Na agresivní plíseň, která se šíří v USA, nezabírají léky. Žádná houbová apokalypsa, uklidňují vědci

Spojenými státy se rychle šíří agresivní plíseň – houba jménem Candida auris. Lékaři a experti na veřejné zdraví v nové zprávě varovali, že na to USA nejsou připravené a že je zapotřebí zlepšit opatření pro dohled nad tímto patogenem.

Kvasinka Candida auris do roku 2009 pro medicínu neexistovala. „Objevila se doslova na celém světě ve stejnou dobu a my se stále snažíme přijít na to proč a jak,“ popisuje Justin Beardsley ze Sydneyského institutu pro výzkum infekčních nemocí. Teď se tento patogen odolný vůči většině dostupných léků začal rychle šířit po Spojených státech.

Počet nakažených touto plísní se v letech 2020 až 2021 téměř zdvojnásobí, uvedlo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Už loni přitom Světová zdravotnická organizace varovala, že právě tato houba má vysoký potenciál způsobit epidemie

Rozšíření Candida auris v USA
Zdroj: CDC

Počet případů se podle nové zprávy v roce 2019 zvýšil o 44 procent na 476 z 330 v roce 2018 a následně o 59 procent na 756 případů v roce 2020 a o dalších 95 procent na 1 471 v roce 2021. Studie vyšla v pondělí 20. března v časopise Annals of Internal Medicine.

Neznamená to apokalypsu

Podle této zprávy je znepokojující zejména ztrojnásobení počtu případů v roce 2021, které byly odolné vůči echinokandinům, což je skupina léků, jež se nejčastěji doporučují k léčbě tohoto onemocnění.

Kvasinka Candida auris způsobuje nemoc, která se projevuje podobně jako chřipka, tedy typicky vysokou horečkou a zimnicí. Jenže tyto potíže se nezlepší ani po podání antivirotik nebo antibiotik. Pokud imunitní systém, například je-li oslabený, nedokáže infekci porazit, nákaza se šíří dál a pak může podle přinést další zdravotní problémy podle toho, jaké orgány napadne. 

  • Aspergillus fumigatus postihuje především plíce.
  • Candida albicans způsobuje rychlé a masivní invazivní infekce u zranitelných pacientů, které pak mají vysokou úmrtnost.
  • Cryptococcus neoformans je hlavní příčinou úmrtí u lidí s HIV.
  • Candida auris způsobuje zimnice a horečky.

Epidemiolog Waleed Javaid výsledky nové studie pro stanici NBC News komentoval jako „znepokojující“. Současně ale uvedl, že to neznamená příchod nějaké „houbové apokalypsy“, jakou proslavily hry a seriál The Last of Us. „Nechci, aby si lidé, kteří sledovali tenhle televizní seriál, mysleli, že teď všichni umřeme,“ dodal Javaid.

Hrozba pro zranitelné

Riziko kvasinky je největší pro ty, kdo už mají jiné problémy, podobně, jako je to u většiny jiných zdravotních trablů. Nejvíce ohrožení nákazou a jejím těžkým průběhem jsou lidé, kteří trpí vážnými nemocemi, jsou napojení na invazivní zdravotnické přístroje, jako jsou mechanické ventilátory, nebo jsou dlouho či často hospitalizováni. Problém se také týká osob s narušenou imunitou.

„Rychlý nárůst případů a také jejich geografické rozšíření je znepokojující. Zdůrazňuje potřebu trvalého dohledu, rozšíření laboratorních kapacit, rychlejších diagnostických testů a dodržování osvědčené prevence a kontroly infekcí,“ uvedla ve zprávě ke studii lékařka Meghan Lymanová, která výzkum vedla. Původně se tato nákaza omezovala na New York a Chicago, ale teď už se Candida auris vyskytuje ve více než polovině států USA a šíří se převážně komunitně.

Dle CDC se situace zhoršila i loni

Podle CDC by mohlo zrychlení šíření v roce 2021 souviset s pandemií covidu. Zdravotnický systém byl pod tlakem nadměrného počtu pacientů, nedostatku materiálů a vybavení a obecně výjimečných podmínek, které museli lékaři řešit.

Autoři zprávy neměli v době, kdy ji psali, ještě informace o roce 2022. Proto ho do své analýzy nezahrnují. Nová data CDC je už ale obsahují a ukazují, že se situace nadále zhoršuje. Loni totiž američtí lékaři zaznamenali 2 377 případů potvrzených infekcí Candida auris. Jak prudký nárůst to je, ukazuje srovnání s rokem 2016, kdy se houba v USA objevila poprvé – tehdy to bylo pouhých 53 případů.  

Vědci navíc ve své studii uvedli, že zvýšené šíření této houby hlásí i jiné země než USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...