využili několik různých postupů, aby vylepšili možnosti úpravy těchto buněk. Sami říkají, že je přeprogramovávají. Důležitou roli v tom hraje metoda vyvinutá na začátku tisíciletí v Japonsku. Po úspěšných testech nejprve na laboratorních miskách a pak i na zvířatech ji vyzkoušeli na člověku. Čínské ženě odborníci vpravili do břišních svalů asi 1,5 milionu těchto ostrůvků tkáně.

Trvalo jen necelé tři měsíce, než její tělo vylepšené o novou tkáň začalo vyrábět dostatek inzulinu, aby ho nemusela doplňovat injekcemi. Po dalším roce je prakticky zdravá, protože u ní nedochází k žádným výkyvům úrovně inzulinu, takže jí nekolísá glukóza v krvi. V podstatě je úplně zdravá a žije bez omezení jako zcela zdravý člověk, který cukrovkou nikdy netrpěl.

Ve studii byli ještě další dva lidé, od implantace buněk u nich rok uběhne letos v listopadu – následně budou zveřejněné i jejich výsledky. Pokud budou pozitivní, pak by se mělo ve výzkumu pokračovat, tentokrát už na větším počtu pokusných osob, možná až na dvou desítkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 9 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 12 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 14 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...