Vědci našli živé houby a bakterie vysoko v atmosféře

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Vyšší vrstvy atmosféry Země nejsou jen prostorem plynů, oblaků a občas prolétávajícího letadla. Je to i místo, kde jsou bohaté, ale okem neviditelné ekosystémy – plné mnohdy nebezpečných virů, bakterií a plísní.

Už v minulosti se ukázalo, že prach může v atmosféře cestovat tisíce kilometrů – například velké množství prachu z Afriky se při silnějším a správně proudícím větru dostává do Severní i Jižní Ameriky. A se saharským prachem má zkušenosti i Česká republika. A stejně tak se už delší dobu ví, že mikrobi, kteří se na prach navážou, mohou být stejným způsobem unášeni na podobné vzdálenosti.

V nové studii vědce zajímalo, jak vysoko v atmosféře se mohou takové mikroorganismy nacházet a hlavně: jestli mohou takovou cestu přežít ve stavu, kdy se budou schopné nadále množit.

Aby se dozvěděli více, pronajali si malé letadlo, které je vyneslo nad Japonsko, kde odebrali vzorky vzduchu ve výšce tisíc až tři tisíce metrů nad mořem. Shromáždili také údaje o počasí v oblastech, kudy prolétali.

Život si najde cestu

V laboratoři pak provedli analýzu DNA mikrobů nalezených ve vzorcích, aby zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná a v jakém jsou stavu. Ukázalo se, že spektrum života je i tři kilometry nad zemí velmi pestré. Vědci tam našli 266 druhů hub (plísní) a 305 druhů bakterií. A řada z nich patřila mezi druhy, jež představují hrozbu pro lidské zdraví.

Mezi ty nejnebezpečnější bakterie nesené větrem patří Escherichia coli, Serratia marcescens, Prevotella melaninogenica, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus saprophyticus, Cutibacterium acnes, Clostridium difficile, Clostridium botulinum, Stenotrophomonas maltophilia, Shigella sonnei, Haemophillus parainfluenzae a Acinetobacter baumannii.

Z hub je to Malassezia restricta, Malassezia globosa, Candida parapsilosis a Candida zeylanoides, Sarocladium kiliense, Cladosporium halotolerans a Cladosporium herbarum.

Současně se ukázalo, že tyto organismy se mohou větrem přenášet až na vzdálenost přes dva tisíce kilometrů.

Nepříjemný je i druhý výsledek tohoto výzkumu. Mnoho mikrobů, jejichž vzorky vědci odebrali, se totiž ukázalo jako plně životaschopných. Když je výzkumníci vložili do laboratorních misek, tak se tam začali na příznivých zdrojích živin bez problémů množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...