Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování
Lyska černá je vodní pták s nápadnou lysinkou na hlavě, který hnízdí i v České republice. Právě jejich hnízda teď zaujala vědce.
Zjistili totiž, že lysky využívají pro stavbu hnízd hlavně lidské odpady. A data trvanlivosti na nich se dají používat jako ukazatele „antropocénu“ – období v historii Země, které se vyznačuje rozsáhlým dopadem lidské činnosti na přírodu.
Plastové hnízdo lysky fungující víc než třicet let
V minulosti lysky používaly pro svá hnízda rostlinnou hmotu, která se rychle rozkládá; proto se jen výjimečně do svých hnízd vracely a na každou sezonu si stavěly nová. Jenže když lysky pronikly do měst, respektive, když města pronikla do biotopů lysek, narazili tito ptáci na trvanlivější materiál – plast.
Výzkum probíhal v Holandsku, kde tito ptáci hnízdí ve velkých počtech kolem kanálů, ale stejný jev je k vidění i u českých lysek. Plast se rozkládá v přírodě tak dlouho, že se z pohledu života lysky dá označit za věčný. Ptáci ho vrství na sebe a každý rok tak přibude nová vrstva čerstvého odpadu. Vědci teď tyto plastové „letokruhy“ prostudovali a v odborném časopise Ecology popsali, že z nich dokáží velmi přesně určit, kdy byla hnízda postavená, jak intenzivně se využívají a co se v nich děje.
Mláďata lysky
Základním faktorem jsou vytištěná data spotřeby na plastových obalech, která fungují přesněji než jakákoliv jiná metoda datace. Navíc je to metoda mnohem levnější. Autorům studie se tak podařilo rekonstruovat i historii táhnoucí se zpět desítky let, nejstarší z umělohmotných hnízd pochází z roku 1991.
Lysky jsou velmi přizpůsobiví vodní ptáci, kteří se dokázali rozšířit do Eurasie, Indonésie, Austrálii a severní Afriky.
V České republice se jedná o běžný druh, který se vyskytuje asi na 76 až osmdesáti procentech území. Počet hnízdících párů se odhaduje na dvacet až čtyřicet tisíc.
Příběh hnízda
Na dně tohoto starého hnízda se nacházel obal od tyčinky propagující mistrovství světa ve fotbale v roce 1994, zatímco horní, novější vrstvy ukrývaly odhozené respirátory z pandemie covidu-19. Vědci pak tato data porovnali s archivními snímky z Google Street View a zjistili, že hnízdo muselo být domovem nejméně tří generací lysek. Tito ptáci totiž jedno hnízdo využívají maximálně pět až deset let.
Časová osa plastových obalů z hnízda lysek
Vědci věří, že po detailnější analýze by bylo možné zjistit, jaké druhy plastů jednotlivé rodiny mají v oblibě, jakým se vyhýbají a možná i to, jaký vliv má použitý materiál na jejich zdraví.
Otevírá to i další možnosti zkoumání. Například by vědci mohli analyzovat, jak dobře nebo špatně se konkrétní druhy obalů v přírodě rozkládají.
