Plísně

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.

V teplých dnech se může zkažené jídlo snadno stát zdraví ohrožujícím. Mikroorganismy, které mohou způsobovat zdravotní problémy, se mohou v optimálních teplotách mezi třiceti a třiceti sedmi stupni rozmnožit na zdravotně rizikové množství již po několika málo hodinách, říká mikrobioložka z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze Kateřina Demnerová. Nejnáchylnější jsou potraviny s vysokým obsahem vody. Mikrobioložka zejména doporučuje vyhnout se v extrémně horkých dnech jídlům jako tatarský biftek nebo tepelně neupraveným mořským plodům, například suši. V případě problémů doporučuje zejména dostatečný příjem tekutin. Demnerová hovořila také o nutnosti správné tepelné úpravy masa a dalších tématech.

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.

Ředitelství silnic a dálnic bude investovat do oprav záplavami poničených silnic v Olomouckém a Moravskoslezském kraji jeden a půl až dvě miliardy korun. Velká voda poškodila na severu Moravy desítky silnic spadajících pod ŘSD, na Ostravsku byla zaplavena i část dálnice D1. Velké škody záplavy způsobily také na silnicích 2. a 3. třídy, o které se starají krajské samosprávy. Lidé v zaplavených oblastech pokračují v likvidaci škod po povodních, vysoušejí domy.

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

Houbové infekce, tedy nemoci způsobené plísněmi, v současné době přispívají k úmrtí necelých čtyř milionů lidí ročně. Přitom před deseti lety to byla jen polovina. Nový výzkum popsal, proč je to takové nebezpečí, na co by si lidstvo mělo dávat pozor, a také to, proč hrozba plísní za poměrně krátkou dobu takto nabobtnala.

Spojenými státy se rychle šíří agresivní plíseň – houba jménem Candida auris. Lékaři a experti na veřejné zdraví v nové zprávě varovali, že na to USA nejsou připravené a že je zapotřebí zlepšit opatření pro dohled nad tímto patogenem.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.