Vědci našli živé houby a bakterie vysoko v atmosféře

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Vyšší vrstvy atmosféry Země nejsou jen prostorem plynů, oblaků a občas prolétávajícího letadla. Je to i místo, kde jsou bohaté, ale okem neviditelné ekosystémy – plné mnohdy nebezpečných virů, bakterií a plísní.

Už v minulosti se ukázalo, že prach může v atmosféře cestovat tisíce kilometrů – například velké množství prachu z Afriky se při silnějším a správně proudícím větru dostává do Severní i Jižní Ameriky. A se saharským prachem má zkušenosti i Česká republika. A stejně tak se už delší dobu ví, že mikrobi, kteří se na prach navážou, mohou být stejným způsobem unášeni na podobné vzdálenosti.

V nové studii vědce zajímalo, jak vysoko v atmosféře se mohou takové mikroorganismy nacházet a hlavně: jestli mohou takovou cestu přežít ve stavu, kdy se budou schopné nadále množit.

Aby se dozvěděli více, pronajali si malé letadlo, které je vyneslo nad Japonsko, kde odebrali vzorky vzduchu ve výšce tisíc až tři tisíce metrů nad mořem. Shromáždili také údaje o počasí v oblastech, kudy prolétali.

Život si najde cestu

V laboratoři pak provedli analýzu DNA mikrobů nalezených ve vzorcích, aby zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná a v jakém jsou stavu. Ukázalo se, že spektrum života je i tři kilometry nad zemí velmi pestré. Vědci tam našli 266 druhů hub (plísní) a 305 druhů bakterií. A řada z nich patřila mezi druhy, jež představují hrozbu pro lidské zdraví.

Mezi ty nejnebezpečnější bakterie nesené větrem patří Escherichia coli, Serratia marcescens, Prevotella melaninogenica, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus saprophyticus, Cutibacterium acnes, Clostridium difficile, Clostridium botulinum, Stenotrophomonas maltophilia, Shigella sonnei, Haemophillus parainfluenzae a Acinetobacter baumannii.

Z hub je to Malassezia restricta, Malassezia globosa, Candida parapsilosis a Candida zeylanoides, Sarocladium kiliense, Cladosporium halotolerans a Cladosporium herbarum.

Současně se ukázalo, že tyto organismy se mohou větrem přenášet až na vzdálenost přes dva tisíce kilometrů.

Nepříjemný je i druhý výsledek tohoto výzkumu. Mnoho mikrobů, jejichž vzorky vědci odebrali, se totiž ukázalo jako plně životaschopných. Když je výzkumníci vložili do laboratorních misek, tak se tam začali na příznivých zdrojích živin bez problémů množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 9 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 10 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 14 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 15 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...