Mikroplasty pronikají až do plodové vody, prokázal ostravský výzkum

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

„První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily až v roce 2021 a jsou to velmi nové informace. Bylo to velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, ve kterém vyrůstá nový život,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka. 

„Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ popsal tehdy objev šéf výzkumného týmu Antonio Ragusa.

Šimetka dodal, že výzkum ostravského týmu se zaměřil nejen na přítomnost mikroplastů v placentě, ale také v plodové vodě, což podle něj až doposud nikdo nezkoumal.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

„Mám radost z výzkumu jako takového, že se povedlo publikovat (výsledky výzkumu) ve velmi prestižním časopise a dosáhnout velmi prestižního vědeckého výstupu. Na druhé straně z toho, co jsme našli, radost nemám. Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ řekl Šimetka.

Podobně varovně viděli možný dopad mikroplastů i autoři studie, kteří je v placentě odhalili jako první. „Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou před třemi lety vydal odborný magazín Environment International.

Podle Šimetky ale není cílem jejich výzkumu děsit těhotné ženy; naopak může v budoucnosti pomoci. „Žijeme v době plastové, plasty jsou opravdu všudypřítomné, ale to, k čemu by to mohlo vést v budoucnu, je třeba nějaká regulace určitých látek,“ doplnil Šimetka.

Výzkum provedli lékaři Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Vzorky pro výzkum byly odebírány ženám, jejichž těhotenství komplikoval předčasný odtok plodové vody. U devíti z deseti žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě.

Výzkumníci zjistili, že množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti deset až 50 mikrometrů. Nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě,“ uvedl Jan Halfar z VŠB-TUO.

Extrémně náročný výzkum

Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO Richarda Špačka muselo být striktně dodrženo prostředí bez přítomností plastů tak, aby vzorky nemohly být kontaminovány. „Museli jsme dát dohromady části odběrového setu tak, aby opravdu nedošlo k jakémukoliv kontaktu s plasty, protože v dnešní době jsou plasty všude. Ze zahraničí jsme sháněli všechny jehly a odběrové sety tak, aby tam žádný plast nebyl,“ podotkl Špaček.

Podle něj existují práce, které ukazují, že mikroplasty spouští v organismu určité procesy. „Víme, že komplikace, které nás nutí těhotenství někdy ukončit dříve, spouští podobné procesy, jaké tvoří ty mikroplasty. Naším cílem do budoucna je zkusit ověřit, jestli přítomnost mikroplastů může spustit tyto patologické procesy, které nakonec vedou ke komplikacím v těhotenství,“ řekl Špaček. Výsledky své studie tým vydal v odborném časopise Chemosphere.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 11 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.