Vědci našli živé houby a bakterie vysoko v atmosféře

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Vyšší vrstvy atmosféry Země nejsou jen prostorem plynů, oblaků a občas prolétávajícího letadla. Je to i místo, kde jsou bohaté, ale okem neviditelné ekosystémy – plné mnohdy nebezpečných virů, bakterií a plísní.

Už v minulosti se ukázalo, že prach může v atmosféře cestovat tisíce kilometrů – například velké množství prachu z Afriky se při silnějším a správně proudícím větru dostává do Severní i Jižní Ameriky. A se saharským prachem má zkušenosti i Česká republika. A stejně tak se už delší dobu ví, že mikrobi, kteří se na prach navážou, mohou být stejným způsobem unášeni na podobné vzdálenosti.

V nové studii vědce zajímalo, jak vysoko v atmosféře se mohou takové mikroorganismy nacházet a hlavně: jestli mohou takovou cestu přežít ve stavu, kdy se budou schopné nadále množit.

Aby se dozvěděli více, pronajali si malé letadlo, které je vyneslo nad Japonsko, kde odebrali vzorky vzduchu ve výšce tisíc až tři tisíce metrů nad mořem. Shromáždili také údaje o počasí v oblastech, kudy prolétali.

Život si najde cestu

V laboratoři pak provedli analýzu DNA mikrobů nalezených ve vzorcích, aby zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná a v jakém jsou stavu. Ukázalo se, že spektrum života je i tři kilometry nad zemí velmi pestré. Vědci tam našli 266 druhů hub (plísní) a 305 druhů bakterií. A řada z nich patřila mezi druhy, jež představují hrozbu pro lidské zdraví.

Mezi ty nejnebezpečnější bakterie nesené větrem patří Escherichia coli, Serratia marcescens, Prevotella melaninogenica, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus saprophyticus, Cutibacterium acnes, Clostridium difficile, Clostridium botulinum, Stenotrophomonas maltophilia, Shigella sonnei, Haemophillus parainfluenzae a Acinetobacter baumannii.

Z hub je to Malassezia restricta, Malassezia globosa, Candida parapsilosis a Candida zeylanoides, Sarocladium kiliense, Cladosporium halotolerans a Cladosporium herbarum.

Současně se ukázalo, že tyto organismy se mohou větrem přenášet až na vzdálenost přes dva tisíce kilometrů.

Nepříjemný je i druhý výsledek tohoto výzkumu. Mnoho mikrobů, jejichž vzorky vědci odebrali, se totiž ukázalo jako plně životaschopných. Když je výzkumníci vložili do laboratorních misek, tak se tam začali na příznivých zdrojích živin bez problémů množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...