U íránského pacienta objevili houbu napadající plíce. Pojmenovali ji po českém expertovi

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

Hubka se za posledních dvanáct let podílel na objevu téměř stovky nových druhů hub, z toho šedesáti druhů rodu Aspergillus (česky kropidlák). Nedávno objevený druh pojmenovaný po českém vědci patří do skupiny takzvaných černých aspergilů, které se běžně vyskytují v půdě, ovzduší i potravinách. Využívají se například k výrobě kyseliny citronové nebo k fermentaci potravin a nápojů, například čínského čaje pu-erh.

Některé druhy ale mohou také napadat nebo znehodnocovat potraviny, hlavně zeleninu a ovoce. Tato houba navíc produkuje karcinogenní toxiny, které mohou lidem i zvířatům způsobovat zdravotní problémy v podobě infekcí. Mezi nejčastější patří zánět zvukovodu, zánět oční rohovky nebo invazivní aspergilóza.

U zdravého člověka se většinou choroba plně nerozvine a imunitní systém si s vdechnutými sporami poměrně snadno poradí. Ale u někoho s oslabenou imunitou mohou tyto spory klíčit a růst v plicní tkáni, která se stane pro houbu zdrojem živin.

Téměř neznámá

O výskytu nového druhu houby Aspergillus hubkae se zatím ví jen velmi málo. Není jasné, jak rozšířený tento druh je a jak časté mohou být infekce, jež způsobuje. Jediný nález pochází zatím od pacienta z Íránu, u kterého v roce 2022 způsobil invazivní plicní aspergilózu. Konkrétní pacient byl léčen pro tuberkulózu a jeho organismus byl navíc zatížený dlouhodobou závislostí na opiu.

„K podezření, že se jedná o nový druh houby, došlo primárně podle sekvenace DNA vzorku houby izolované z íránského pacienta a po studiu genetických příbuzností s již známými druhy. Posléze bylo zjištěno, že příbuzné druhy vykazují i další odlišnosti. Například rozdíly v rychlosti růstu, zabarvení kolonií nebo velikosti a povrchové struktuře spor,“ uvedl mikrobiolog a mykolog Vít Hubka.

Nejvíce příbuzný druh A. brasiliensis byl také několikrát zachycen jako patogen. Nicméně má odlišnou citlivost na specializované léky, takzvaná antimykotika. „Aspergillus hubkae je totiž rezistentní k léčivu itrakonazol, kdežto A. brasiliensis je citlivý. Protože je ale nový druh zatím známý jen z jednoho klinického případu, je nutné všechny atributy v budoucnu ověřit u většího počtu. Není totiž jasné, jak velká může být vnitrodruhová variabilita ve jmenovaných znacích,“ doplnil vědec.

O pojmenování houby na počest Víta Hubky rozhodli mykologové z Nizozemska a Íránu, kteří nový druh společně objevili a popsali v nedávné publikaci. „Velmi mě těší uznání komunity za práci, kterou jsem v oboru mykologie doposud vykonal. Ale také to beru do budoucna jako závazek snažit se o vysoký standard kvality výzkumu a jako morální závazek,“ dodal Hubka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...