Mikroplasty v pitné vodě zůstávají i po úpravě. Zatím se neví, jestli škodí zdraví

Nahrávám video

Drobné plastové částice zatím není možné z pitné vody zcela odstranit. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. V litru upravené pitné vody zůstává 300 až 900 částic mikroplastů. Zda mohu ohrozit lidské zdraví, se zatím neví. Studii publikoval prestižní časopis Science of the Total Environment v první polovině srpna.

Vědci se zaměřili na tři úpravny, a to takové, které se liší zdrojem vody i používanými technologiemi. Jedna čerpala vodu z velké nádrže, další z malé a poslední z řeky, která protéká průmyslovou oblastí. Vodu zkoumali jak surovou, tak i po úpravě.

„Úpravny vody, v závislosti na vodním zdroji a použité technologii, dokázaly odstranit 70-83 procent mikroplastových částic,“ uvedla zpráva Akademie věd.

Nejsnáze technologie zachytí větší mikročástice. Ve vzorcích však převažovaly ty malé. Průměr menší než 10 mikrometrů mělo 95 procent částic. „Nejvíce ve vodě po úpravě zůstávají ty drobné, kolem jednoho mikrometru,“ vysvětlil ředitel ústavu a autor studie Martin Pivokonský.

Dosavadní analýzy se zaměřovaly hlavně na částice o velikosti přesahující pět mikrometrů, podle vědců z Ústavu pro hydrodynamiku je proto pravděpodobné, že celkové znečištění mikroplasty podhodnocovaly.

Mikroplasty z mýdel i pneumatik

Mezi nalezenými mikroplasty byly nejčastější materiály PET, polypropylen a polyethylen, které tvořily 70 procent částic. Celkově vědci našli ve vodě mikroplasty z 12 materiálů. Tvarově měly částice většinou formu úlomků, v jedné úpravně převažovala ve vodě vlákna.

Podle Pivokonského se mikroplasty dostávají do vody z několika zdrojů. Nejčastěji tam zbydou po čištění odpadních vod. Podle Pivokonského se nachází zejména ve vodě z praní prádla, dále je obsahují peelingová mýdla a gely nebo čisticí prostředky do myček.

„Dalším velkým zdrojem mikroplastů je rozpad větších plastových předmětů, které někdo vyhodil. Velkým zdrojem je i automobilová doprava,“ poznamenal ředitel ústavu s tím, že mikroplasty vznikají i obrušováním pneumatik. Doplnil, že část mikroplastů se podle něj může do vody dostat i přímo v úpravně, kde je část vybavení z plastu.

Mikroplasty umí vázat škodlivé látky

Úpravny pitné vody nemají speciální technologii zaměřenou na vychytávání mikroplastů. To, že se většina mikroplastů odstraní stávajícími technologiemi, je podle Pivokonského sice dobře, stále ale zůstává problém s 20 až 30 procenty neodstraněných částic. Jejich zdravotní nezávadnost nebo naopak škodlivost není dosud prozkoumaná. Podle vědců si mikroplasty zasluhují další pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky.

Jak dlouho se rozkládají odpadky?
Zdroj: Eprehledy.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 18 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 20 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled