Vědci našli živé houby a bakterie vysoko v atmosféře

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Vyšší vrstvy atmosféry Země nejsou jen prostorem plynů, oblaků a občas prolétávajícího letadla. Je to i místo, kde jsou bohaté, ale okem neviditelné ekosystémy – plné mnohdy nebezpečných virů, bakterií a plísní.

Už v minulosti se ukázalo, že prach může v atmosféře cestovat tisíce kilometrů – například velké množství prachu z Afriky se při silnějším a správně proudícím větru dostává do Severní i Jižní Ameriky. A se saharským prachem má zkušenosti i Česká republika. A stejně tak se už delší dobu ví, že mikrobi, kteří se na prach navážou, mohou být stejným způsobem unášeni na podobné vzdálenosti.

V nové studii vědce zajímalo, jak vysoko v atmosféře se mohou takové mikroorganismy nacházet a hlavně: jestli mohou takovou cestu přežít ve stavu, kdy se budou schopné nadále množit.

Aby se dozvěděli více, pronajali si malé letadlo, které je vyneslo nad Japonsko, kde odebrali vzorky vzduchu ve výšce tisíc až tři tisíce metrů nad mořem. Shromáždili také údaje o počasí v oblastech, kudy prolétali.

Život si najde cestu

V laboratoři pak provedli analýzu DNA mikrobů nalezených ve vzorcích, aby zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná a v jakém jsou stavu. Ukázalo se, že spektrum života je i tři kilometry nad zemí velmi pestré. Vědci tam našli 266 druhů hub (plísní) a 305 druhů bakterií. A řada z nich patřila mezi druhy, jež představují hrozbu pro lidské zdraví.

Mezi ty nejnebezpečnější bakterie nesené větrem patří Escherichia coli, Serratia marcescens, Prevotella melaninogenica, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, Staphylococcus saprophyticus, Cutibacterium acnes, Clostridium difficile, Clostridium botulinum, Stenotrophomonas maltophilia, Shigella sonnei, Haemophillus parainfluenzae a Acinetobacter baumannii.

Z hub je to Malassezia restricta, Malassezia globosa, Candida parapsilosis a Candida zeylanoides, Sarocladium kiliense, Cladosporium halotolerans a Cladosporium herbarum.

Současně se ukázalo, že tyto organismy se mohou větrem přenášet až na vzdálenost přes dva tisíce kilometrů.

Nepříjemný je i druhý výsledek tohoto výzkumu. Mnoho mikrobů, jejichž vzorky vědci odebrali, se totiž ukázalo jako plně životaschopných. Když je výzkumníci vložili do laboratorních misek, tak se tam začali na příznivých zdrojích živin bez problémů množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 7 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 8 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 14 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 14 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.