Vědci našli živé houby a bakterie vysoko v atmosféře

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Vyšší vrstvy atmosféry Země nejsou jen prostorem plynů, oblaků a občas prolétávajícího letadla. Je to i místo, kde jsou bohaté, ale okem neviditelné ekosystémy – plné mnohdy nebezpečných virů, bakterií a plísní.

Už v minulosti se ukázalo, že prach může v atmosféře cestovat tisíce kilometrů – například velké množství prachu z Afriky se při silnějším a správně proudícím větru dostává do Severní i Jižní Ameriky. A se saharským prachem má zkušenosti i Česká republika. A stejně tak se už delší dobu ví, že mikrobi, kteří se na prach navážou, mohou být stejným způsobem unášeni na podobné vzdálenosti.

V nové studii vědce zajímalo, jak vysoko v atmosféře se mohou takové mikroorganismy nacházet a hlavně: jestli mohou takovou cestu přežít ve stavu, kdy se budou schopné nadále množit.

Aby se dozvěděli více, pronajali si malé letadlo, které je vyneslo nad Japonsko, kde odebrali vzorky vzduchu ve výšce tisíc až tři tisíce metrů nad mořem. Shromáždili také údaje o počasí v oblastech, kudy prolétali.

Život si najde cestu

V laboratoři pak provedli analýzu DNA mikrobů nalezených ve vzorcích, aby zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná a v jakém jsou stavu. Ukázalo se, že spektrum života je i tři kilometry nad zemí velmi pestré. Vědci tam našli 266 druhů hub (plísní) a 305 druhů bakterií. A řada z nich patřila mezi druhy, jež představují hrozbu pro lidské zdraví.

Mezi ty nejnebezpečnější bakterie nesené větrem patří Escherichia coli, Serratia marcescens, Prevotella melaninogenica, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus saprophyticus, Cutibacterium acnes, Clostridium difficile, Clostridium botulinum, Stenotrophomonas maltophilia, Shigella sonnei, Haemophillus parainfluenzae a Acinetobacter baumannii.

Z hub je to Malassezia restricta, Malassezia globosa, Candida parapsilosis a Candida zeylanoides, Sarocladium kiliense, Cladosporium halotolerans a Cladosporium herbarum.

Současně se ukázalo, že tyto organismy se mohou větrem přenášet až na vzdálenost přes dva tisíce kilometrů.

Nepříjemný je i druhý výsledek tohoto výzkumu. Mnoho mikrobů, jejichž vzorky vědci odebrali, se totiž ukázalo jako plně životaschopných. Když je výzkumníci vložili do laboratorních misek, tak se tam začali na příznivých zdrojích živin bez problémů množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 1 hhodinou

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.