Ředitelství silnic a dálnic bude investovat do oprav záplavami poničených silnic v Olomouckém a Moravskoslezském kraji jeden a půl až dvě miliardy korun. Velká voda poškodila na severu Moravy desítky silnic spadajících pod ŘSD, na Ostravsku byla zaplavena i část dálnice D1. Velké škody záplavy způsobily také na silnicích 2. a 3. třídy, o které se starají krajské samosprávy. Lidé v zaplavených oblastech pokračují v likvidaci škod po povodních, vysoušejí domy.
Ředitelství silnic a dálnic bude v záplavami postižených regionech stavět odolnější silnice. Příkladem je podle generálního ředitele Radka Mátla silnice I/44 mezi Jeseníkem a Mikulovicemi. „Ta byla totálně poničená, kusy silnice odplavaly pryč. Tam připravujeme nový projekt, příští rok chceme stavbu zahájit. Bude mít úplně jiné parametry. Zesílíme ji, aby byla schopná odolat takovému náporu vody. Chceme ji postavit takovou, aby příště odolala a zůstala průjezdná i v době takové katastrofy," uvedl Mátl v podcastu ŘSD.
Po záplavách byla zprovozněna dálnice D1 kolem Bohumína. „Na 370. kilometru se nám podařilo odstranit veškeré následky povodní, dálnice je bezpečná a jezdí se bez dopravních omezení. Na Ostravsku zůstává pro veřejnost zavřená silnice I/45 mezi Novými Heřminovy a Krnovem. My už máme připravené firmy, které přes zimu dají komunikaci dohromady, aby se po ní dalo normálně jezdit. Práce zahajujeme tento týden a během října budou hotové,“ řekl Mátl.
Mostní provizorium v Opavě
Pracovníci ŘSD prohlédli v zaplavených regionech mosty na dálnicích a silnicích 1. třídy, kromě mostu v Opavě nevyžadují rychlou opravu. „Most v Opavě je výjimkou, tam postavíme mostní provizorium. Soutěžíme firmu, která ho postaví. To mostní provizorium je už připravené v našem sídle v Brodku. V první polovině října by mohlo být osazené, aby se po něm mohlo v zimě jezdit. Zároveň připravujeme velkou zakázku na stavbu nového mostu. Ten bude v trošku jiné poloze a měl by příště povodni takového rozsahu odolat. Přes zimu chceme vysoutěžit dodavatele. Věřím, že na jaře začneme stavět,“ podotkl generální ředitel ŘSD.
Oprava silnic na Jesenicku bude technicky náročná, protože silnice často vedou v sousedství vodního toku. Například v České Vsi sice koryto řeky Bělé zpevnila dlažba, ale mezi svrškem komunikace a opevněním byly dva metry zeleně, hlíny. Voda se tam pak při záplavách dostala. „Nově tam uděláme zesílené opěrné zdi, založené v hlubině a opravdu vysoké, aby voda narazila do zdi a nemohla komunikaci podemlít. Budou to místa, kde to uděláme nadstandardně, abychom silnici ochránili, řeku udrželi v korytě a nedostávala se nám pod samotnou vozovku. Jakmile se při povodni voda pod silnici dostala, začala ty vrstvy odemílat, udělala pod vozovkou kaverny a komunikaci totálně zničila,“ popsal Mátl.
Lidé vysoušejí domy, náklady na energie rostou
Lidé po povodních mají vysoké náklady na energie kvůli provozu vysoušečů a přímotopů, což může pro některé znamenat finanční problémy. Neziskové organizace podle mluvčího Diakonie Českobratrské církve evangelické Dalibora Hály doufají v to, že se tím na příštím jednání bude zabývat vláda.
„Jsou vysoké stovky, možná nízké tisíce domácností, které reálně přijdou o bydlení,“ řekl na tiskové konferenci ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. V regionech, kde žijí sociálně slabí, podle něj hrozí nárůst bezdomovectví nebo bydlení v hygienicky nevhodných prostorech.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přislíbil, že téma nákladů na vysoušení na jednání vlády otevře. Obecně se podle něj už probíralo. „Bavili jsme se o tom, aby se ti občané, kteří jsou ve složité situaci a používají vysoušeče, nedostali do tíživé ekonomické situace tím, že se jim zvýší výrazně náklady na elektřinu,“ dodal. Vysoušečů je podle jeho informací dostatek.
Zdravotním rizikem jsou plísně
Právě vysušení zaplavených prostor je podle hlavní hygieničky Barbory Mackové v současné situaci zásadní, aby bydlení v nich nebylo zdravotním rizikem. „Je potřeba, aby se zajistilo vysoušení, aby se minimalizovalo riziko plísní,“ řekla.
Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum doplnil, že zásadní je dezinfekce stěn a pak jejich vysušení, případně odstranění zasažené omítky. „Plísně mohou vstupovat do organismu při nádechu,“ poznamenal. Vhodné je proto při práci používat respirátor.
