Lékaři poprvé pomocí kmenových buněk zbavili ženu cukrovky

5 minut
Události: Léčba cukrovky pomocí kmenových buněk
Zdroj: ČT24

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Už několik let se mezi vědci mluví o tom, že kmenové buňky by mohly „zatočit“ s cukrovkou. A teď se to opravdu povedlo. Odborný časopis Nature informoval o pětadvacetileté Číňance, která je nyní už více než rok po transplantaci kmenových buněk. A přestože předtím trpěla těžkou formou diabetu prvního typu, ani ne tři měsíce po zákroku začalo její tělo vyrábět inzulin, jako by byla zcela zdravá.

Žena z města Tchien-ťin, která chtěla zůstat v anonymitě, pro Nature popsala, že už může úplně ignorovat jakékoliv omezení ohledně jídla a že smí jíst cokoliv, aniž by jí to nějak škodilo. Včetně cukru. Vědci její případ, který znamená v dějinách medicíny přelom, popsali na konci září v odborném žurnálu Cell.

Kladivo na cukrovku

Čínští vědci už letos na jaře oznámili, že poprvé zbavili jednoho pacienta cukrovky druhého typu, což byl první krok pro současný výzkum. Postup byl stejný, byť jednodušší než nyní – lékaři dotyčnému transplantovali ostrůvky kmenových buněk z jeho vlastního těla. Vědci je ale ještě předtím přeprogramovali. Terapie zabrala téměř okamžitě – devětapadesátiletý muž od té doby nemusí užívat inzulin. To stejné se teď povedlo u náročnější léčby cukrovky prvního typu.

Kmenové buňky se testují pro léčbu diabetu už delší dobu, kdy se používají na transplantace zdravé od nějakého dárce. Tento proces je ale náročný, drahý a navíc tělo cizí buňky přirozeně odmítá, takže je nutné, aby příjemci dlouhodobě užívali léky potlačující imunitní systém. A to je dělá snadno zranitelnými vůči nejrůznějším nemocem. Také dárců není dostatek na to, aby mohli uspokojit poptávku, protože lidí s cukrovkou je aktuálně více než půl miliardy. Nová metoda umožňuje všechny tyto nedostatky zmírnit.

Kmenové buňky jsou základ všeho

Takzvané pluripotentní kmenové buňky jsou zjednodušeně řečeno jako vejce, ze kterého se může vylíhnout cokoli – od kolibříka po tyranosaura. Jde totiž u buňky, z nichž se dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Dají se také v laboratoři kultivovat neomezenou dobu, proto po nich „sahá“ čím dál více oborů medicíny. A to přes všechny výše popsané komplikace.

Čínští vědci využili několik různých postupů, aby vylepšili možnosti úpravy těchto buněk. Sami říkají, že je přeprogramovávají. Důležitou roli v tom hraje metoda vyvinutá na začátku tisíciletí v Japonsku. Po úspěšných testech nejprve na laboratorních miskách a pak i na zvířatech ji vyzkoušeli na člověku. Čínské ženě odborníci vpravili do břišních svalů asi 1,5 milionu těchto ostrůvků tkáně.

Trvalo jen necelé tři měsíce, než její tělo vylepšené o novou tkáň začalo vyrábět dostatek inzulinu, aby ho nemusela doplňovat injekcemi. Po dalším roce je prakticky zdravá, protože u ní nedochází k žádným výkyvům úrovně inzulinu, takže jí nekolísá glukóza v krvi. V podstatě je úplně zdravá a žije bez omezení jako zcela zdravý člověk, který cukrovkou nikdy netrpěl.

Ve studii byli ještě další dva lidé, od implantace buněk u nich rok uběhne letos v listopadu – následně budou zveřejněné i jejich výsledky. Pokud budou pozitivní, pak by se mělo ve výzkumu pokračovat, tentokrát už na větším počtu pokusných osob, možná až na dvou desítkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...