Lékaři poprvé pomocí kmenových buněk zbavili ženu cukrovky

Nahrávám video

Čínští vědci transplantovali mladé ženě trpící cukrovkou upravené kmenové buňky. A zákrok zabral – po roce od zákroku je pacientka zcela zdravá a už nemusí brát inzulin.

Už několik let se mezi vědci mluví o tom, že kmenové buňky by mohly „zatočit“ s cukrovkou. A teď se to opravdu povedlo. Odborný časopis Nature informoval o pětadvacetileté Číňance, která je nyní už více než rok po transplantaci kmenových buněk. A přestože předtím trpěla těžkou formou diabetu prvního typu, ani ne tři měsíce po zákroku začalo její tělo vyrábět inzulin, jako by byla zcela zdravá.

Žena z města Tchien-ťin, která chtěla zůstat v anonymitě, pro Nature popsala, že už může úplně ignorovat jakékoliv omezení ohledně jídla a že smí jíst cokoliv, aniž by jí to nějak škodilo. Včetně cukru. Vědci její případ, který znamená v dějinách medicíny přelom, popsali na konci září v odborném žurnálu Cell.

Kladivo na cukrovku

Čínští vědci už letos na jaře oznámili, že poprvé zbavili jednoho pacienta cukrovky druhého typu, což byl první krok pro současný výzkum. Postup byl stejný, byť jednodušší než nyní – lékaři dotyčnému transplantovali ostrůvky kmenových buněk z jeho vlastního těla. Vědci je ale ještě předtím přeprogramovali. Terapie zabrala téměř okamžitě – devětapadesátiletý muž od té doby nemusí užívat inzulin. To stejné se teď povedlo u náročnější léčby cukrovky prvního typu.

Kmenové buňky se testují pro léčbu diabetu už delší dobu, kdy se používají na transplantace zdravé od nějakého dárce. Tento proces je ale náročný, drahý a navíc tělo cizí buňky přirozeně odmítá, takže je nutné, aby příjemci dlouhodobě užívali léky potlačující imunitní systém. A to je dělá snadno zranitelnými vůči nejrůznějším nemocem. Také dárců není dostatek na to, aby mohli uspokojit poptávku, protože lidí s cukrovkou je aktuálně více než půl miliardy. Nová metoda umožňuje všechny tyto nedostatky zmírnit.

Kmenové buňky jsou základ všeho

Takzvané pluripotentní kmenové buňky jsou zjednodušeně řečeno jako vejce, ze kterého se může vylíhnout cokoli – od kolibříka po tyranosaura. Jde totiž u buňky, z nichž se dá v těle vypěstovat jakákoliv tkáň. Dají se také v laboratoři kultivovat neomezenou dobu, proto po nich „sahá“ čím dál více oborů medicíny. A to přes všechny výše popsané komplikace.

Čínští vědci využili několik různých postupů, aby vylepšili možnosti úpravy těchto buněk. Sami říkají, že je přeprogramovávají. Důležitou roli v tom hraje metoda vyvinutá na začátku tisíciletí v Japonsku. Po úspěšných testech nejprve na laboratorních miskách a pak i na zvířatech ji vyzkoušeli na člověku. Čínské ženě odborníci vpravili do břišních svalů asi 1,5 milionu těchto ostrůvků tkáně.

Trvalo jen necelé tři měsíce, než její tělo vylepšené o novou tkáň začalo vyrábět dostatek inzulinu, aby ho nemusela doplňovat injekcemi. Po dalším roce je prakticky zdravá, protože u ní nedochází k žádným výkyvům úrovně inzulinu, takže jí nekolísá glukóza v krvi. V podstatě je úplně zdravá a žije bez omezení jako zcela zdravý člověk, který cukrovkou nikdy netrpěl.

Ve studii byli ještě další dva lidé, od implantace buněk u nich rok uběhne letos v listopadu – následně budou zveřejněné i jejich výsledky. Pokud budou pozitivní, pak by se mělo ve výzkumu pokračovat, tentokrát už na větším počtu pokusných osob, možná až na dvou desítkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 14 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 16 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 18 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 20 hhodinami
Načítání...