Mikroplasty pronikají až do plodové vody, prokázal ostravský výzkum

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

„První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily až v roce 2021 a jsou to velmi nové informace. Bylo to velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, ve kterém vyrůstá nový život,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka. 

„Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ popsal tehdy objev šéf výzkumného týmu Antonio Ragusa.

Šimetka dodal, že výzkum ostravského týmu se zaměřil nejen na přítomnost mikroplastů v placentě, ale také v plodové vodě, což podle něj až doposud nikdo nezkoumal.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

„Mám radost z výzkumu jako takového, že se povedlo publikovat (výsledky výzkumu) ve velmi prestižním časopise a dosáhnout velmi prestižního vědeckého výstupu. Na druhé straně z toho, co jsme našli, radost nemám. Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ řekl Šimetka.

Podobně varovně viděli možný dopad mikroplastů i autoři studie, kteří je v placentě odhalili jako první. „Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou před třemi lety vydal odborný magazín Environment International.

Podle Šimetky ale není cílem jejich výzkumu děsit těhotné ženy; naopak může v budoucnosti pomoci. „Žijeme v době plastové, plasty jsou opravdu všudypřítomné, ale to, k čemu by to mohlo vést v budoucnu, je třeba nějaká regulace určitých látek,“ doplnil Šimetka.

Výzkum provedli lékaři Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Vzorky pro výzkum byly odebírány ženám, jejichž těhotenství komplikoval předčasný odtok plodové vody. U devíti z deseti žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě.

Výzkumníci zjistili, že množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti deset až 50 mikrometrů. Nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě,“ uvedl Jan Halfar z VŠB-TUO.

Extrémně náročný výzkum

Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO Richarda Špačka muselo být striktně dodrženo prostředí bez přítomností plastů tak, aby vzorky nemohly být kontaminovány. „Museli jsme dát dohromady části odběrového setu tak, aby opravdu nedošlo k jakémukoliv kontaktu s plasty, protože v dnešní době jsou plasty všude. Ze zahraničí jsme sháněli všechny jehly a odběrové sety tak, aby tam žádný plast nebyl,“ podotkl Špaček.

Podle něj existují práce, které ukazují, že mikroplasty spouští v organismu určité procesy. „Víme, že komplikace, které nás nutí těhotenství někdy ukončit dříve, spouští podobné procesy, jaké tvoří ty mikroplasty. Naším cílem do budoucna je zkusit ověřit, jestli přítomnost mikroplastů může spustit tyto patologické procesy, které nakonec vedou ke komplikacím v těhotenství,“ řekl Špaček. Výsledky své studie tým vydal v odborném časopise Chemosphere.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 11 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 13 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 15 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
před 15 hhodinami

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
před 16 hhodinami

AI může zničit reklamní model internetu, varuje tvůrce webu

Multimiliardový reklamní model, na němž stojí ekonomika internetu, by se mohl rozpadnout kvůli rozmachu generativní umělé inteligence (AI) a takzvaných velkých jazykových modelů (LLM), jako je například ChatGPT. Na konferenci o AI pořádané deníkem Financial Times před tím varoval Tim Berners-Lee, tvůrce systému World Wide Web (WWW), na němž stojí internet.
před 17 hhodinami

Česko zalehla mlha. Meteorolog vysvětluje proč

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?
před 18 hhodinami

Moderní léčba cystické fibrózy navrací pacientům normální život

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.
před 19 hhodinami
Načítání...