Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.
Vědci pro tento objev museli analyzovat starověké nádoby, které už dříve objevili na pohřebišti v Čchiao-tu. Ve studii, jež vyšla v odborném časopise PLOS ONE, popsali, že toto místo bylo jedním z prvních na světě, kde se pilo pivo.
Hrnce se našly v rozsáhlé mohyle asi 80 krát 50 metrů velké; byla obklopená hlubokým příkopem a v krajině zcela izolovaná. Obsahovala dvě lidské kostry a několik jam s kvalitními keramickými nádobami. Ty byly zdobené bílou barvou a často i abstraktními vzory - to z nich dělá jeden z nejstarších dokladů malované keramiky v dějinách.
Už to činí objev výjimečně důležitým, ale to opravdu zajímavé teprve přišlo, když vědci tyto nádoby detailněji analyzovali. Některé z nich totiž byly poměrně drobné, velikostí odpovídaly podobným nádobám z jiných dob a různých koutů světa využívaných právě pro konzumaci alkoholu.
Daly se držet v jedné ruce podobně jako hrnky - také to je odlišovalo od větších nádob určených pro přechovávání alkoholických nápojů.
Díky možnostem moderní vědy se podařilo i rozpoznat takzvané mikrofosilní zbytky - tedy škrob, fytolit (zkamenělé zbytky rostlin) a plísně získané z vnitřního povrchu nádob.
Našly se tam zbytky, které velmi dobře odpovídají zbytkům po kvašení piva a které se v místní půdě ani v jiných artefaktech nalezených na této lokalitě přirozeně nevyskytovaly.
„Díky analýze zbytků v nádobách jsme zjistili, že keramické nádoby sloužily k uchovávání piva v tom nejobecnějším slova smyslu - bylo vyrobené z kvašeného nápoje z rýže, obilniny jménem slzovka a neidentifikovaných hlíz,“ uvedl spoluautor výzkumu Jiajing Wan.
„Tohle starověké pivo se moc nepodobalo těm dnešním. Jednalo se o mírně kvašený sladký nápoj, který měl pravděpodobně zakalenou barvu,“ dodal vědec.
Výsledky také ukázaly, že ve zbytcích z hrnců byly přítomny také fytolity rýžových slupek a dalších rostlin. Ty mohly být podle vědců do piva přidány jako kvasný prostředek.
Pivo se vařilo hned po domestikaci rýže
Zajímavé je, že pivo se v této oblasti začalo připravovat těsně poté, co tu vůbec domestikovali rýži, z níž se připravovalo. Lidé domestikovali rýži někdy mezi desátým a šestým tisíciletím před naším letopočtem - před 9 tisíci lety tedy byla rýže stále ještě na samém začátku tohoto procesu.
V té době byla většina komunit tvořená lovci a sběrači, kteří ještě téměř nic nepěstovali. Vzhledem k tomu, že sklizeň i zpracování rýže musely být nesmírně náročné na práci, bylo pivo v této lokalitě pravděpodobně rituálně významným nápojem.
Analýza zbytků v hrncích také prokázala stopy plísní, které se používaly při výrobě piva. Byla velmi podobná plísni koji (neboli Aspergillus oryzae), která se ve východní Asii používá k výrobě saké a dalších fermentovaných rýžových nápojů.
Pivo je technicky vzato jakýkoli kvašený nápoj vyráběný z rostlin prostřednictvím dvoustupňového transformačního procesu. V první fázi enzymy přeměňují škrob na cukr, ve druhé kvasinky přeměňují cukr na alkohol a vedlejší produkty. Plísně mohou fungovat jako jakýsi prostředník pro oba procesy.
Jak si člověk ochočil alkohol
„Nevíme, jak lidé před devíti tisíci lety plísně vyráběli, protože ke kvašení může docházet přirozeně,“ říká Wang. „Pokud měli lidé nějaké zbytky rýže a zrna zplesnivěla, mohli si všimnout, že zrna se stářím stávají sladšími a alkoholičtějšími. Lidé sice nemuseli znát biochemii spojenou se zrny, která zplesnivěla, ale pravděpodobně pozorovali proces kvašení a využili ho metodou pokusů a omylů,“ dodává vědec.
Uvedaná keramika byla nalezena v relativní blízkosti hrobů v neobytné oblasti, proto došli vědci k závěru, že nádoby s pivem byly pravděpodobně používány při rituálních obřadech souvisejících s pohřbíváním.
